Petr Holub: Šťastný spotřebitel, základ prosperity
Období uplynulých pěti, šesti let, které se někdy nazývá ekonomickou krizí, je definitivně za námi. Přinejmenším si to myslí spotřebitelé a do určité míry s nimi souhlasí i podnikatelská veřejnost. Takový závěr vychází z říjnové zprávy Českého statistického úřadu, který průběžně zjišťuje náladu jednotlivých hráčů na ekonomickém poli.
Do titulků se z této poslední zprávy dostala především informace, že spotřebitelé projevují největší optimismus od února 2020, tedy od chvíle, kdy Evropu zasáhla pandemická vlna.
Čtěte také
U podnikatelů to tak jednoznačné není, ovšem stejně je nálada nejlepší od počátku roku 2019, pokud se nepočítají dvě krátká období, kdy si byznysmeni mysleli, že ukončením pandemie se jejich podnikání automaticky zotaví. Napotřetí jim to tedy může vyjít.
Oblíbený miliardář?
Nejnápadnější na vpádu dobré nálady do Česka je skutečnost, kterou ostatně komentovali někteří analytici – že k přelomu ve spotřebitelských náladách došlo právě v říjnu, tedy těsně po volbách, které suverénně vyhrál Andrej Babiš se svým ANO.
Naposledy došlo k takové prudké změně v listopadu 2021, kdy naopak Babiš podlehl koalici Spolu Petra Fialy – tehdy se ovšem nálada spotřebitelů prudce zhoršila. Jako kdyby bylo Česko zemí krále Miroslava se stále dobrou náladou, jen v ní musí vládnout oblíbený miliardář.
Takový závěr je ale nejspíš jen prvoplánový. Volební vítězství oblíbeného hnutí jistě posílilo pozitivní očekávání jeho příznivců, ovšem nálada podnikatelů a spotřebitelů se zlepšuje už rok a teď jenom překonala psychologickou hranici.
Čtěte také
Také před čtyřmi lety dali Češi přednost Fialovi nejspíš z toho důvodu, že zabrala jeho kampaň o drahotě, kterou svým údajně nezodpovědným vládnutím způsobil Babiš. Spotřebitelé připustili, že se mají vlastně špatně, a obrátili se na Spolu, aby dalo věci do pořádku.
Lze uzavřít, že volby posílily už delší dobu rostoucí optimismus, a pokud to vydrží, tak jenom dobře, ať z toho politické body vytěží kdokoliv.
Není vyhráno
Ovšem souvislost s politikou může být hlubší. V uplynulých pěti či šesti letech nezažilo Česko opravdovou ekonomickou krizi spojenou s nezaměstnaností a ztrátou trhů, ale dva šoky, které způsobila dvě administrativní opatření – tedy covidovou karanténu a výpadek v dodávkách plynu.
O tom, jestli šoky byly nezbytné, nebo jestli se jim dalo předejít, lze diskutovat. V každém případě se z nich ekonomika nedokázala zotavit tak snadno, jak se původně myslelo.
Českou ekonomiku to zasáhlo víc než jiné země. Proto jí na jedné straně trvalo déle, než se vzpamatovala, na druhé straně v uplynulých 12 měsících roste rychleji než většina zemí Evropy, ať už jde o optimismus, anebo skutečnou produkci.
Jinými slovy, oživení v Česku se zdrželo tak dlouho, protože bylo mimo jiné třeba překonat důsledky vládní regulace. Jestli už jsou všechny potíže za námi, tomu nezbývá než společně s tuzemskými spotřebiteli věřit.
Vyhráno není už z toho důvodu, že ještě není úplně jasné, kdo bude v Česku vládnout a co nová vláda přinese. Poučení z minulých let zní, že největším rizikem je v této chvíli prosazování nějakých dalších regulací spojených se zbytečnou byrokracií, které mohou ekonomiku znovu poškodit, i když nejspíš mírnějším způsobem než pandemický a energetický šok.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
