Použije Putin na Ukrajině atomovou bombu? NATO by nemělo jinou možnost než zareagovat, míní experti

Analytici soudí, že Moskva by nejspíš použila jednu nebo více takzvaných „taktických“ jaderných bomb. Jedná se o malé zbraně o výbušné síle 0,3 až 100 kilotun.

K ovládnutí území o rozloze zhruba 30 kilometrů by potřebovalo 20 malých jaderných bomb.

Naopak největší americká strategická hlavice má 1,2 megatun a bomba, kterou Rusko otestovalo v roce 1961, má sílu 58 megatun. Na rozdíl od strategických jaderných zbraní, jejichž cílem je vyhrát totální válku, mají taktické bomby jen omezený dopad.

Výraz „malý“ nebo „omezený“ je však relativní – atomová bomba, kterou svrhli Američané v roce 1945 na Hirošimu, měla sílu jen patnácti kilotun, ale napáchala strašlivou spoušť.

Kdyby Rusko taktickou jadernou bombu na Ukrajině použilo, bylo by podle analytiků jeho cílem zemi zastrašit a přimět ke kapitulaci nebo jednání. Zároveň by Kreml chtěl rozdělit západní země, které Kyjev podporují.

Na 30 kilometrů až 20 bomb

Vojenský expert Mezinárodního bezpečnostního programu Centra pro strategické a mezinárodní studium (CSIS) Mark Cancian je přesvědčen, že Rusko na frontě jadernou zbraň spíš nepoužije.

K ovládnutí území o rozloze zhruba 30 kilometrů by potřebovalo dvacet malých jaderných bomb a to je příliš malý zisk na tak obrovské riziko, které představuje užití atomových zbraní a jaderný spad.

Takový Putinův krok by se dal považovat za projev zoufalství stejně jako odhodlání.

Místo toho by Moskva mohla vyslat důrazný signál a zároveň se vyhnout vysokým ztrátám tím, že by odpálila jadernou bombu nad vodou nebo vysoko nad Ukrajinou. To by vytvořilo elektromagnetický puls, který by vyřadil z provozu elektronická zařízení.

Putin však může zaútočit i na nějakou ukrajinskou vojenskou základnu nebo velké město jako Kyjev, způsobit tak obrovské ztráty na životech a možná i zabít nejvyšší politiky země.

Takové scénáře „by pravděpodobně měly rozdělit NATO a nahlodat celosvětový postoj proti Putinovi“, soudí bývalý expert Bílého domu na jadernou politiku Jon Wolfsthal.

Podle něj ale není jasné, zda by tato taktika byla úspěšná. Takový Putinův krok by se dal považovat za projev zoufalství stejně jako odhodlání.

Reakce Západu?

Západ se zatím jednoznačně nevyjádřil, jak by na taktický jaderný útok reagoval a možnosti jsou složité.

Spojené státy a NATO nechtějí tváří v tvář konkrétní jaderné hrozbě vypadat jako slaboši, ale zároveň se chtějí vyhnout možnosti, že válka na Ukrajině přeroste v mnohem širší ničivou světovou jadernou válku.

Podle expertů by tak Západ neměl jinou možnost než zareagovat. Tato reakce by však měla přijít spíš od Severoatlantické aliance než Spojených států.

Podle Wolfsthala musí každá odpověď „zajistit, aby se Putinova vojenská situace takovým útokem nezlepšila a aby utrpěla jeho politická, ekonomická i osobní situace“.

Matthew Kroenig z Atlantické rady připomíná, že Američané mají v zemích NATO asi stovku taktických jaderných zbraní, a mohli by zareagovat.

To by Rusku ukázalo odhodlání i to, jak jsou jeho kroky nebezpečné. Na druhé straně by to však mohlo vyprovokovat ruskou jadernou odvetu, a tím by stouplo riziko většího jaderného konfliktu a humanitární katastrofy, varuje Kroenig.

Dalším rizikem je, že jadernou odvetu by mohly odmítnout některé členské země NATO. Přesně to si přeje Putin, který chce alianci oslabit.

Podle expertů by mohlo být účinnější odpovědět na případný ruský jaderný útok konvenčnějším vojenským či diplomatickým způsobem.

Ruské užití jaderných zbraní by ale nejspíš pomohlo přesvědčit země, které s podporou Ukrajiny dosud váhají, jako Indie či dokonce Čína, aby se podílely na eskalaci sankcí, cituje závěrem AFP Matthewa Kroeniga, experta z think tanku Atlantická rada.

Celý Svět ve 20 minutách připravily Tea Veseláková a Gita Zbavitelová.