Hledá Babiš ve Vídni spojence? Lizcová: Rakousko je zemí, která evropský kompromis přijme a zavede

Český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler před časem mluvil o tom, že Rakušané mívali kdysi přezíravý pohled na Čechy, že je brali jako národ služek, dělníků, kuchařů a tak dále. Ale že se ten pohled mění. Můžete to ze svých zkušeností potvrdit?

Pokud začnu pádem železné opony, tak se dá říct, že česko-rakouské vztahy byly dlouhodobě napjaté. Objevovalo se tam hned několik sporných témat, zejména historická zátěž německého obyvatelstva z tehdejšího Československa po druhé světové válce a takzvané Benešovy dekrety.

Čtěte také

Expertka Zuzana Lizcová: Migrace, sociální sítě a pocit, že „dobře už bylo“. AfD proniká do německé politiky zdola

Pak panovaly velké spory kolem jaderné energetiky, kterou Česko na rozdíl od Rakouska prosazovalo. Tyto spory jsou do značné míry ve vzájemných vztazích už minulostí a obě země celkem dobře spolupracují v rámci středoevropského prostoru. 

Opravdu jde o minulost? Česko má stavět další dva bloky jaderné elektrárny Dukovany, rozšiřovat se bude možná i Temelín. Obě elektrárny stojí nedaleko rakouských hranic. Z dřívějška si pamatujeme kvůli rakouskému odporu k jádru i blokády. Teď už to vážně neznamená žádnou překážku ve vztazích?

Samozřejmě to neznamená, že by toto téma úplně zmizelo. Plány na rozšíření českých jaderných elektráren, ať jsou to Dukovany nebo Temelín, vzbuzují na rakouské politické scéně částečný odpor. Ale řekla bych, že už není tak vyhrocený jako dříve. 

Přesto jsme byli svědkem toho, že například dolnorakouská hejtmanka se loni veřejně vymezila proti rozšíření Dukovan.

Čtěte také

Robert Schuster: Rakousko hledalo v roce 2025 cestu z politické i ekonomické krize

Nadále zde zůstává to zásadní nastavení, že Česká republika je pro další investice a rozvoj atomové energie, zatímco Rakousko je dlouhodobě zásadně proti. Dá se říct, že na tom je konsenzus napříč rakouskou politickou scénou.

Ale blokády hranic už nepředpokládáte? 

V tuto chvíli ne. Samozřejmě nevíme, co se v budoucnu stane. Pokud se tohoto tématu chopí například pravicově populistická strana FDP, která tradičně patřila k nejsilnějším a nejhlasitějším odpůrcům české jaderné energetiky, tak se samozřejmě blokády ještě mohou stát. Ale doufám, že k tomu nedojde.

Rakousko a Unie

V rétorické rovině volají obě země po lepší ochraně vnější hranice Evropské unie, po rychlejším vyhošťování migrantů, po spolupráci se třetími zeměmi. Setká se podle vás Babiš v Rakousku s pochopením toho, že nová pražská vláda úplně odmítá migrační pakt?

Nedomnívám se. Myslím si, že Rakousko patří k těm zemím, které, pokud je vyjednaný kompromis na evropské úrovni, se snaží převést to do rakouské legislativy. Rakousko se momentálně snaží tento migrační pakt přelít do rakouských zákonů a nařízení a tento evropský kompromis uplatnit.

Čtěte také

Nerudová: Pokud Česko nebude spolupracovat na úpravách ETS2, ztratí přístup k sociálně klimatickému fondu

Platí to také o systému emisních povolenek ETS2? Andrej Babiš, jak víme, podle zdejších médií hledá podporu pro svůj návrh odložit platnost povolenek. Získá podle vás podporu ve Vídni? 

Rakousko dlouhodobě patří ke státům, které podporují klimatickou politiku v rámci Evropské unie a zakládají si na tom, že ať už je u vlády kdokoliv z tradičních demokratických stran, tak zkrátka podporuje klimatickou politiku.

Je to i součástí programu současné vlády. Pokud se do něj podíváme, tak je tam jednoznačně řečeno, že Rakousko se bude zasazovat o to, aby byly tyto evropské normy uplatňovány. 

Vídeň, Praha, Bratislava

Ve středu by se Babišova bilaterální jednání měla rozšířit o zástupce Slovenska. V Bratislavě by se mělo jednat v takzvaném slavkovském formátu. Je možné, že se tyto tři země dohodnou na společném postupu v Evropské unii? Co jsou jejich sjednocující témata?

Slavkovský formát funguje déle než deset let a zatím jsme byli svědky spíše toho, že řešil přeshraniční problematiku, to znamená výstavbu infrastruktury a přeshraniční spolupráci. To jsou další důležitá témata, která se týkají středoevropského prostoru. 

Zatím jsme ale nebyli svědky toho, že by tyto tři země přicházely dohromady se zásadními velkými iniciativami na evropské úrovni. A příliš nepředpokládám, že by se to stalo tentokrát. 

Jaké jsou obchodní vztahy Česka a Rakouska? Poslechněte si rozhovor s ekonomem Michalem Skořepou, audio je nahoře.