Nebudu kývačem, ale tím, kdo bude mít vlastní názor, říká nový ministr kultury Ilja Šmíd
„Ještě jsem tomu nepřivykl,“ zahájil rozhovor pro Hovory Českého rozhlasu Plus Ilja Šmíd – původně učitel a muzikolog, nově ministr kultury ve vládě Andreje Babiše (ANO). Dodal, že prostředí, ve kterém se ocitl, mu je příjemné, takže se mu zatím vládne dobře.
Připouští premiér Babiš odlišný názor svého ministra? „Naprosto. Myslím si, že Andrej Babiš si nechce vybírat kývače, někde jsem slyšel i náhradníky, tedy lidi, kteří budou pouze vykonávat jeho rozhodnutí. Určitě ne.
Andrej Babiš si vybral vládu podle toho, jak ti lidé jednali v minulosti a jaký mají svůj vlastní názor. Já rozhodně kývačem nebudu a budu tím, kdo by chtěl v oblasti kultury, ale i v dalších, které ministrovi náleží, mít svůj vlastní názor, ale zároveň být dělnou součástí týmu,“ odpovídá Šmíd.
Život s hudbou
Poté, co Ilja Šmíd začátkem 90. let učil český jazyk a hudební výchovu na základní škole, věnoval se hudbě i vědecky. Na Filozofické fakultě Karlovy univerzity vystudoval hudební vědu, ale jak sám říká, za hudebního vědce se nepovažuje, protože chtěl vždycky dělat „živou muziku“.
Nejprve vystudoval učitelství českého jazyka a hudební výchovy na Pedagogické fakultě v Plzni, poté hudební vědu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Počátkem 90. let založil s Jiřím Bělohlávkem Pražskou komorní filharmonii, kterou sám 10 let řídil. Šest let stál v čele Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, který opustil v roce 2012. Nyní je ministrem kultury ve vládě Andreje Babiše jako nestraník za hnutí ANO.
Na počátku 90. let spolu s Jiřím Bělohlávkem zakládal Pražskou komorní filharmonii. „Někdy v roce 1993 mi zavolal tehdejší šéf už uměleckého studia ministerstva obrany Ladislav Simon a řekl, jestli bych se nechtěl vrátit do tehdejšího AUSu (= Armádní umělecký soubor) a nechtěl pomoct udělat úplnou změnu s tím, že se tam založí symfonický orchestr. Já jsem ze začátku říkal, že do AUSu už v životě ne, ale přesvědčil mě a během půl roku se podařil zázrak,“ vzpomíná Šmíd.
Na doporučení Ladislava Simona přemluvil ke spolupráci Jiřího Bělohlávka, v červnu následujícího roku proběhly konkurzy do nového orchestru a Ilja Šmíd ho poté 10 let řídil. „Nebylo nás moc, kteří jsme nakonec tu Pražskou komorní filharmonii vydupali z popela, za velkého přispění ostatních členů, a orchestr dodnes patří nejen k našim, ale i k evropským špičkovým orchestrům,“ hodnotí.
Vrchol kariéry?
Považuje své angažmá na pozici ministra kultury za vrchol kariéry? „Ano. Jsem nejstarším členem vlády a jsem moc rád, že mohu uplatnit to, co jsem za celý život v kultuře načerpal. Pohyboval jsem se tam opravdu celý život a mám za to, že je dobře kultuře také něco vrátit a pokusit se ji zase dostat ne mezi silová ministerstva, ale mezi ty věci, které společností opravdu hýbou a jsou důležité,“ uzavírá nový ministr kultury Ilja Šmíd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
