Petr Holub: Rok prosperity? Vítejte v nejistých časech
Od počátku desetiletí neměla tuzemská ekonomika tak nadějné vyhlídky jako počátkem roku 2026. Ekonomický růst se v minulém pololetí nečekaně přiblížil třem procentům a podle ekonomických analytiků, případně politiků všech parlamentních stran, bude konjunktura pokračovat i letos. Bylo by to krásné, jen kdyby se na to po trpkých zkušenostech minulých let mohl člověk spolehnout.
Čtěte také
Ekonomická veřejnost prožívá jedno ze svých šťastných období, kdy experti předpovídají zlepšení aktuální situace, a pak s uspokojením přiznávají, že se spletli, protože ekonomický výkon se zlepšil ještě víc, než se myslelo.
Teď jde o to, aby dobré ekonomické počasí vydrželo, tedy aby pozitivní předpovědi překonávala ještě lepší realita.
Příliš velké naděje?
To ovšem záleží na klíčových hráčích národního hospodářství, tedy na spotřebitelích, a ještě více na manažerech. Jenže právě z dotazníků mezi účastníky ekonomického provozu přichází po delší době první zpráva, která varuje před příliš velkými nadějemi.
Čtěte také
Ta zpráva zní, že ekonomická nálada, tak, jak ji měří Eurostat, se ze všech evropských zemí nejvíc zhoršila v Česku. Analýza Eurostatu, která ostatně odpovídá i obdobným studiím Českého statistického úřadu, popisuje, že tuzemská ekonomika prošla v uplynulém roce pozoruhodným obdobím.
Optimismus mezi manažery a spotřebiteli postupně rostl a svého vrcholu dosáhl v říjnu, tedy těsně po parlamentních volbách, které přinesly předání moci ze středo-pravé vládní koalice na dosavadní opozici, která se sice také hlásí k pravému středu, ovšem v ekonomickém oboru vyznává levicové hodnoty a zvyky, jako jsou sociální jistoty a podnikové dotace.
Výměna stráží v politice s sebou nesla vyhlídku na změny k lepšímu také v hospodářském sektoru. To jsme ostatně zažili po zveřejnění výsledků u řady dřívějších voleb.
Nejisté poměry vadí
Potíž je v tom, že každá politická změna s sebou nese také nejistotu a nejistota provázející výměnu Fialovy vlády za tu Babišovu je větší než obvykle. Průmyslníci možná čekali, že nová vláda zajistí nižší ceny energií, zatím však není jasné, jak toho chce dosáhnout.
Čtěte také
Stavebním firmám mohou vadit nesrovnalosti v plánech na další novelu stavebního zákona. Provozovatelům služeb mohou vadit stejně nejisté plány na znovuzavedení pokladen EET, obchodníkům se nemusí líbit řeči o tom, že vláda stanoví stropy na zboží v supermarketech.
Pro všechny může být zneklidňující fakt, že v polovině ledna není k dispozici ani první návrh státního rozpočtu. Také proto roste nejistota, a jak známo, nejisté poměry vadí podnikatelům ještě víc než zlé časy. Těžko přitom od nejistých podnikatelů očekávat, že budou víc investovat.
Naděje veřejnosti
Naději si ještě uchovali spotřebitelé, kteří hodnotí současnou situaci s větším optimismem než před volbami. To však neznamená, že už se chystají změnit své chování a víc utrácet, protože na velké nákupy podle průzkumu ještě nepřišel čas.
Od voleb uplynuly tři měsíce a vláda se teprve seznamuje se svou agendou. Bylo by na čase, aby jasně vysvětlila, co chystá v příštích letech a měsících, a aby tím získala manažery i spotřebitele definitivně na svou stranu.
Strany současné vlády vzbudily naděje veřejnosti a díky tomu vyhrály ve volbách. Nemůžou však počítat s tím, že se tyto sympatie a spolu s nimi také ekonomický optimismus automaticky udrží, než začnou něco konečně dělat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
