Magyar potřebuje získat zmrazené peníze z Unie, aby co nejrychleji pomohl ekonomice, míní novinář Ehl

13. duben 2026

Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán v noci uznal porážku. V nedělním hlasování se voliči rozhodli po 16 letech Orbánova režimu pro změnu a podpořili opoziční stranu Tisza Pétera Magyara. „Ve svém nočním projevu několikrát mluvil o změně režimu,“ připomíná pro Český rozhlas Plus Martin Ehl, analytik Hospodářských novin, který dlouhodobě sleduje dění v Maďarsku a střední Evropě.

Co podle vás nejvíc přispělo k porážce Viktora Orbána po 16 letech u moci?

Já myslím, že to bylo vytvoření systému, který mu umožnil vládnout a nabalil na sebe spoustu lidí, kteří se na něm obohacovali, a znechucení Maďarů z toho, že přestával fungovat stát. Přestalo fungovat zdravotnictví, školství, nefungovaly veřejné instituce.

Čtěte také

Orbán koncentroval ve svých rukou příliš velkou moc a příliš odměňoval příliš úzkou skupinu věrných. To přesvědčilo Maďary, že je potřeba vyměnit vládce.

Pro jaké instituce v Maďarsku může nástup Pétera Magyara znamenat největší změnu?

Pokud se udrží ústavní většina (Magyarovy strany Tisza, pozn. red.), tak Magyar už vyzval k odstoupení šéfy všech velkých institucí, jako je ústavní soud, nejvyšší soud a i prezidenta, který je volen parlamentem. 

Myslím, že se poté, co prezident nominálně svolá parlament a ústavní většina (strany Tisza) bude, nastanou opravdu velké změny ve všech maďarských institucích.

Evropské fondy

Čekal byste, že bude Magyar usilovat o změnu politického systému? V Maďarsku stále hrají roli jednomandátové obvody, které nahrávaly straně Fidesz Viktora Orbána.

O tom se nemluví, ale Péter Magyar několikrát ve svém nočním projevu řekl, že to bude změna režimu. Takže je docela možné, že se změna bude týkat i volebního systému. Ale není to úplně první věc, která by byla na programu nebo o které by mluvil, že potřebuje udělat.

Čtěte také

Úplně nejdřív potřebuje Magyar vůbec začít vládnout a přebrat moc. A za druhé potřebuje získat peníze zmražené v evropských fondech. To je jediná a nejrychlejší věc, jak stabilizovat ekonomiku a státní rozpočet, který je ve velmi špatném stavu, slušně řečeno.

V prvních vyjádřeních poté, co začaly přicházet výsledky, které naznačovaly, že Tisza bude vítězem těchto voleb, Péter Magyar mluvil o zlepšení vztahu s Polskem a Českem. Jakým partnerem bude z vašeho pohledu pro českou vládu?

Myslím, že ho s premiérem Andrejem Babišem (ANO) pojí jistý pragmatismus a přístup k řešení problémů. Tedy v případě Magyara zatím jen rétoricky, nevíme, jaký bude politik u vlády.

Vládu premiéra Donalda Tuska považuje Magyar za svého nejbližšího spojence. Do Varšavy také pojede na svoji první zahraniční cestu.

Je tady prostor pro oživení Visegrádské čtyřky. Ne tak, jak si ho představoval třeba Robert Fico nebo nebo Viktor Orbán, ale v takové, řekněme, původní geopolitické rovině – dokonce jsem slyšel i hlasy, že to bude rovina protiruská.

Nevím, jestli to bude úplně vyhovovat současné české vládě. Tady bych se závěry o tom, jak bude fungovat spolupráce ve středoevropském prostoru, ještě počkal.

Magyar a Fico

Je z vašeho pohledu ještě příliš brzy uvažovat, co znamená politický pád Viktora Orbána pro Slovensko a premiéra Roberta Fica?

Myslím, že už můžeme říct, že to pro něj není rozhodně dobrá zpráva – jednak ztratil spojence a za druhé se Péter Magyar už během kampaně vymezil třeba proti novému slovenskému zákonu, který trestně postihuje popírání Benešových dekretů.

Čtěte také

Magyar bude hrát roli ochránce maďarských menšin v okolních zemích podle mě trochu aktivněji, než to dělal Viktor Orbán. Už jen z toho důvodu, že potřebuje přebrat Fideszu voliče, kteří mezi Maďary v okolních zemích jsou, a potřebuje je ujistit o tom, že bude dál v jistém tradičním duchu fungovat jako jejich ochránce.

Myslím si tedy, že je tady spíš prostor pro střet se současnou slovenskou vládou, než že by si vycházeli vstříc.

Je reálné, že by se mohlo podařit oživení V4 jako uskupení zemí, které bude vidět a slyšet lépe v Evropské unii?

To si nemyslím. Poláci se pokusí ve spolupráci s Magyarem udělat z Visegrádské skupiny funkčnější formát. Jenže z jejich pohledu budou problémemi česká a slovenská vláda, které mají rozdílné názory třeba na Ukrajinu, v případě Slovenska i na vztah k Rusku.

Myslím, že k nějakému pokusu o oživení dojde, ale nebude to tak, jak by si česká vláda představovala.

autoři: Martina Mašková , kma
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.