Předseda nezávislých petrolejářů: Větší část trhu je ve velkých problémech, zvažujeme právní kroky
Vládní většina ve Sněmovně zrychleně prosadila návrh zákona, který umožní zasahovat proti prudce se zvyšujícím cenám pohonných hmot přímo nařízením vlády. Podle ministerstva financí nová norma umožní reagovat na krize ústavně silnějším způsobem a předcházet hospodářským škodám. „Vláda se chce zbavit nutnosti vyplácet kompenzace, jsme připraveni podniknout právní kroky,“ tvrdí v Ranním Plusu Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů.
Proč jste vyjádřil k tomu novému zákonu výhrady? Mění se pro vás něco tím, že se o regulaci nebude rozhodovat na úrovni ministerstva financí, ale vlády?
Ministryně říká, že ochrání stát před hospodářskými škodami. Co to v překladu znamená? Když je regulace nastavena podle stávajících pravidel, podle zákona o cenách, tak to znamená, že stát vás nemůže nutit prodávat se ztrátou a automaticky by měla přijít nějaká kompenzace.
Čtěte také
Podle toho zákona, který byl schválen včera (v úterý), se předpokládá, že i když vás stát donutí prodávat pod cenou, žádnou kompenzaci poskytovat nemusí. To je hospodářská škoda.
Oni ale ty hospodářské škody zdůvodňují jinak: když se třeba zlepší situace na Blízkém východě a ty ceny přesto nebudou klesat, aby mohl stát zasáhnout. Není k tomu důvod? Jak v tomto případě, tak třeba i v jiných podobných případech, aby vláda mohla zareagovat rychle, efektivně a přímo jako kolektivní orgán, jak nám tady řekla Jana Murová z hnutí ANO, členka Rozpočtového výboru.
Bylo by hezké, kdyby se ministryně podívala do minulosti a našla nějaký okamžik, kdy trh nereagoval přiměřeným způsobem. To, že někdy dochází k tomu zlevňování pomaleji než k nárůstu, to je přirozený fakt a neděje se jenom u pohonných hmot.
To zvolnění zlevňování hlavně kompenzuje ztráty, které čerpací stanice nabírají zase v okamžicích, kdy nepromítají pomalinku narůstající cenu do svých cen. Dlouhodobé marže v posledních pěti, možná šesti letech, ukazují průměrnou hodnotu dvou korun. To neznamená, že má ta čerpačka dvě koruny každý den, ale v průměru za rok. Takže jsou tam okamžiky, kdy má víc a kdy méně.
Čtěte také
Tudíž se znovu vracím k tomu, že to pozvolné zlevňování v nějaké roční bilanci zákazníka nijak neokrádá, ale je to přirozená reakce na to, že předtím v nějakém období zase ta čerpací stanice měla tu marži podprůměrnou.
Říkal jste, že vláda nutí čerpadláře prodávat pod cenou. Ale paní Murová to rozporovala. Říkala, že stát nikoho k ničemu nenutí, že vychází pouze z velkoobchodních cen a pokud na tom ti prodejci tratí, tak by si měli vybrat jiného dodavatele. Co na to říkáte?
To je vtipné. Paní Murová by si mohla zavolat na státní Čepro a požádat je, aby jim za tu cenu, kterou Čepro každý den zveřejňuje jako indexovou cenu, prodala pohonnou hmotu. Pak by se divila, protože Čepro za tu indexovou cenu, která vstupuje do výpočtu té zastropované ceny, nikomu neprodá. Jiní dodavatelé, kteří jsou holt dražší, tak samozřejmě prodají.
Jiného dodavatele si tedy vybrat nelze?
Není tady takový dodavatel, který vám prodá za cenu inzerovanou Čeprem. Doplním, že problém vzorečku není v tom, že tam vstupuje levnější cena z Čepra, ale že ten vzoreček není odolný na větší výkyvy, než které byly v březnu, a to byly výkyvy do dvou korun.
Hodně se nám to rozhoupalo přes Velikonoce a stále cítíme důsledky těch Velikonoc. Kdyby o Velikonocích Čepro prudce nezdražilo a potom následně prudce nezlevnilo, tak by tam nebyl ze dne na den rozdíl nějakých mínus devíti korun pro čerpací stanice, které se jim ještě vlečou ve skladových zásobách.
Čtěte také
Ta cena v nádržích se samozřejmě průměruje, protože kupujete nové zboží, ale pořád jste nucen prodávat pod cenou.
Když říkáte, že se tím novým zákonem vláda chce zbavit odpovědnosti vyplácet kompenzace, budete jako čerpadláři požadovat po vládě podle toho stávajícího zákona o cenách ušlý zisk, budete se soudit?
Není to o tom, že by asociace mohla žalovat stát o ušlý zisk, protože při nároku na kompenzaci musíte samozřejmě prokázat škodu, která vám vznikla. To musí udělat každá čerpací stanice za sebe a je věcí každé čerpací stanice, aby se rozhodla.
My zatím konzultujeme s právníky, jsme připraveni do toho jít, ale každá čerpací stanice musí říct, zda do toho jde. Protože večer je každý hrdinou, ale ráno se vyspí a řekne: „Mám to zapotřebí?“ To ty tisíce nebo desetitisíce radši oželí, než aby šel do konfliktu se státem.
Máte informace, že do toho někteří čerpadláři půjdou?
Mám informace, že někteří by do toho jít chtěli. Paní ministryně říká, že je to marginální počet čerpacích stanic. V této zemi je větší část čerpaček, které jsou nezávislé, a menší část těch velkých nadnárodních – takže se to týká větší části trhu, která je ve velkých problémech.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


