Není to věc dobra a zla, ale svědomí, hodnotí postoj spolupracovníků StB po revoluci režisér Havelka

Jiří Havelka

Režisérovi a dramatikovi Jiřímu Havelkovi bylo v době sametové revoluce devět let. Ústav pro studium totalitních režimů ocenil v roce 2016 drama Dechovka, na kterém spolupracoval se členy divadla Vosto5, Cenou za mimořádný přínos k reflexi dějin. Režisér vysvětluje, že právě autorské divadlo ho přivedlo ke společenským tématům.

Jeho aktuální hra Kabinet se bude hrát v rámci projektu divadla Vosto5 nazvaného Sametová simulace. Jeho cílem je rekonstrukce událostí konce roku 1989 v Československu.

„Přemýšleli jsme o tom, že všichni budou mluvit o 17. listopadu a že nemá smysl o tom hrát. Ale že je možné využít právě faktu, že to bude ve všech médiích a naše společnost tím žije ve všech možných úhlech pohledu. Podobně jako o Velkých Dionýsiích žila celá řecká polis šest dní jedním tématem,“ vysvětluje režisér.

Vázací akty

Havelka mluví i o svém hostování ve Slovenském národním divadle. V rámci přípravy na inscenaci se tehdy probíral vázacími akty StB.

„Tam vidíte, jak probíhalo verbování lidí, kteří jsou kolem nás a jsou ve vedoucích funkcích. Když to pak srovnáte s jejich rozhovory po revoluci, tak je to relativizující bahýnko. To jsou fakta a není to o tom, kde je dobro a kde je zlo. Ale o tom, co člověk dělá se svým svědomím.“

Růst nové generace

Události po převzetí moci demokratickými silami srovnává Havelka s procesem, který se odehrával v Německu po 2. světové válce. V řadách tamní generace, která válku zažila, také nebyla velká ochota otevírat téma denacifikace.

„Je to věc růstu nové generace, která ale hodně trvala na tom, aby se to v rodinách řešilo a aby k otevřené diskusi o nacismu došlo. Dodnes je to na Němcích vidět. To, jak postupovala procedura nacifikace společností na bázi původně demokratického státu, je, myslím, zmapované hodně dobře. Oproti tomu bolševizace společnosti, hlavně na mentální úrovni, zdaleka tak zmapovaná není,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Jiří Havelka mimo jiné popíše pop a popkulturu jako nástroj v rukou tendenčního režimu.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související