Ti, kteří bojovali proti nacismu, nevěděli, že přijde osmý květen, připomíná Ženatý z ekumeny
V květnu uplynulo 76 let od konce bojů druhé světové války v Evropě. „Lidé nevěděli, že přijde osmý květen. Bylo to statečné rozhodování těch, kteří proti nacismu bojovali. A komu o svém boji mohli říct, komu mohli věřit? Jak to bylo v rodině, na ulici, ve vsi? Rozhodnout se, na kterou kartu vsadit, bylo statečné,“ zamýšlí se v debatě Vertikály předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý.
Ženatý dělá paralelu i s dneškem: „Nám nejde o život, snad o kariéry, protože takové rozhodnutí, na kterou kartu vsadit, nás může přivést mimo hlavní proud a do menšiny, která vidí věci jinak než většina. A k tomu je také potřeba rozhodnutí, také dopředu nevíme, jak to dopadne. Nemůžeme říct, že demokracie a svoboda budou v naší zemi už napořád.“
Čtěte také
Historik, teolog a římskokatolický duchovní Tomáš Petráček při pohledu do historie upozorňuje na odvahu rodin účastníků domácího odboje:
„Jak samozřejmě se obětovali pro Československo, pro věc svobody a demokracie v naší zemi, to je něco fascinujícího. Stejně jako když byli schopní osmnáctiletí mladíci úplně intuitivně odcházet bojovat za Československo do zahraničních armád.“
„Tato zkušenost připravenosti udělat něco pro společnou věc, které věřím, to je něco, co bychom potřebovali dnes obnovit. Tento typ občanského sebevědomí a identifikace s vlastním státem... O to více bychom si potřebovali připomínat ty, kteří toho byli schopni,“ dodává Petráček.
Poslechněte si celou debatu Vertikály.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
