Nezájem rodičů, nedostatek lásky i bezpečí. Z toho jsou děti nejvíc nešťastné, tvrdí psychoterapeutka Muñoz

Tím, že používáme sociální sítě a čekáme na lajky nebo odrážíme negativní reakce, to celé dohromady vytváří zejména u dospívajících umělou představu, jací doopravdy jsou.

Čtěte také

Dospívající musí projít procesem sebepotvrzení osobnosti. Tady je to ale tabu, tvrdí průvodce programu Dostuduj.fit

„U dětí, teenagerů a adolescentů to opravdu významné je. Takové to: kolik lidí je sleduje, jestli je dostatečně populární, kolik má kamarádů, co se stane, když se nafotí a pak čeká, jestli se to líbí, nelíbí. To vše může ovlivňovat pocit sebehodnoty,“ vypočítává.

Nejen u dospívajících je podle psychoterapeutky dobré stanovit hranice, protože je děti opravdu potřebují.

„Oni cítí potřebu se v té své smečce cítit bezpečně. Ve vývoji dětí jsou pak samozřejmě období, kdy hranice testují, tlačí na ně, snaží se je posouvat. Proto je dobré, aby rodiče měli z čeho slevovat.“

„Každopádně je hrozně důležité, aby byl rodič autentický, aby to šlo z něj. Možná není úplně dobré přetlačit se a být víc přísný. Když na to nemáte povahu, úplně vám stejně neuvěří, navíc to ani dlouho neudržíte. Být přísný ano, ale tak, aby to šlo z vás – pak to funguje,“ radí Muñoz.

Dětem chybí láska

Psychoterapeutka se stará hlavně o děti do šesti let. Kvůli čemu a proč jsou takto staré děti dnes nejvíc nešťastné?

„Obecně mi přijde, že ty, které vidím, jsou nejvíc nešťastné nezájmem rodičů. Když necítí dostatek pozornosti, lásky, bezpečí,“ odpovídá s tím, že v organizaci Host ale pracuje s dětmi, které byly svědky násilí nebo ho zažily na sobě, takže její hodnocení je trochu posunuto.

Čtěte také

Mám dvě děti a abych mentálně neupadla, vystudovala jsem po večerech i práva, popisuje kancléřka arcibiskupství Kolářová

„V Hostu pracujeme s dětmi z rodin, které jsou na tom ekonomicky a sociálně hůř. Proto tak touží po pocitu dostatku, bezpečí, pozornosti od rodičů, lásky. Máme ale i další programy, kde víc pracujeme s rodinami, které zažily násilí,“ vysvětluje.

Obecně se ale také dá tvrdit, že se u nás rozpadá zhruba polovina manželství. Jak to „správně“ říct těm dětem? „Vím, že dětem hodně pomůže, když se jim nelže a nezatajují se jim informace – samozřejmě úměrně věku. Je jim tak potřeba věci sdělovat a nepřekrývat to tím, že je všechno úplně v pořádku a nic se neděje – protože se děje,“ odpovídá.

„Protože dospělí rozhodují za ně. Třeba se životní partneři, manželé rozejdou, ale dítěti se rozpadne rodina, což je pro ně velký zásah do života, který dítě vůbec nemůže ovlivnit. A v této situaci je v drtivé většině úplně bezmocné.“

Čtěte také

Psychologie je z větší části šamanismus, říká Jeroným Klimeš

„Mít na vědomí, že se dítěti rozpadá svět a podle toho k němu přistupovat. Alespoň se pak domluvit, nebo se o to pokusit, na tom, co se týká dítěte. Ale rozumím tomu, že rozchod je velmi těžký i pro dospělé,“ dodává.

V poslední době nastal ve společnosti velký růst poptávky po psychoterapii, po péči o lidskou duši. „Asi začínáme, jsme na dobré cestě. Protože se čím dál víc lidí míň stydí, že si jde požádat o pomoc nebo že chodí na terapie. Už to berou jako součást péče o sebe. Už to není jen zubař nebo rehabilitace, ale chtějí si ulevit od trápení,“ myslí si.

Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, že jejím dědečkem byl známý psycholog Zdeněk Matějček nebo proč se rozhodla trávit nějaký čas v Tanzanii.