Nikdy jsem nebyl disident. Krčil jsem se a uhýbal, jak jsem mohl, říká Tomáš Töpfer

03318861.jpeg
03318861.jpeg

Tomáš Töpfer chtěl být hercem už jako kluk a stal se jím. Provozoval hospodu U Kalicha, byl senátorem, pedagogem DAMU, obnovil Divadlo Na Fidlovačce, režíroval, věnoval se divadelnímu manažerství. Dnes je ředitelem Divadla na Vinohradech.

„Celý život strašně pilně pracuji na tom, aby nikdo nepoznal, že jsem líný. A daří se mi to,“ dodává známý herec jen napůl vážně.

Divadlo na Vinohradech hraje svou 110. sezónu. Tomáš Töpfer je ředitelem divadla už šestý rok. „Když uděláte špatnou jednu nebo dvě sezony, diváci si to několik let pamatují.“

I když se domníval, že typický divák Divadla na Vinohradech je ve věku nad 45 let, mýlil se. Na představení chodí i mladí, kteří reagují velmi spontánně. „Nejsme vyhraněné divadlo pro určitý typ publika, nabízíme představení pro rodiny. Hrajeme i menšinová představení, která nebudou mít sto repríz.“ Příspěvek od města je právě pro ty diváky, kteří chtějí vidět náročnější kusy.

Tomáš Töpfer jako hlava rodu Ignác Glembay v inscenaci Divadla na Vinohradech Rod Glembayů

Udavačů bylo šestnáct

Divadlo na Vinohradech se připravuje na zásadní rekonstrukci. Pokud se všechno stihne, mohla by začít během let 2020 až 2021. „I k tomuto termínu začínám být skeptický,“ dodává ředitel.

Z herců se často dělá svědomí národa. „Nebyl jsem nikdy žádný statečný člověk, nikdy jsem nebyl disident. Kolik lidí dnes říká, jak vzdorovali režimu, až se divím, že to těm komunistům vydrželo 40 let, když měli tolik odpůrců! Já se krčil a uhýbal, jak jsem mohl! Estébáci, kteří mi zakazovali mimodivadelní činnost, udělali ze mě a proti mé vůli slušného člověka.“

Na Tomáše Töpfera vedla StB od roku 1977 spis, do kterého po revoluci nahlédl. „Udavačů bylo nakonec 16 a jsem rád, že tam nebyl nikdo z mých blízkých kamarádů. To mě uklidnilo. Omluvit se z těch šestnácti přišla jen jedna kolegyně. Plakala, já jí stejně nevěřil, že to bylo tak, jak říká.“