Luboš Kreč: Strašidelné české penzijní fondy
Přelom roku bývá časem, kdy si lidé dávají různá předsevzetí. A ta pak většinou nedodržují. Jestli by se na něco ale Češi a Češky měli v roce 2026 zaměřit, jsou to jejich penze. Ne ty dnešní, nýbrž ty budoucí. Měli by si předsevzít, že začnou investovat, aby jim jednou nebylo ouvej. Státní penzijní systém totiž vykazuje čím dál víc problémů.
Experti ekonomického ústavu Cerge při Akademii věd se ve své nejnovější studii zaměřili na to, jak efektivní jsou české penzijní fondy, které stát finančně podporuje a v nichž si na důchod střádá peníze přes tři miliony lidí. Už dlouho se ví, že jejich výkonnost není nijak úchvatná, ale to, co badatelé popsali a srovnali s fondy ze Slovenska či Švédska, je zdrcující.
Čtěte také
Například spočítali, že aby si člověk mohl ve stáří dovolit měsíčně vyplácet rentu 10 tisíc korun, musí po dobu 40 let posílat do tuzemských fondů desetinásobně větší sumu, než jakou by odváděl na Slovensku. V případě švédských fondů dokonce dvacetinásobek.
To je v podstatě strašidelné srovnání, které odhaluje základní problém: zdejší penzijní fondy požírají svým klientům extrémní částky na poplatcích, které si z jejich peněz ukrajují, a také fungují velmi konzervativně. Jejich zahraniční verze přitom spoléhají na sázky na akciové indexy, které jsou skutečně nízkonákladové a mnohem víc peněz pak zůstává investorům.
Nevypočitatelná vláda
Studie pražských odborníků ale není jediným důvodem, proč má cenu se začít zajímat o to, jak se sám zajistit na stáří a ideálně ve svém úsilí radši nespoléhat na to, co nabízí stát – tedy na průběžný systém doplněný o dobrovolné penzijní připojištění.
Čtěte také
Jde i o nevypočitatelnou vládní politiku. Znovu hrozí, že to málo, co můžeme nazvat reformou, kterou jedna vláda prosadila, ta nová zruší či oseká. Už se to stalo v případě takzvané druhého penzijního pilíře, který Nečasův kabinet zavedl a Sobotkův jej zrušil. Nyní Andrej Babiš vyhrožuje, že změny, které prosadil Petr Fiala, oseká.
Nevyhnutelným důsledkem bude, že pro generaci lidí, kteří do penze půjdou za 20 a více let, už prostě nebude ve státním systému dost peněz. Jednak kvůli demografii, jednak kvůli neuváženému hospodaření a schodkovým rozpočtům, které bude muset někdo splácet.
Začít včas
Navíc, i kdyby nový kabinet důchodové parametry nijak neměnil a neupravoval, stejně platí, že příští penze budou nižší než ty, které mají nynější důchodci. Investovat a chystat se na to, že jednou nebudu mít stálý a dostatečně vysoký příjem, by proto měla být povinnost pro kohokoli, kdo se snaží koukat dál než do příštích Vánoc.
Možností a nástrojů, jak to dělat, je dnes nepřeberné množství. A stačí vám k tomu v zásadě jen mobil. Na internetu jsou spousty studijních materiálů, kurzů, článků, podcastů, kde se inspirovat. Ochotně poradí i v bance či spolehliví finanční poradci.
Nemovitosti, akcie, dluhopisy, zlato, krypto… To všechno jsou nástroje, do nichž lze investovat a jejichž správná kombinace lidem zajistí, že až jednou skončí v práci, nebudou třít bídu s nouzí. Jen to chce začít včas a klidně po malých částkách, o zbytek se postará kouzlo zvané složené úročení.
A kdy jindy začít, než na začátku roku.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Czech Crunch
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
