Ivana Chmel Denčevová: V 80. letech tady nebyla radost žít
„V listopadu si budeme připomínat už 35 let od pádu komunistického režimu v Československu. A bude nás zajímat, co tomu předcházelo, resp. jaké byly ty roky a měsíce před rokem 1989. Naznačovalo něco, že se něco chystá? To je jen jedna z otázek, na které se budeme snažit v jednotlivých dílech s různými historiky odpovídat,“ říká autorka cyklu Hra o perestrojku Ivana Chmel Denčevová.
Je historičkou a publicistkou, jak ale 80. léta sama vnímala?
Čtěte také
„Tak, že jsme neměli radost, že musíme v Československu žít. Protože jsme nemohli například číst knížky, které bychom chtěli, natož chodit na koncerty. Záviděli jsme i Maďarům, kde ty velké koncerty byly a odkud se vozila elpíčka nebo kazety,“ vzpomíná.
„Ke konci 80. let začalo mnoho nezávislých uskupení a sdružení. Lidé toho začínali mít dost. Připomeňme si demonstrace na Teplicku, kdy lidé jen chtěli žít v lepším životním prostředí, nechtěli dýchat smog z továren.“ Totalitní vedení státu se ale nevzdalo bez boje.
„Vláda byla k protestujícím velmi ostrá. Nesouhlasím s tím, co někteří říkají, a to že v té době už ,o nic nešlo‘. Pokud se totiž podívám do archivů, šlo o hodně. I Státní bezpečnost byla velmi tvrdá a zatýkala. Vidět to bylo například na zatýkání v době Palachova týdne. Režim se jednoznačně nevzdával a vzdát nechtěl,“ dodává publicistka Ivana Chmel Denčevová.
O čem bude vysílání Hra o perestrojku, tak to si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru, ptá se Martina Mašková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
