Sliby důchodcům jsou jedna věc. Pro vládu je ale důležitější obsluha státního dluhu, soudí Zámečník

29. červenec 2026

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle svých slov nevidí jinou alternativu než změnu rozpočtových pravidel, která dává členům vlády volnější pole pro zvyšování výdajů. 

„Povede to k tomu, že bude vyšší strukturální schodek,“ soudí ekonom a všímá si paradoxu: „Podle fiskálně strukturálního plánu bychom měli mít už v roce 2028 zodpovědný rozpočet, což je fascinující. Nejdřív si opasek povolit, udělat štědrý rozpočet, a pak začít šetřit o to víc? To nás dožene.“

Čtěte také

Tlak ekonomů na rozpočtovou odpovědnost je podle něj dnes silnější než dříve, i když některé Zámečník kritizuje: „Jsou lidé i ekonomové, kteří k tomu přistupují na můj vkus moc blazeovaně, že jsme ještě pořád skoro nejméně zadlužení, takže se můžeme rozmáchnout.“ 

Rozvolnění rozpočtových pravidel prý umožní vládě rozjet další investice do infrastruktury v době, kdy se podle Zámečníka uzavírá takzvaná produkční mezera (rozdíl mezi aktuálním výkonem ekonomiky a jejím plným potenciálem, pozn. red.). Právě to považuje za problém.

„Jakýkoliv další fiskální impulz, ke kterému se chystáme, protože se chceme fiskálně rozmáchnout, bude znamenat, že přitápíme do kotle inflace. To je naprosto zjevný fakt,“ zdůrazňuje.

Jediná brzda 

Jedním z bodů novely rozpočtových pravidel je i možnost překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o 10 procent, pokud se zhorší bezpečnostní situace a doporučí to Bezpečnostní rada státu. Zámečník připomíná, že jde prakticky o rozhodnutí vlády.

„Je to s tím limitem tříprocentního schodku veřejných rozpočtů. To je ve skutečnosti jediná brzdička, kterou se tam podařilo zakomponovat,“ připouští.

Čtěte také

Za skutečnou pojistku ale nepovažuje pravidlo samotné, nýbrž politické riziko porušení slibu. To by se prý mohlo objevit jako téma v předvolební kampani.

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle Zámečníka ale nemůže dostát všem svým předvolebním slibům, například zvýšení důchodů, pokud bude chtít udržet hranici deficitu státního rozpočtu pod třemi procenty.

Slova ministryně financí Schillerová o tom, že plnění některých slibů je potřeba odložit, označuje ekonom za obratné. „To udělala paní ministryně Schillerová chytře – řekla, že teď je tu přece jenom nějaká fiskální brzdička a musíme si vyhodnotit, co nám všechna naslibovaná opatření udělají s rozpočtem,“ tvrdí a pokračuje:

„Ale když si to vyhodnotíte aspoň trochu poctivě, znamená to, že to nesmíte tyto sliby splnit. Jedna věc je dobrý kredit vůči důchodcům, kterým jste naslibovali hory doly. A druhá věc je dobrý kredit vůči držitelům státního dluhu,“ zdůrazňuje.

Pro vládu je podle Zámečníka nakonec přece jen důležitější věřitel než volič. „Body ve volbách jsou fajn, ale nakonec je to věřitel. Obsluha dluhu je supermandatorní výdaj – to jsme viděli třeba v Řecku. Když se to dlouho přehání, abychom u voleb vyhrávali, tak pak narazíme hlavou na zem,“ uzavírá.

Je situace skutečně tak vážná, že musí vznikat takové výzvy? A uklidní situaci Babišův slib, že příští rok udrží schodek rozpočtu významně pod 400 miliardami korun? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.

autoři: Barbora Tachecí , ntu

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.