Nechceme protahovat rozpočtové provizorium, tvrdí SPD. Nelze si vymýšlet, že v této situaci zákony neplatí, oponuje STAN
Ministryně financí Alena Schillerová se pokusí přesvědčit prezidenta, aby nevetoval rozpočet na letošní rok. Ten má pochybnosti, zda je návrh rozpočtu v souladu se zákonem. „Je potřeba řešit situaci, kterou nám zanechala minulá vláda. K nepodepsání by neměl být důvod,“ domnívá se poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „Není možné si vymýšlet, že jedná-li se v rozpočtovém provizoriu, zákony neplatí,“ oponuje místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).
Pane poslanče, jak byste přesvědčoval pana prezidenta, aby rozpočet podepsal?
Jan Hrnčíř (SPD): Nacházíme se v bezprecedentní situaci. Když si vzpomenu na rozpočet na rok 2025, který nesplňoval základní parametry a nakonec skončil s o 50 miliard vyšším schodkem, než byl plánovaný, a přesto ho pan prezident podepsal, tak by v této fázi k nepodepsání neměl být důvod.
Čtěte také
Nastoupili jsme v situaci, kdy končící vláda schválila rozpočet, který byl absolutně mimo realitu. Schválily se výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury a peníze se nedaly do rozpočtu na výdajovou stranu. Takových chyb tam byla celá řada a my jsme potřebovali rychle reagovat. Nechceme rozpočtové provizorium příliš protahovat, protože to osekává možnosti investic a dalších věcí.
Paní poslankyně, proč prezidentovo váhání ohledně toho, zda rozpočet podepsat, rozumíte?
Věra Kovářová (STAN): Rozumím mu z mnoha důvodů. Návrh je zásadně v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti – překračuje ho o 64 miliard korun, schodek je ve výši 310 miliard. Paní ministryně říká, že je možné takto postupovat, protože je rozpočtové provizorium, zákon o ničem takovém ale nehovoří. Mluví o limitech obecně a vláda ho musí dodržovat.
Čtěte také
Předpokládáme, že pan prezident to zváží a bude uvažovat i touto cestou. Bylo by dobré, aby tato vláda přijala rozpočet za svůj, jako jsme to udělali my před čtyřmi lety, kdy jsme jasně řekli, že bereme rozpočtové provizorium, že je to náš rozpočet. Ušetřili jsme 80 miliard a sestavili jsme svůj vlastní rozpočet, za který jsme nesli zodpovědnost.
Jsou důvody k pochybnostem, když Národní rozpočtová rada, která ze zákona dohlíží na dodržování pravidel, řekla, že vládní návrh není v souladu se zákonem?
Hrnčíř: Právní rozbor ministerstva financí hovoří jinak. My ve studiu to asi úplně nerozsoudíme, ale je potřeba řešit situaci, kterou nám zanechala minulá vláda.
V Národní rozpočtové radě jsou renomovaní ekonomové, co se fiskální stránky rozpočtu týče, nepochybně vidí dobře, ale je otázkou, jestli právní rozbor ministra financí je špatně, nebo není. Pokud se člověk podívá na parametry rozpočtu a zákonná kritéria, tak je v tuto chvíli nesplňuje. Ale právní rozbory ministerstva financí hovoří o tom, že se to na tuto mimořádnou situaci nevztahuje.
Čtěte také
Kovářová: Tuto argumentaci nepřijímám. Na plénu jsem vysvětlila paní ministryni, že podle § 8 zákona číslo 218 se nerozlišuje mezi standardní a nestandardní přípravou státního rozpočtu. Tento zákon se odvolává na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a při přípravě rozpočtu se jím musí ministerstvo financí rozhodně držet.
V Národní rozpočtové radě možná nejsou právníci, každopádně určitě mají právní rozbory a postupují podle nich již řadu let. Při sestavování rozpočtu se postupuje podle zákonů a není možné si vymýšlet, že jedná-li se v rozpočtovém provizoriu, zákony neplatí. Kdybychom postupovali touto metodou, tak bychom nemuseli používat zákony.
Revize poradních orgánů
Je možné vymlouvat se na vládu Petra Fialy (ODS) kvůli výšce schodku, jaký navrhuje Babišova vláda?
Hrnčíř: Není to výmluva, je to realita. Jestliže vláda nastoupila do funkce 15. prosince, tak ji těžko někdo může vinit, že za všechno může. Představitelé minulé vlády říkají, jak velký je tam dluh a jak je všechno špatné, ale oni tam nachystali spoustu nesmyslů.
Třeba na dopravní stavby tam chybí 37 miliard – a to byly věci, které byly vysoutěženy, čekalo se na podpis smluv, ale chyběly tam peníze. Nebo jednotné měsíční hlášení mělo zvýšit příjmy o 20 miliard – to je nepřipravené, ani se to nemohlo od Nového roku zavést.
Čtěte také
V původním návrhu byla celá řada nášlapných min a my jsme si řekli, že to chceme srovnat, nechceme dělat takovou sněhovou kouli, kterou dělala předchozí vláda a tlačila ji před sebou
Paní poslankyně, uznáváte, že v tomto ohledu je současný návrh státního rozpočtu na letošek realističtější?
Kovářová: Musím věřit Národní rozpočtové radě, protože na to má odborníky, aby si to spočítala. Každopádně došlo k tomu, že v lednu byly přehodnoceny příjmy na základě lednové makroekonomické predikce a ještě narostly, protože se předpokládá hospodářský růst o 2,4 procenta.
Překvapilo, mě že navrhovaný schodek je ve výši 310 miliard. Vláda údajně uspořila 34 miliard, dále vyškrtla peníze pro návratnou půjčku ČEZu na dostavbu Dukovan, na obranu škrtli 21 miliard a ještě jim přijdou příjmy z Evropské unie ve výši 40 miliard. Nechápu, jak je možné, že je schodek v takové výši..
Náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD) se nechal slyšet, že by Národní rozpočtovou radu zrušil. Je to něco, co hnutí SPD prosazuje?
Čtěte také
Hrnčíř: Není to v žádném programovém prohlášení ani v návrhu. Ale pravdou je, že řada institucí by nepochybně potřebovala revizi, abychom snížili náklady. Nevím, jestli zrovna Národní rozpočtová rada je ten správný orgán, ale je pravda, že jsme tady bez ní dokázali fungovat poměrně dlouho.
Kovářová: Je důležité mít nezávislý orgán, který je ve všech státech Evropské unie, kontroluje veřejné finance, hospodaření vlády a měl by zamezit tomu, aby vlády rozhazovaly.
Překvapuje mě hodnocení ministryně Schillerové, protože tento zákon byl přijat za jejich vlády. Také si pamatuji, že v momentě, kdy ANO bylo u moci, tak významným způsobem kritizovalo Národní rozpočtovou radu, a v okamžiku, kdy byli v opozici, tak její stanoviska používali proti vládě.
Podílel se návrh rozpočtu Fialovy vlády na vysokém schodku aktuálně navrhovaného rozpočtu? Hospodaří Babišova vláda dobře? A byla Národní ekonomická rada vlády zrušena právem? Poslechněte si záznam celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
