Zákon o činnosti pro cizí moc je zbytečný, tvrdí Kovářová. Láska: Nešlo bez něj trestat cizí agenty
Vláda se chystá vymazat z legislativy trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Senátorka Daniela Kovářová (nez.) v Pro a proti Českého rozhlasu Plus tvrdí, že paragraf je kontroverzní, zbytečný a zneužitelný. Navzdory rozhodnutí Ústavního soudu ho označuje za přílepek. „Tento zákon postihuje činnost vysoce nebezpečnou pro Česko, která dosud nebyla trestně postižitelná. Zažili jsme to i na případech cizích agentů,“ namítá senátor Václav Láska (SEN 21).
Paní senátorko, proč chcete dál usilovat o přehodnocení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc?
Daniela Kovářová (nezařazená): My s tím máme dlouhodobě velký problém nejenom kvůli proceduře, jakým způsobem byl tento přílepek přijímán, ale i proto, že jsme přesvědčeni, že to je zneužitelné ustanovení, velmi obecné a že bylo zbytečné ho přijímat. Takový trestný čin prostě nepotřebujeme.
Čtěte také
Pane senátore, proč podle vás ke změně toho paragrafu není důvod?
Václav Láska (SEN 21): Tak za prvé bych už nepoužíval termín, že se jedná o přílepek. Když Ústavní soud řekl, že se o přílepek nejedná, tak si myslím, že bychom to měli respektovat a nehovořit o této změně zákona jako o přílepku.
A za druhé Ústavní soud jasně řekl, že tento trestný čin je zcela konformní, v pořádku, není protiústavní.
Já se úplně nebráním touze po nějakém zpřesňování, ale spíš by to vyšlo vstříc těm, kteří se něčeho obávají. Já osobně bych ten trestný čin nechal v této podobě a nemám obavu o to, že by ho soudy neuměly vykládat.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Paní senátorko, trváte si na svém navzdory tomu, že norma, kterou napadáte, prošla testem ústavnosti?
Kovářová: Trvám na svém. I ústavní soudci jsou jenom lidi a v minulosti jsme se opakovaně setkali s tím, že i Ústavní soud měnil názor kolegů, kteří se nějak vyslovili v minulosti.
Čtěte také
Pokud Ústavní soud v minulosti někdy o něčem řekl, že je to přílepek, tak co jiného než v tomto případě by byl přílepek? Tento je úplně ukázkový, učebnicový.
Ale v tomto případě s vámi Ústavní soud nesouhlasil a nevyhodnotil to jako přílepek.
Kovářová: Rozumím. Podívejte se ovšem na debaty právníků za posledního půl, tři čtvrtě roku. Nevybavuji si žádné jiné ustanovení, kvůli kterému se právníci, soudci, advokáti, státní zástupci tolik hádali. Takže zcela zjevně je ta situace nejednoznačná a to, že se deset soudců Ústavního soudu na něčem shodlo? Tak jsou to jenom lidé.
Pane senátore, sice rozhodnutí Ústavního soudu v této věci jednoznačné bylo, na druhou stranu přijetí toho paragrafu předcházela velká diskuse a spor pokračuje.
Láska: Je třeba říci, že Ústavní soud nejenom řekl, že to přílepek není, ale zároveň odkázal na svou stávající judikaturu. Ústavní soud řekl navrhovatelům: Přátelé, vy nám sem posíláte k posouzení něco, co už jsme několikrát posoudili.
Nejenom, že tím Ústavní soud řekl, toto není přílepek, ale opřel to o svou předcházející judikaturu. A docela dobře teď kvalifikoval, jaké znaky je třeba mít, aby to bylo přílepkem, a s odkazem na předchozí judikaturu řekl, že toto přílepkem prostě není. Nevím, o čem tady diskutujeme.
Čtěte také
Paní senátorka řekla, že v minulosti Ústavní soud také měnil postoje k určitým problematikám.
Láska: Ano, ale v tomto případě to není tak, že soud dostal nějakou novou materii a rozhodl. Tady dostal Ústavní soud návrh, o kterém řekl: Ale to už jsme přece v minulosti vyřídili tímto, tímto a tímto svým nálezem, judikátem, a teď to posuzujeme stejně.
To znamená, že to není nový názor Ústavního soudu, ale určitý řetězec názoru, který Ústavní soud má historicky i bez ohledu na to, jak se postupně obměňuje.
Ten nález Ústavního soudu v této věci podle vás tedy má nějakou dlouhodobější logiku, pokud vám správně rozumím a mohu-li si dovolit to takto shrnout. Paní senátorko, přesvědčil vás váš kolega?
Kovářová: Je poměrně zajímavé, že o tuto změnu zákona žádaly tajné služby a pan kolega je bývalý policejní vyšetřovatel. Byla bych velmi opatrná vždycky, kdy by policie tlačila na prosazení nějakého ustanovení v trestním zákoníku. Já jsem obhájce a jsem přesvědčená, že jsme měli i do této změny trestní zákoník přesně takový, jaký měl být. Dokázali jsme podle něho stavět před soud a soudit. Tuto změnu jsme prostě nepotřebovali.
Čtěte také
Pane senátore, proč vlastně potřebujeme paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc? Nestačí nám ten trestní zákoník v předchozím znění, kde je třeba trestný čin vyzvědačství?
Láska: Já si jenom dovolím se ohradit proti tomu osobnímu útoku. Ano, byl jsem deset let policista, ale jsem už skoro 18 let advokát. Myslím, že to byl úplně zbytečný osobní útok, který navíc nemá žádnou relevanci. Ale když dochází argumenty, přichází se s osobními útoky.
Ten trestný čin postihuje činnost vysoce nebezpečnou pro Českou republiku, která dosud nebyla trestně postižitelná. A to jsme si zažili na konkrétních případech, kdy tu byli zadrženi lidé, dokonce cizí agenti, kteří učinili skutky a jednání vysoce nebezpečné pro Česko – ale my jsme nebyli schopni zahájit jejich trestní stíhání, neboť bylo konstatováno, že na takové jednání neznáme skutkovou podstatu.
A to byl ten hlavní impulz, proč se tato skutková podstata začala vytvářet. Protože jsme tu registrovali skutky, činnosti, jednání nebezpečné pro Českou republiku a nebyli jsme schopni ho trestně postihnout. Proto ta nová skutková podstata vznikla.
Je v pořádku, že zákon o novém trestném činu neprošel standardním připomínkovým řízením? Je, nebo není definice neoprávněné činnosti pro cizí moc vágní? A jsou právní spory o legislativě v pořádku, nebo zbytečně snižují předvídatelnost právního řádu? Poslechněte si celou diskuzi v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
