S pohřbem Chameneího se čekalo na příměří. Jeho syn se ale neukázal, popisuje novinářka Rahimi

12. červenec 2026

Nejvyšší íránská důchovní vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil na šestidenním smutečním obřadu za svého otce, ajatolláha Alího Chameneího. Toho zabily 28. února americké a izraelské údery, šlo o začátek nynějšího konfliktu na Blízkém východě. „Základem pohřbu podle islámu je rychlost. Tady se ale čekalo na příměří, aby se mohl uspořádat Chameneího pohřeb,“ upozorňuje ve Vertikále Českého rozhlasu Plus na účast až desítek tisíc Íránců reportérka Radia Wave Fatima Rahimi. 

Někteří sourozenci Modžtaby Chameneího uctili svého otce už při smutečních obřadech, které se odehrávaly na začátku července v Teheránu. Poté rakev s pozůstatky zabitého šíitského vůdce několik dnů putovala po Iránu a Iráku. Ve čtvrtek se ve městě Mašhad konalo procesí, kterému přihlížely desítky tisíc lidé. Alí Chameneí spočinul v tamním mauzeleum imáma Alího Rezy. Proč se s pohřbem čekalo víc než čtyři měsíce, když podle islámu má být tělo pohřbeno co nejdříve?

Chameneí zahynul 28. února v prvních hodinách války. Domnívám se, že dokud se válčilo, tak nebylo možné uspořádat tak masový pohřeb. Muselo se počkat alespoň na přímeří nebo na křehký mír, aby mohlo dojít k tomu, co jsme viděli.

Čtěte také

Jak vypadají islámské smuteční obřady?

Každý obřad je ovlivněn lokální tradicí a lišit se může i podle toho, jestli jde o šíitský, nebo sunnitský islám. Základem je ale střídmost a rychlost. Tělo se umyje, pak je zavinuto do bílého rubáše. Následuje pohřební modlitba a poté je tělo uloženo do země, ideálně opravdu po několika hodinách od úmrtí, tváří k Mekce.

Šíitská tradice k tomu přidává ještě kult mučednictví, který jsme mohli vidět v Íránu během tryzny za Alího Chameneího a jeho rodiny. Při úderu totiž nezemřel jenom on, ale i jeho snacha, čtrnáctiměsíční vnučka a také jeho dcera. 

Důležitý je pláč, který ukazuje nejenom bolest, ale i sdílení utrpení. Na to mimochodem reagoval americký prezident Donald Trump, když se ptal, jestli jsou ty slzy skutečné. Když pláčete, tak sdílíte utrpení, sdílíte bolest.

Obřady trvaly šest dnů a probíhaly na území dvou států. Proč? 

Irák je duchovním srdcem šíitského islámu. V Iráku se nachází Nadžab i Karbalá. V Nadžafu je pohřben první šíitský imám Alí a v Karbalá je pohřben třetí imám Husajn, který je důležitý v tradici mučednictví. 

Čtěte také

To, že se Chameneího tělo převezlo právě tam, mohlo ukázat, že Chameneí byl vůdce všech šíitů, nejen íránský politik. Mohlo to ukázat, že jeho vliv a váženost přesahovaly hranice. Část šíitů totiž žije i v Bahrajnu, v Pákistánu nebo Afghánistánu. 

Jak významná je svatyně imáma Alího Rezy v Mašhadu, kde byl Chameneí ve čtvrtek pohřben? 

Je to nejposvátnější místo na íránské půdě. Imám Alí Reza je jediný z dvanácti šíitských imámů pohřbený v Íránu. Byl to osmý šíitský imám a Mašhad je v tomto smyslu místem mučednictví. Je to významné poutní místo a pro Chameneího bylo i místem, kde se narodil. Symbolicky se tak vrátil domů. 

Kdo na pohřeb dorazil? 

Přijeli prezidenti Iráku, Tádžikistánu, Ázerbajdžánu, Gruzie, Turkmenistánu, Pákistánu nebo Arménie. Dorazila katarská delegace, kurdský prezident, hosté z Číny, z Indie... Za Afghánistán nebyl pozván jenom Tálibán, ale přijel i významný opoziční politik. 

Kde je Modžtaba Chameneí?

Chyběl ale Modžtaba Chameneí, tedy vůdcův syn a nástupce. Jak si to vykládat? Co je to za signál?

Jsou dvě nejsilnější verze. Jedna vychází z íránského režimu a vysvětluje, že Modžtaba Chameneí se nezúčastnil z bezpečnostních důvodů. Jak jsme slyšeli především ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ve chvíli, kdy by se objevil na veřejnosti, mohl by se Modžtaba Chameneí stát cílem atentátu. Tak to alespoň vysvětluje íránský režim. 

Zahraniční média ale pracují i s tím, že mohl být během války, dokonce toho 28. února, těžce zraněn. A některá média dokonce mluví o tom, že už nežije. 

Poslechněte si celou Vertikálu. 

V repríze si můžete poslechnout také debatu Vertikály. Novinářka Anežka Hesová a katolický kněz Vojtěch Razima se v ní zamýšlí nad rolí žen v katolické církvi.

autoři: Naděžda Hávová , Karolina Antlová , kac
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.