Výše schodku je neomluvitelná. Ekonomika se vyvíjí dobře, není potřeba ji stimulovat, tvrdí ekonom

Je schodek, který fakticky, pokud tomu tak bude, poruší dosud platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, omluvitelný s ohledem na předpokládaný pozitivní vývoj ekonomiky?

Já se domnívám, že není, a to zejména z toho důvodu, že očekáváme pozitivní vývoj ekonomiky. Tudíž není žádný důvod, abychom ekonomiku ještě stimulovali dodatečnými vládními penězi.

Čtěte také

Holub: Rozpočet se nemůže vejít do rámce zákona. Pravidla se včas rozvolnit nepodaří

Víme, jestli vláda počítá ve svém rozpočtu i s příjmy, které zdědila po vládě minulé? Protože třeba teprve letos bude Česku vyplaceno zhruba 40 miliard z evropských fondů. Máme to počítat do toho schodku? Anebo schodek, o kterém Alena Schillerová říkala, že bude lehce přes 300 miliard, bude ve skutečnosti 350 miliard?

Pokud se nezměnilo nic ve způsobu rozpočtování ministerstva financí, já předpokládám, že ne, tak tam tyto peníze, které mají teprve přijít z Unie, by být neměly. Rozpočty jsou vždy dělány tak, že se rozpočte, kolik se vydá na evropské projekty, a ta samá částka se v daném roce napíše do příjmů.

Proto také říkáme, že číslo finálního schodku musíme vždy brát očištěné o úroky. To znamená, že v loňském roce je to relevantní číslo o těch 40 miliard menší než schodek 290 miliard. 

Čtěte také

Rozpočet je zhruba v pořádku, průšvih jsou ale chybějící miliardy na dopravu, míní ekonom Skořepa

Očekáváte od tohoto rozpočtu třeba transparentnost? Připomeňme, že vládu Petra Fialy (ODS) Národní rozpočtová rada v minulosti kritizovala například proto, že nebylo jasné, z čeho půjdou peníze na obnovitelné zdroje energie (OZE). Nebo naopak, že má nadhodnocené příjmy z mimořádných zisků.

Na tuto otázku vám zatím neodpovím, protože jsem návrh neviděl, to znamená, že se k tomu nemůžu vyjádřit. Nicméně minimálně ten proces, kdy byly odhadnuty nové příjmy podle nové makroekonomické predikce, zatím proběhl standardně, protože byly dány k posouzení Výboru pro rozpočtové prognózy.

Ano. Právě ten řekl, že jsou příjmy realistické. Není možné vládu třeba pochválit aspoň za to, že zatím předkládá přesně to, co voličům slíbila, a ničím to nemaskuje?

Tak zatím vidíme příjmovou stranu, že je transparentní. Ta výdajová strana, pokud dojde k prolomení zákona, tak to by za mě rozhodně pozitivní nebylo.

Jan Pavel|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Problémový schodek

V čem je taková výše schodku problematická?

Výše schodku je problematická ze tří důvodů. Za prvé máme situaci, kdy ekonomika se vyvíjí dobře, dochází k uzavírání takzvané produkční mezery. To znamená, že se blížíme k nějakému optimu. A v této chvíli makroekonomický pohled říká, že není potřeba ekonomiku stimulovat.

Čtěte také

Sliby vláda může splnit, ale na dluh, míní Čaban. Korecký: Je na Babišovi, zda to umí ufinancovat

Stimulaci si máme nechat na situace, kdy se ekonomice nedaří dobře. Tím, že ji budeme stimulovat i v této situaci, si odebíráme dluh, který si do budoucna můžeme vzít. A ten nám může chybět, když v ekonomice skutečně nebude dobře.

A třetí důvod je, že se porušuje platná legislativa.

A prodraží nám to například obsluhu státního dluhu? Může to mít i tyto dopady?

Čím je větší dluh, tím je větší obsluha státního dluhu. Už vidíme, že od doby pandemie, při srovnání předcovidové doby a nyní, dluhová služba poměrně výrazně narostla. Dříve jsme si vystačili s dluhy nebo s dluhovou službou kolem 0,7 procent HDP, dnes už je to téměř dvojnásobek.

Dá se také namítnout, že nejsme jediní, kdo mění zaběhnutá pravidla. Český rozpočet pravděpodobně poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ale například i německá vláda překročila dluhovou brzdu. Není tedy nutné hodnotit náš rozpočet v kontextu celé Evropy?

Jednak německá vláda novelizovala příslušnou legislativu, to znamená, že tam jdou čistě formálně správně. A druhá věc je – já úplně nevím, jestli bychom se měli vztahovat k průměru Evropy, protože většina evropských států má problémy s vysokou mírou zadlužení a s vysokými deficity.

Čtěte také

Ekonom a bývalý premiér Rusnok: Ekonomicky si nevedeme špatně. Nejsme spálená země ani pupek světa

Naopak bychom se měli vztahovat k těm státům, které mají rozumně nastavené veřejné finance. A nikoliv se dostávat do situace třeba Itálie nebo Francie, kde vidíme poměrně vysoké schodky a určitou paralýzu politické reprezentace, která neví, jak to má vyřešit.

Kdyby naše vláda také novelizovala zákon, tak bude všechno v pořádku i s tím schodkem?

Pokud samozřejmě vláda novelizuje legislativu, tak formálně to bude v pořádku, nebudeme tedy porušovat naše zákony. Na druhou stranu můj argument proti tomu, že to není potřeba z makroekonomického důvodu, ten by samozřejmě zůstal.