Julie Hrstková: Rozpočet 2026. Exploze výdajů, nebo ukázka reality?
Rozpočet na letošní rok, který přepracovala vláda Andreje Babiše (ANO), dostane v pondělí konečně pevné obrysy. Z vyjádření ministryně Aleny Schillerové (ANO) je jasné, že se výsledný deficit bude pohybovat kolem 300-310 miliard korun. Stoupnou nejen výdaje, ale díky nové makroekonomické prognóze a rychlejšímu tempu růstu ekonomiky i odhadované příjmy.
Připomeňme, že bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil pro rok 2026 rozpočet se schodkem 286 miliard, 49 miliard korun z tohoto deficitu ovšem tvořily dvě mimořádné položky, kterými byly podle slov exministra obranné výdaje nad rámec zákonného závazku 2 procent HDP odpovídající hodnotě 30 miliard Kč. Dalších 20 miliard bylo určených na výstavbu dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech.
Zvýšení, ne znásobení
Nutno dodat, že zhruba 20 miliard z oněch zvýšených výdajů na obranu mělo jít do Státního fondu dopravní infrastruktury. To rozporovala Národní rozpočtová rada vlády. Její šéf Mojmír Hampl opakovaně upozornil na to, že minulý kabinet zneužil výjimku, která mu umožňuje zvýšit výdaje na obranu i nad schválený výdajový rámec rozpočtu.
Čtěte také
Jak dál uvedl, Česko nemá ustálenou metodiku na to, které výdaje NATO nakonec uzná. Zda by uznala Stanjurou navržené financování silniční infrastruktury, by bylo jasné až v létě příštího roku.
Takže pokud vláda Andreje Babiše navrhuje rozpočet se schodkem lehce nad 300 miliard korun a započítá do něj i část mimořádných výdajů navrhovaných minulou vládou, jde sice o viditelné zvýšení deficitu, ne ale o jeho znásobení.
Schillerová chce škrty
Co o struktuře rozpočtu, respektive o položkách pro jednotlivé rezorty, které se stále ladí, víme teď? Zatím je jasné, že se do vyššího schodku promítne přesun poplatků za obnovitelné zdroje z domácností na stát, což znamená výdaj cca 17 miliard korun.
Čtěte také
Mezi další výdaje bude podle ministryně Aleny Schillerová patřit zhruba 20 až 23 miliard pro ministerstvo práce a sociálních věcí, 26 miliard, které podle ní letos chybí Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a tři až čtyři miliardy pro školství.
Naopak šetřit se má na obraně, tady jde reálně spíš o přesun stejných peněz do kolonky doprava. Schillerová rovněž chce, aby každý rezort našel v provozních výdajích pět až deset procent, které by se daly škrtnout.
Výdajům se meze nekladou
Na straně příjmů rozpočtu pomůže nová makroekonomická prognóza ministerstva financí. Podle ní se navýší příjmy z daní a pojistného o více než 20 miliard korun, podle ekonomů se ale skutečný odhad vyšších příjmů do státního rozpočtu odhaduje na 4-5 miliard. Současně z rozpočtu vypadnou příjmy z mimořádně zavedené windfall tax. Snížení odvodů pro OSVČ pak znamená výpadek příjmů o zhruba 3,5 miliardy korun.
Rozpočet Babišovy vlády nepočítá s penězi pro Dukovany, reálně je kabinet bude podle odhadů potřebovat až v příštím roce.
Přepracovaný rozpočet bezpochyby poruší zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jeho limit je pro letošní rok 237 miliard, což sice na papíře splňoval deficit minulé vlády, v praxi po zreálnění výdajů na dopravu by se ale do těchto pravidel nevešel ani ten.
Nový rozpočet, stejně jako ten starý, potvrzuje, že se žádná vláda nechce pouštět do úspor. Naopak novým výdajům se meze nekladou. Rozpočtová odpovědnost je pěkný rétorický obrat, který se hodí do projevů, v praxi ale drhne.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
