Na čem jsme závislí a proč? Co s námi udělala pandemie? Seriál o závislostech a jejich léčbě v Česku
Kdo byl závislý ještě před pandemií, tomu se přitížilo. Ať šlo o léky, alkohol nebo cigarety
„U lidí, kteří měli v minulosti nějaké problémy se závislostí, zejména na návykových látkách, se tyto problémy většinou zvýraznily,“ říká Petr Popov z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Shrnuje tak zkušenosti s pacienty z doby protipandemických opatření. Tehdy navíc řada lékařů a sester musela pomáhat na přetížených covidových odděleních – pomoc lidem s problémy proto byla o to nedostupnější.
Čtěte také
„Vnímali jsme zvýšený zájem jak v ambulantní části, tak v žádostech o akutní hospitalizaci. Jejich počet převyšoval kapacitně naše možnosti s ohledem na omezení v souvislosti s covidem. Teď se situace pomalu normalizuje, ale pořád ještě přetrvává zvýšený zájem o naše služby,“ upozorňuje Popov.
Zaznamenal také zesílené problémy i mezi zdravotníky, kteří patří mezi rizikové skupiny:
„Také mezi zdravotníky jsou lidé, kteří mají problém s adiktologickými poruchami. Vnímali jsme, že se u nich větší psychická zátěž projevila i tímto způsobem.“
Problém jsou hlavně legální drogy
V české společnosti z pohledu lékařů přitom představují hlavní problém zejména legální drogy – tabák a alkohol.
„Z oblasti nelegálních drog se to týká kanabisových produktů. Problémy působené marihuanou jsou častější, ale jinak ty ostatní nelegální drogy jsou v porovnání s legálními okrajovou záležitostí,“ zdůrazňuje Popov a dodává:
Čtěte také
„Tím to nechci nějak bagatelizovat. Závislost třeba na heroinu nebo pervitinu je samozřejmě velký problém. Ale těchto lidí je násobně méně ve srovnání s počtem lidí, kteří mají závažné zdravotní problémy související zejména s konzumací alkoholu.“
„Velkou skupinou závislých jsou také uživatelé tabáku. Pak jsou to uživatelé návykových léků zejména ze skupiny hypnotik, sedativ, léků proti úzkostem, především ze skupiny benzodiazepinů. To je dlouhodobý a mnohaletý problém České republiky,“ vyjmenovává Popov.
Tabák je droga číslo jedna, která v české populaci zabíjí a vede k nemocem nejvíc.
Viktor Mravčík
To potvrzují i epidemiologická data, která zohledňují zdravotní zátěž návykových látek.
„Pokud jde o návykové látky a jejich příspěvek k nemocnosti a úmrtnosti populace, tak problém je především tabák. To je droga číslo jedna, která v české populaci zabíjí a vede k nemocem nejvíc,“ shrnuje Viktor Mravčík, který vede Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) fungující pod Úřadem vlády ČR.
A uvádí konkrétní čísla: „Z těch přibližně 100 tisíc úmrtí v Česku za rok – necelých 20 tisíc lidí umírá v důsledku kouření. Pak je to alkohol, na který připadá zhruba 6 tisíc úmrtí za rok. Nelegální drogy způsobují odhadem přibližně 500 úmrtí ročně.“
Příležitostí uživatelé spotřebu snížili
Středisko NMS monitorovalo závislosti v průběhu první vlny pandemie. Průzkum ukázal prohlubující se rozdíly v užívání látek.
„U intenzivních uživatelů, kteří využívali například alkohol nebo taky sedativa a hypnotika, tedy uklidňující léky, a do značné míry i konopí, došlo během nouzového stavu spíše k nárůstu. Zatímco u lidí, kteří patří mezi občasné uživatele, došlo spíše ke snížení. To je poměrně zajímavý a závažný nález,“ vysvětluje Mravčík s tím, že v průběhu epidemických opatření tak u řady lidí vzrostla potřeba odborné pomoci.
Víc alkoholu
V případě alkoholu se navíc ukázal v loňském roce i celkový nárůst spotřeby.
„Máme data ze studie Státního zdravotního ústavu. Ukázalo se, že lidé, kteří pijí alkohol, měli průměrnou spotřebu v přepočtu na čistý líh 8,8 litrů v roce 2019. O rok později to bylo 9,5 litrů. To znamená nárůst 0,7 litru čistého lihu na osobu,“ říká Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Čtěte také
„Když jsme ta data rozebrali, tak se ukázalo, že nárůst se nejvíce týkal lidí, kteří pijí rizikově nebo škodlivě. Je to asi 18procentní část populace, která je nejvíce ohrožena problémy s alkoholem. My si tu změnu vysvětlujeme tím, že tito lidé, kteří byli zřejmě zvyklí řešit některé problémy alkoholem, v době zvýšené nejistoty a úzkosti k alkoholu sahali ve větší míře než dřív.“
Nárůst depresí a úzkostí
Z šetření NÚDZ vyplynulo, že v Česku v době pandemie výrazně narostlo množství psychiatrických poruch, jako jsou deprese, úzkosti a sklony k sebevražednosti. S tím může souviset i změna závislostního chování.
Čtěte také
„V rámci tohoto výzkumu se také sledovalo, jestli se zvýšil počet osob, které splňují kritéria pro poruchy vyvolané alkoholem. Ukázalo se, že ne. Nicméně se ukázalo, že o 60 procent vzrostlo binge drinking, tedy pití nadměrných dávek alkoholu. To jsme potvrdili i v jiných studiích,“ pokračuje Csémy a dodává:
„Pokud jde o alkohol, v době covidu lidé změnili chování v tom smyslu, že část jich konzumaci omezila. Dokonce o několik procentních bodů narostla prevalence lidí, kteří abstinují. Nicméně část populace, která byla intenzivním konzumentem už předtím, svou spotřebu ještě zvýšila,“ uvádí Csémy,
Průměrná spotřeba cigaret rostla
Změny odborníci zaznamenali i v případě uživatelů tabáku.
„V posledních letech v Česku dochází k mírnému poklesu kuřáctví. V roce 2020 jsme měli 16,6 procent denních kuřáků v populaci, což je o několik procentních bodů méně než rok předtím. Nicméně spotřeba cigaret v průměru vzrostla. Ukazuje se tak, že v době stresů nikotin, který je velmi silnou návykovou látkou, zafungoval v tom smyslu, že silní kuřáci vykouřili těch cigaret víc,“ porovnává Csémy.
„Stále máme necelé dva miliony kuřáků, což je velké číslo. Ročně umírá přibližně 4500 lidí na rakovinu plic a devět z deseti případů je způsobeno kouřením. A to není jediná nemoc, kterou kouření způsobuje.“
Gambling online
Pandemie také vedla k omezení nabídky některých návykových produktů kvůli uzavření řady služeb i omezení společenského setkávání. S tím podle Viktora Mravčíka souviselo například omezené užívání nelegálních drog typu extáze nebo kokainu, které se využívají v rekreačním kontextu. Ale také gamblingu a jeho pokračující přesun na internet.
„Uzavřely se herny a kasina. V první vlně byly velmi omezeny sportovní soutěže, což souvisí s kurzovním sázením. Ale poptávka se přesunula do online prostředí. Ovšem vzhledem k tomu, že nárůst online trhu s hazardními hrami je dlouhodobý trend, tak je velmi těžké změřit, v jaké míře k tomu přispěl lockdown,“ říká Mravčík.
Čtěte také
S tím souhlasí i Ladislav Csémy, který upozorňuje na velké meziroční rozdíly:
„V roce 2019 byl podíl online hraní hazardních her 32 procent, zatímco v roce 2020 to bylo 47 procent. Jde o velkou změnu, která byla způsobena nedostupností jiných forem v době lockdownu. Nicméně vzhledem k omezení sportovních utkání Češi vsadili v loňském roce o 10 procent méně než rok předtím. Ale ta částka byla sama o sobě stejně dost vysoká. Češi vsadili v roce 2020 do hazardu 393 miliard korun a stát z toho měl výnos 10 miliard.“
Sociální sítě a videohry
V souvislosti s internetem si adiktologové všímají také závislostního chování spojeného s různými digitálními službami, jako jsou sociální sítě a videohry. I tam se podle Viktora Mravčíka potvrdilo, že problém měli v době pandemie především ti, kteří je nadměrně využívali už předtím.
Čtěte také
„Ti, kteří trávili na internetu více času už před epidemii, výrazně zvýšili množství času tráveného na internetu než lidi, kteří na internetu trávili času méně. Takže ta situace zase mohla zhoršit kontrolu užívání,“ srovnává Mravčík.
„Obecný trend posledních let je, že v adiktologických službách přibývají lidé trpící behaviorálními závislostmi. Hlavně jde o pacienty z řad dětí a adolescentů. Hraní digitálních her a konzumace sociálních sítí je u nich v současné době výraznější problém než užívání návykových látek. Totéž se děje ve skupině mladých dospělých, kde těchto závislostí přibývá, Chlapci spíše mají problém s trávením času u počítačových her a dívky na sociálních sítích.“
I pomoc je online
Na internetu ale také řada lidí se závislostní poruchou mohla najít pomoc. To podle Národní koordinátorky pro protidrogovou politiku Jarmily Vedralové patří k pozitivní lekcím pandemie.
Čtěte také
„Adiktologická péče se samozřejmě může přenést do online prostředí, i když to nenahradí klasickou péči. Ale některým lidem to může naopak vyhovovat. Co se týče primární prevence, tak tam už to online umíme. To bylo důležité v době, kdy byly děti doma. Také jde o podporu pedagogů, protože formy rizikového chování se objevovaly a bylo potřeba nasadit intervence,“ uvádí Vedralová, která vede Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR.
Pandemie ale nicméně podle odborníků zvýraznila i slabá místa v adiktologické péči, což se podle monitoringu střediska pro závislosti NMS projevilo mimo jiné na detoxifikaci.
Lidi museli čekat. Detoxifikace je přitom první fáze odvykací léčby.
Viktor Mravčík
„Monitorovali jsme dostupnost adiktologických služeb v průběhu nouzového stavu. V akutní fázi byla dostupnost omezená s tím, jak se omezovaly sociální kontakty. Zejména se to týkalo skupinových intervencí, což je v adiktologii poměrně významný prvek. Také byl nedostatek detoxifikačních lůžek což je dlouhodobý problém. Lidi museli čekat a detoxifikace je přitom první fáze odvykací léčby. A to se potom projevilo nárůstem po nouzovém stavu. Řada léčeb byla odložena a došlo na ně až loni v létě,“ podotýká si Mravčík.
Největší problém je asi v oblasti denních stacionářů.
Petr Popov
Potvrzuje to i Petr Popov, který upozorňuje zejména na nedostatečné kapacity ambulantních služeb v Česku:
„Rezidenčních pobytových zařízení je v Česku relativně dost. Chybí nám akutní detoxifikační lůžka a zejména máme nedostatek ambulantních kapacit. Největší problém je asi v oblasti denních stacionářů. Situace bývá lepší ve větších městech.“
„Takže člověk, který by mohl profitovat z rychlé intervence i jen tou ambulantní formou, často takovou službu nenajde,“ uvádí Popov s tím, že situace se pak často zhorší a takový člověk pak musí být hospitalizován.
Vedle toho poukazuje také na „tristní“ nedostatek psychoterapeutů, jejichž zapojení bývá důležitější než farmakologická léčba.
Dopady budou dlouhodobé
Oslovení odborníci se ale shodují, že na zhodnocení toho, jak se pandemie a související opatření projevily na závislostních poruchách v Česku, je ještě brzy.
„Myslím si, že dopady se budou ještě dlouhodobě projevovat. To se týká i závislosti na lécích. Vše se zobrazí v delším časovém horizontu. Také mám pocit, že někteří lidé teď mají potřebu dohnat všechno, co nebylo. Takže je otázka, co udělá spotřeba návykových látek na různých party a společenských akcích,“ uvádí koordinátorka Vedralová.
Čtěte také
Vyhledání adiktologické léčby bývá spojeno s určitým společenským stigmatem i nárokem na úplnou abstinenci. S ohledem na pandemii, která ukázala některé slabiny léčby, ale Ladislav Csémy zmiňuje další možné zdroje pomoci:
„V minulých letech byl hlavní proud léčby veden ve smyslu totální abstinence. To je samozřejmě nejvýhodnější. Pokud to někdo dokáže, tak je to pro jeho zdraví a rodinu to nejlepší. Nicméně se ukazuje, a zkušenosti ze zahraničí to potvrzují, že programy minimalizace škod je možné zavádět v mnohem větší míře než dosud. To se týká jak alkoholu, tak kouření.“
Ukazuje se, že programy minimalizace škod je možné zavádět v mnohem větší míře než dosud. To se týká jak alkoholu, tak kouření.
Ladislav Csémy
„My jsme v rámci NÚDZ měli výzkumný projekt, který se zaměřoval na krátkou intervenci praktického lékaře lidem, kteří požívají alkohol. Ukázalo se, že rizikoví jedinci, kteří dostali personalizovanou radu od svého lékaře, dokázali ve velké míře snížit svou spotřebu alkoholu. A o to v podstatě jde,“ zdůrazňuje Csémy a vysvětluje:
„Asi těžko můžeme očekávat, že dokážeme zvrátit míru kuřáctví a spotřeby alkoholu ve společnosti ve velmi krátké době. Ale můžeme dosáhnout toho, že lidé si budou mnohem lépe uvědomovat, jaká zdravotní rizika jsou s tím spojená. Myslím, že musíme být otevření i těmto novým přístupům, které minimalizují škody.“
U cigaret se nabízí například přechod na zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety. V případě konzumace alkoholu jde o snížení spotřeby na méně rizikovou míru.
To v některých případech doporučuje i Petr Popov:
Čtěte také
„Omezení konzumace alkoholu může snížit nebo odstranit některá rizika. Také je to marker toho, jak na tom vlastně je. Tím nejzávažnějším ukazatelem je, pokud je dotyčný člověk objektivně schopen kontrolovaně užívat návykovou látku, v tomhle případě alkoholické nápoje.“
Objektivní kontrolované užívání látky znamená nejen to, že si to dotyčný myslí a snaží se o tom přesvědčit své okolí – a třeba je v tom dlouhodobě úspěšný.
„Jde o to, že to objektivně nepřináší žádné závažné problémy jemu i jeho okolí. Pokud je toho schopen, tak se dá uvažovat o tom, že stačí, aby zásadně omezil množství konzumovaného alkoholu. A může to přinést efekt. Pokud ne, tak už je to spíš známka toho, že se jedná o závislost a měl by uvažovat o intervenci, která bude zahrnovat spíše abstinenci,“ uvádí Popov a varuje, ať lidé problémy se závislostí nepodceňují a řešení neodkládají.
„Pokud má člověk pocit, že má problém a dostává také často zpětnou vazbu od svého okolí a blízkých, tak už ho většinou má,“ říká lakonicky.
Pokud má člověk pocit, že má problém a dostává také často zpětnou vazbu od svého okolí a blízkých, tak už ho většinou má.
Petr Popov
„Doporučil bych všem, kteří si kladou takové otázky, aby neváhali a vyhledali nějakou konzultaci. Dnes je k dispozici řada poraden, které fungují i online, včetně naší kliniky. Tam si můžou objektivizovat, jak vypadá jejich situace. Pak je to možné řešit méně intenzivním způsobem, který tolik nezasáhne do jejich běžného fungování,“ radí Popov.
Podle Viktora Mravčíka pandemie v neposlední řadě připomněla, že situace lidí, kteří mají problémy se závislostmi, jsou provázané s řadou dalších oblastí života. Proto se vyplatí k nim tak přistupovat.
„Je to kombinace problému v sociální situaci, bydlení, financích i duševním zdraví. Zase se ukázalo, že komplexní služby a péče podle toho co potřebují, typu case management, jsou důležité. To víme už dlouho. Dokud člověk není stabilizován sociálně a po stránce psychického zdraví, tak je léčba závislosti neefektivní nebo málo efektivní,“ dodává Mravčík.
Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.
Související
-
Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby
Šestidílná dokumentární série Život během pandemie ukazuje, jak na společnost dopadly události spojené s koronavirovou krizí. Připravili Apolena Rychlíková a Ivan Studený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
