Neznámý kněz František Satora, významný vychovatel Tomáše Masaryka

Vnést do debaty o Masarykově životaběhu něco nového je tedy obtížné. Pomineme-li spíše bulvárně laděné diskuse o rodových souvislostech prvního československého prezidenta ve vztahu k císaři Františku Josefu I., těžko se v Masarykově biografii dá najít něco objevného.

Historička Irena Chovančíková v hodonínské expozici o TGM|foto: Petr Slinták

Objevem není ani skutečnost, že jedním z Masarykových vychovatelů byl katolický kněz František Satora. Překvapivá však může být velikost stopy, kterou v Masarykově životě zanechal.      

František Serafínský Satora se narodil 28. září 1826 v Traplicích u Uherského Hradiště. Pocházel z chudé rodiny místního kováře Ignáce Satory. Gymnaziální studia absolvoval v Horních Uhrách, následoval jeden rok bohosloví v Olomouci, zbytek studia pak strávil v Brně, kde byl vysvěcen v roce 1853. Aktivní život strávil ve farnostech na Slovácku.

Článek o knězi Satorovi z muzejního občasníku hodonínského muzea|foto: Petr Slinták

Po pobytu v Mutěnicích byl František Satora ustanoven kaplanem v Čejkovicích. Právě v Čejkovicích si přitom oblíbil syna zdejšího chudého panského kočího Tomáše Masaryka, který se svého času učil i kovářem v nedaleké Čejči. Páter Satora se ho ujal, učil jej latině a francouzštině a připravil jako privatistu ke zkoušce do 2. třídy gymnázia ve Strážnici.

Detail litinového kříže|foto: Petr Slinták

Tímto počinem uvedl Masaryka na studijní dráhu a ze svých skromných příjmů podporoval na dalších studiích v Brně a ve Vídni. Satora klesal tak rychle a stále, jak jeho odchovanec Masaryk stoupal. Byl charismatickou osobností a z ne zcela jasných důvodů se dostal do nepřízně vyšších církevních kruhů.

Na zahradě u Františka Kováříka s litinovým křížem|foto: Petr Slinták

Roku 1867 musel odejít do Hovoran a zároveň jako administrátor do Kobylí. Za faráře v Horních Bojanovicích byl oficiálně ustanoven v lednu 1871. O Satorově hornobojanovickém pobytu toho není příliš známo. V obecní kronice je poznámka, že za jeho duchovní správy bylo "zřízeno mnoho nových rouch a rozličných nářadí" a že v letech 1876-1877, kdy v obci nebylo obsazeno místo učitele, vyučoval ve zdejší škole.

Publikace s disputacemi TGM|foto: Petr Slinták

V době Satorova hornobojanovického pobytu ho sem chodil navštěvovat mladý Masaryk, který byl v té době vysokoškolským studentem a bydlel v Kloboukách.

Místo pohřbení Františka Satory|foto: Petr Slinták

Satorovou poslední oficiální farní štací byly Uherčice. František Satora odešel do předčasné penze a zemřel 16. února 1885 na Velehradě v domě č. p. 3. Na nedalekém velehradském hřbitově je památka tohoto kněze připomenuta na jednom z pomníků při severním plotu hřbitovního areálu.