Komunismus i nacismus mají společného nepřítele, a to Západ, vysvětluje historik Plachý
„Konečným cílem Adolfa Hitlera nebylo zničení Východu, ale světovláda, tedy zničení plutokratického Západu, proti kterému hned na jaře 1940 obrátil svůj hlavní útok,“ zdůrazňuje v Leonardu Plus historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu. Spojenectví Josifa Stalina s Hitlerem vnímá historik jako naprosto mistrný tah. „Bylo to něco, co Sovětského svazu bez toho, že by musel vést osamocenou válku proti Západu, které se nikdy nezřekl, umožnilo obrovské územní zisky.“
A to v podstatě ve stínu výbojů nacistického Německa, zdůrazňuje historik.
Čtěte také
„Když se na to podíváme, tak Stalin Polsko napadl ve chvíli, kdy nacistické armády bojovaly už ve středu země. A udělal to pod záminkou, že polský stát už neexistuje, což byla lež.“
„Také anexi pobaltských států začal Stalin ještě ve stínu polské porážky a dokončil ji potom ve stínu francouzské porážky v létě 1940. To samé se získání Bukoviny a Besarábie, tedy předválečného území rumunského státu, která byla připojena v roce 1940 k Sovětskému svazu.“
Stalin nebyl génius
Stalin pokračoval v čistkách v Rudé armádě i po napadení Sovětského svazu Němci. „Stalin nebyl nijak moudrým vojevůdcem,“ vysvětluje Plachý.
Čtěte také
„Převládal u něj onen syndrom diktátorů, kteří nedůvěřují svému okolí a je jim milejší decimace vlastní armády nebo pomyslná ochrana před vnitřním spiknutím a sesazením před vojenskými porážkami.“
Stalinovy vojevůdcovské schopnosti byly prý značně limitovány. „Bylo to podobné jako u Hitlera. Stalin nebyl na rozdíl od toho, co se tvrdilo po válce, kdy byl považován za génia ve všech oborech lidské činnosti, vojenským teoretikem a vlastně ani praktikem, což dokázal mimochodem už v roce 1919 a 1920 během sovětsko-polské války.“
„Byl nedostudovaným teologem, což není zrovna obor, které by měl k armádě nějak blízko. Tuším, že sám v ruské armádě ani sám nikdy nesloužil,“ upozorňuje Plachý.
Dvojí boj proti buržoazii
Historik připomíná německý výrok z doby nacistického Německa. „Že z komunisty se může stát nacionální socialista, na rozdíl od sociálního demokrata, který zůstává v podstatě měšťákem.“
Čtěte také
Dokladem mohou být i dobové sovětské noviny. „Tam najdeme řadu článků o tom, jak revoluční režimy německý i sovětský bojují proti té prohnilé buržoazii a proti prohnilému Západu.“
„Takže už ideologická blízkost obou režimů, komunismu a národního socialismu, které se samy považovaly za revoluční, je zřejmá. Právě proto jistá záliba Stalina v Hitlerovi, která byl zřejmá v letech 1939 až 1941, měla podle mého názoru i to ideologické odůvodnění,“ shrnuje Jiří Plachý.
Co vedlo k druhé světové válce a jakou roli hrály v předválečných událostech ostatní státy, zvláště Sovětský svaz či Polsko? Jak se měnil vztah a soužití Čechů a Němců před válkou, během ní a po jejím skončení? Jakou roli měl v období války takzvaný Slovenský štát?
Poslechněte si celé Leonardo Plus Davida Šťáhlavského.
Související
-
Půl roku po konci druhé světové války bylo jasné, že jednota protihitlerovské koalice je ta tam
Čím žila Evropa i celý svět v listoapdu roku 1945? Dobovým tiskem listoval a v dokumentárním pásmu o tom hovoří Milan Kudrys.
-
Druhá světová válka končí, v rozhlasu promlouvají Truman i Stalin
Druhá světová válka má dva konce: zatímco v Evropě skončila 8. května 1945, Japonsko kapitulovalo až 2. září na palubě americké válečné lodi Missouri v Tokijském zálivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.