Nepamatuji si, že by diktátor, který rozpoutal zlo, někdy dobrovolně ustoupil, varuje historik Kocian
Vladimir Putin po podpisu anexe části ukrajinského území mimo jiné řekl, že se Spojené státy obávají ruské kultury a chtějí ji zničit. „Pokud bychom zůstali ve 20. století, tak nejvíc zabitých má na kontě bývalý Sovětský svaz. Nejen v době velkého teroru nebo po válce a době obnovy gulagů, ale už od doby následující bezprostředně po bolševické revoluci, respektive od roku 1918,“ odpovídá historik Jiří Kocian na otázku, která země likvidovala nejvíc ruských elit.
Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR do celkového počtu obětí zahrnuje popravené a umučené učitele, filozofy, umělce, spisovatelé, skladatele nebo vědce.
Čtěte také
Bývalý komisař pro energetiku Günther Oettinger před nedávnem řekl, že Putin je největším zločincem od časů Hitlera.
„Je to pravda určitě v tom, co rozpoutal… i v tom, jak se vzdaluje od reálného pohledu na důsledky, co by jeho rozhodnutí mohlo přinést. Možná, že vchází do fáze, kdy je mu to už jedno – a tím je nebezpečnější.“
Hitler vs. Putin
Anexe dalších části Ukrajiny z 30. září 2022 se začala přirovnávat k Mnichovské dohodě o Československu z 30. září 1938. Hitler tehdy řekl, že za jediné řešení míru považuje to, že se naše země vzdá některých oblastí, zejména Sudet.
Je v tom velká analogie – ve vyjádření i v obsahu. Byť v rozdílných historických kontextech.
Jiří Kocian
Putin před pár dny řekl něco podobného, když tvrdil, že „Kyjevský režim by měl respektovat vyjádření vůle obyvatel, protože to je jediná cesta k míru.“
„Je v tom velká analogie – ve vyjádření i v obsahu, byť to zaznělo v rozdílných historických kontextech. Bylo to v době, kdy Hitler zahájil agresi do Evropy, a v okamžiku, kdy německá část populace tehdejšího Československa v nemalé míře vzhlížela k Hitlerovu režimu. A jejich požadavek k návratu do vlasti tady zazníval velmi bezprostředně,“ vysvětluje historik.
Ustupovat zlu se nevyplácí.
Jiří Kocian
„Bylo to propagandistické spojení, ale nebylo to něco umělého. A Putinovo vyjádření o oblastech patřících Rusku – tady nejsem přesvědčený, že část lidí ruské národnosti v ukrajinských oblastech opravdu chce být součástí Ruska,“ srovnává Kocian.
Čtěte také
Historik zároveň připomíná, že ustupovat zlu se nevyplácí.
„Nepamatuji si, že by taková situace nastala a že by diktátor nebo samovládce, který chtěl rozpoutat nebo rozpoutal nějaké zlo, dobrovolně ustoupil nebo se vzdal své představy o dobývání světa,“ varuje.
Všímá si i akcentu Putinova vyhrožování, které se stále stupňuje.
„Nabylo to výrazného akcentu, teď to slyšíme každý den. Ne každý druhý den, ne každý týden, ale každý den tady máme jaderné vyhrožování, což je něco, co stojí za vážnou úvahu na obou stranách,“ uzavírá historik.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Jaderná elektrárna vydrží i náraz lehčích raket, ani jedna strana to ale nemá v úmyslu, míní expert
Do ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží dorazili inspektoři mezinárodní agentury IAEA. „Mají omezené možnosti, pravomoci i cíle,“ komentuje fyzik Vladimír Wagner.
-
Jaderná inženýrka: Únik radiace ze Záporožské elektrárny by byl pro Ukrajinu neuvěřitelnou tragédií
Z jaderné elektrárny v Záporoží, kde od března operují ruské jednotky, přicházely v posledních dnech zprávy o ostřelování. Jaké riziko to představuje?
-
Dana Drábová: Jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení. Náhodnému zásahu odolá
Převládají klady, nebo zápory jaderné energetiky, když se může stát zbraní, jak ukázaly ruské útoky na ukrajinskou elektrárnu? Téma pro Danu Drábovou a Jiřího Hlavenku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.