Na „základce“ se nadané děti nic nenaučí, tvrdí ředitelka gymnázia. Výzkumník: Zvyšují se nerovnosti

Paní ředitelko, není to tak, že víceletá gymnázia přispívají k prohlubování nerovností?

Renata Schejbalová: Podívejte se, o víceletých gymnáziích se s větší či menší periodicitou hovoří už v podstatě 20 let, zda zrušit, nezrušit a podobně. Zatím k tomu nikdo nenašel politickou odvahu. Nyní se to rozpoutalo v souvislosti se Středočeským krajem.

Čtěte také

Víceletá gymnázia neplní svou funkci, nejlepší škola má být ta nejbližší, zdůrazňuje Habart

Já bych k tomu řekla dvě věci. Za prvé si myslím, že školy jako takové mají rozvíjet potenciál každého dítěte. Paragraf 16 školského zákona hovoří o tom, že se mají rozvíjet jednak žáci, kteří potřebují podpůrné opatření nebo mají nějaké poruchy, ale zároveň i žáci nadaní. Já se domnívám, že nadaní žáci podporovaní vůbec v systému základních škol nejsou.

A proč nejsou podporováni? Protože inkluze tak, jak je v současné době provedená, se prostě nepovedla. Žáci, kteří se chtějí vzdělávat, rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti se učily, jsou nešťastní, protože v prostředí základních škol se nic naučit nemůžou. Nemůžou rozvíjet svůj potenciál a svoje případné nadání.

Není to chyba základních škol, není to chyba učitelů. Je to chyba toho, že ve třídě jsou prostě různí žáci.

Příležitost pro nadané?

Pane řediteli, toto jeden z hlavních argumentů, který zaznívá na obranu zachování stávajícího rozsahu víceletých gymnázií, že představují příležitost pro nadané žáky. Není tomu tak?

David Greger: Není tomu tak. Budu takhle jasný. Mohou tam být i nadaní žáci. Myslím, že se to studie think-tanku IDEA při CERGE-EI snažila vyčíslit v datech. A že došli k tomu, že až polovina žáků na víceletých gymnáziích může být nadaných. Na druhou stranu spousta nadaných žáků je roztroušena po základních školách.

Zároveň jsme v našich datech studie CLoSE viděli, že i pětina žáků víceletých gymnázií má podprůměrné výsledky v hlavních dovednostech v České republice, což opět ukazuje něco zvláštního.

Čtěte také

Víceletá gymnázia? Omezit, až se zlepší „základky“, věří Plaga. Zajíčková: Máme jiné problémy

Na druhou stranu taky platí to, že testy jednotné přijímací zkoušky nedokáží určit nadání. Měří úplně něco jiného. A byť tam může být nějaká korelace také s nadáním, tak identifikování nadaných dětí by mělo v českém systému probíhat – ne výběrem do víceletých gymnázií, ale pečlivější identifikací. Ne pod časovým stresem a podobně.

Zároveň vidíme druhou věc. Není moc systémů, kde by se rozhodli, že rozvoj nadání lze realizovat pouze oddělením nadaných žáků do škol pro nadané. Většina vzdělávacích systémů v západním světě se rozhodla pro rozvoj všech úrovní vzdělaností. I pro ty nejslabší, i pro ty je nejlepší diferenciace v rámci běžné společné školy je až do 15 let.

Aby to tedy bylo jasné, podle vás by bylo pro české školství lepší, kdyby všechny děti byly na základní škole až do deváté třídy a nerozdělovaly se v 11 letech?

Greger: Umím si představit, že ano. Ale musíme změnit i systém vzdělávání na základních školách, aby neignorovaly odlišné dovednosti dětí a schopnosti a podporovaly nadané napříč socioekonomickým spektrem, včetně nadaných ze sociokulturně znevýhodněných (rodin). To ukazují výzkumy, že je cesta ke snižování nerovností a zvyšování kvality.

Potenciál žáka

Rád bych na to nechal zareagovat paní ředitelku Schejbalovou. Jednak data nepotvrzují tezi, že by na víceletých gymnáziích končily v zásadě nadanější děti, a potom je podle pana ředitele pochybné, zda je dobře, aby děti v útlém věku byly takto rozdělovány. Co na to říkáte?

Schejbalová: Ano, to je častý argument těch, kteří jsou proti víceletým gymnáziím, ta časná selekce. Nicméně na druhou stranu sami přiznávají, že určitá vnitřní selekce žáků nastává v rámci diferenciace i uvnitř základních škol.

Čtěte také

Víceletá gymnázia vedou k nerovnosti, varuje expert. „Rozvíjí potenciál žáků,“ brání se ředitelka

To, co pan doktor popisuje, by byl pochopitelně ideální stav, aby všichni byli v jedné škole až do deváté třídy a měli všichni stejné možnosti. Ale bohužel ti chytří a nadaní mnohdy nemají takové možnosti, jaké by si zasluhovali.

A jenom poznámka, hovoříme-li o šetření CLoSE, tak to už je, já bych řekla, minimálně 15 let minimálně staré, takže tím bych moc neargumentovala. Myslím, že už není relevantní, už je to dost zastaralý výzkum.

A z kterých dat tedy vycházíte vy, paní ředitelko?

Schejbalová: My vycházíme z dat, která máme ohledně DiPSy a z výsledků zkoušek CERMATu. Co se týče jednotných zkoušek, tak ano, neměří nadání, ale měří podle mého názoru studijní předpoklad a studijní potenciál toho žáka. Nadání ani měřit nemá. Nadání by měly zjišťovat pedagogicko-psychologické poradny a další odborná pracoviště.

Zvyšují nerovnosti?

Pane řediteli, jak je to s těmi daty, ze kterých můžeme vycházet? Dá se opravdu říct, nakolik na víceletých gymnáziích končí nadanější žáci?

Greger: To se nedá říct, na to bychom museli udělat speciální výzkum. Ten pokus, co udělala IDEA na CERGE-EI, je jedním z relevantních postupů na základě existujících dat. CLoSE není až tak starý, začínal v roce 2012, ale sbíral data až do roku 2016.  Nemáme bohužel v Česku lepší data, která by měřila děti v průběhu vzdělávací soustavy.

Čtěte také

Zkoušky na střední školy jsou nastaveny pro děti, které se narodily do dobré rodiny, vadí ekonomovi

Kdybychom uměli propojit data z testování v pátých a devátých třídách na víceletých gymnáziích a základních školách, které dělá Česká školní inspekce, a vyhodnocovat přidanou hodnotu, mohli bychom mít takovou zprávu každoročně. Proto je CLoSE zatím jediný výzkum – který byl dost drahý. Dělal se se zohledněním socioekonomického statusu a ukázal, že přidaná hodnota víceletých gymnázií, tedy i rozvoj nadaných dětí, není větší v průměru než na základních školách.

A ano, bylo by lepší, kdybychom měli aktuálnější data. Na druhou stranu moje tvrzení vychází z výzkumů zahraničních. Neexistují tam podobné školní systémy jako ten náš.  Dokonce i v Německu nebo Rakousku na víceletá gymnázia chodí téměř polovina populace, nikoli deset procent jako u nás.

Výzkumy formou metaanalýz, kde zkoušeli různé způsoby, jak to dělat v různých zemích včetně Německa – kde má 16 spolkových zemí velmi odlišné vzdělávací systémy, existuje tam až 28 typů různých škol – ukazují, že to vždy zvyšuje nerovnosti a ne nutně vede ke zvýšení dovedností těch nadaných dětí. To je prostě světové poznání.

Je současný systém férový vůči všem dětem? A měla by se částečně omezit víceletá gymnázia? Poslechněte si celé Pro a proti, audio je nahoře v článku.