Lidé nemají rádi, když se herci pouštějí do společensko-politických názorů, říká režisér Kepka
Režiséra, scenáristu, herce a prezidenta Herecké asociace Ondřeje Kepku si diváci mohou pamatovat ještě z dětských rolí. V současnosti točí dokument o svých spolužácích z DAMU a reflektuje tím kus blízké minulosti a současnost, včetně aktuálního 30. výročí sametové revoluce.
„Cítím, že se společenské postavení naší profese obrovským způsobem posunulo,“ komentuje a vysvětluje, jak vedoucí jejich hereckého ročníku Boris Rösner své studenty učil, že je herec vnímán jako mluvčí národa. To, co říkaly velké osobnosti filmového a divadelního světa, bylo podle Kepky bráno nesmírně vážně. Platilo to zejména v roce 1989.
Čtěte také
„Dnes cítíme,“ pokračuje Kepka, „že lidé nepěkně reagují na to, když se herci pouštějí do nějakých společensko-politických názorů. Když to řeknu ostře, jsme vnímáni jako takoví kašpárci, šašci a lidé, kteří se mají úžasně dobře, topí se v penězích a každý večer se opíjejí na různých večírcích.“
Host Osobnosti Plus dodává, že se to změnilo jednak kvůli bulváru, který mezitím vznikl, a také kvůli kolegům, kteří to podporují. Naopak ti, kteří proti tomu bojují, nejsou tolik vidět právě proto, že nejsou ani na stránkách bulváru.
Chybí skutečný dialog
Kdyby dostal příležitost pronést projev k 30. výročí sametové revoluce, o čem by mluvil?
Čtěte také
„Rozhodně bych mluvil o tom, že bychom se měli vrátit k ideálům toho roku. Nechci být naivní a nechci si hrát na svatého Františka, ale třeba se mezi námi vytratila schopnost poslouchat. Tehdy jsme volali po dialogu a dnes přijdou do studia dva hosté se dvěma názory a nic se za tu hodinu nezmění. Poslanci chodí do parlamentu a mám pocit, že tam mluví zbytečně. Každému je předem jasné, co si bude myslet,“ odpovídá.
Upadající kultura
Kepka také připomíná, že Češi o sobě kdysi tvrdili, že jsou kulturní národ. „Pokud platí míry sledovanosti a poslechovosti, zdá se, že se proměnil i divácký vkus. O co byl zájem dříve a o co je zájem dnes? Dříve se běžně točily adaptace Zweiga a Čechova. Zkuste s tím přijít za nějakým dramaturgem dnes,“ uzavírá kriticky.
Poslechněte si celý páteční rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Dozvíte se také, proč šel Ondřej Kepka na DAMU s nízkým sebevědomím nebo jak se mu jako režisérovi natáčela 13. komnata s jeho matkou Gabrielou Vránovou. Také zjistíte, jestli si herci dokážou spočítat, jaký budou brát důchod.
Související
-
Lída Rakušanová: Falšování dějin, nebo neškodný blábol?
Blížící se kulaté výročí listopadu 89 s sebou přináší množství rozhovorů s lidmi, kteří konec komunistického režimu zažili. Odpovídá vnímání všech realitě?
-
Rozdělení na elitu a zbytek neplatí. Jak vypadá česká společnost třicet let po sametové revoluci?
Stojí proti sobě v české společnosti dva nesmiřitelné tábory? Podle průzkumu Českého rozhlasu je situace složitější. Jakou strukturu má současná společnost?
-
Nostalgie Čechů po socialismu: Je to signál, že řadě lidí se nežije dobře, říká Kroupa
Lenka Kabrhelová mluví s ředitelem organizace Post Bellum a zakladatelem projektu Paměti národa Mikulášem Kroupou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.