Julie Hrstková: Máme umělou inteligenci, potřebujeme ještě vůbec odbory?
Do čela největší odborové centrály v České republice, Českomoravské konfederace odborových svazů, byl počtvrté zvolen Josef Středula. Ve funkci je od roku 2014, čímž se stal nejdéle sloužícím předsedou odborové centrály v moderní historii. Jeho program není nijak překvapivý – oprášil heslo „konec levné práce“ z roku 2015, do toho přihodil zastropování věku odchodu do důchodu v 65 letech, zkrácení pracovního týdne a pět týdnů dovolené.
Zkrátka žádná revoluce, jen klasická odborářská práce. A také program, který se moc neliší od programu hnutí ANO.
Čtěte také
To, že šéf odborů opakuje mantru, kterou odbory jedou dekády, asi nepřekvapí. Stejně jako zjevné přátelství s vládou Andreje Babiše (ANO).
Jsme ale v roce 2026 a svět prochází změnou, která nemá v současném miléniu srovnání. Nejde „jen“ o války na Blízkém východě a na Ukrajině, jejichž potenciál zničit ekonomiku inflací a nezaměstnaností Středula velmi důkladně popsal na sjezdu odborů.
Jde ale také o změny na trhu práce – ať už je to postupný pokles zaměstnanosti v průmyslu a růstu lidí ve službách či „normalizace“ tzv. platformové ekonomiky, která má proniknout i do zákoníku práce.
AI i klesající počet odborářů
Jde především o nástup umělé inteligence, která už nyní prosakuje do řady oborů, kde vede jak k propouštění, tak i k výrazné redukci náboru absolventů, jejichž práci už dokáže do značné míry nahradit.
Čtěte také
Současně s tím vede k vyšší diferenciaci platů – tím, že nedokáže nahradit nejhůře placené pozice ve službách a současně není natolik kvalifikovaná, aby uměla vzít práci ultrakvalifikovaným, zůstává náhražkou na středně kvalifikovaných pozicích. Tedy těch s průměrným či lehce nadprůměrným příjmem.
Všechny tyto změny mají v důsledku dopad i na odbory. Počet jejich členů setrvale klesá, stejně jako jejich reálný dopad prostřednictvím kolektivních smluv. Nejde „jen“ o to, že klesá zájem o samotné odbory.
Změny na pracovním trhu vedou k roztříštěným zaměstnáním – taxikáři Boltu či Uberu, rozvážeči jídla, programátoři, zkrátka lidé, kteří se v práci nijak nesdružují, budou jen velmi obtížně zakládat odborovou organizaci a hájit společně svoje zájmy.
Přijít s něčím novým
Odbory aktuálně protestují proti novele zákoníku práce, která má podle nich legalizovat některé formy švarcsystému.
Jde o úpravu, která se dělá právě kvůli digitálním platformám a která je v podstatě „jen“ překlopením Evropské směrnice o digitálních platformách. Jde tedy o reakci na typ zaměstnání, který vznikl před zhruba 15 lety a který je v poslední dekádě stále více rozšířený i v Česku.
Umělá inteligence je novinkou a její dopad na trh práce je zatím v počátcích. Nicméně se dá předpokládat, že ne všechny změny budou jednoznačně pozitivní, spíš naopak.
Boj odborů za práva zaměstnanců je legitimní. V době, kdy tradičních zaměstnání ubývá, je ale nejvyšší čas přijít s něčím novým. Což se od člověka, co si našel smysl života v řízení odborů a i po dekádě opakuje stejnou mantru o levné práci, dá čekat jen obtížně.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
