Mechanismy, které umožnily nástup komunismu, fungují stejně, myslí si režisér Radim Špaček

25. červenec 2019

Radim Špaček je známý český režisér, který se kromě filmové tvorby věnuje také televizní a divadelní režii. Aktuálně pracuje na dokumentu, který mapuje 90. léta.

„Původní nabídka zněla: Pojďme natočit dokument o devadesátkách se zaměřením na hudební scénu,“ říká. Forma se ale tvůrcům trošku vymkla z rukou a z dokumentu se postupně klube spíš hraný film, ve kterém půjde kromě hudby také o politiku a společenské změny.

Měl by tam vystoupit Allen Ginsberg, legendární klub Bunkr nebo Radio 1.
Radim Špaček

Doba komunismu ho svým způsobem fascinuje. Chuť pracovat s aktuálnější látkou prý sice má, ale uvědomuje si, jak nebezpečné může být točit o současnosti bez potřebného odstupu.

Dnešní dobu by charakterizoval jako studenou občanskou válku. „Mechanismy, které umožnily nástup komunismu nebo zvěrstva v 50. letech, fungují stejně. Lidé i dnes selhávají, snaží se zaplašit své černé svědomí a občas musí ohnout páteř,“ vysvětluje jak vnímá paralely mezi minulostí a současností.

Vzpomínky na Sarajevo

Špaček zavzpomínal i na své bouřlivé mládí, kdy k nelibosti otce Ladislava Špačka vycestoval na vlastní pěst do Sarajeva zmítaného válkou. „Odjel jsem tam proto, abych pochopil, o co tam přesně jde. Chtěl jsem tomu přijít na kloub. Tam jsem samozřejmě zjistil, že to nejde pochopit během několika dnů. Ale rozhodl jsem se, že udělám maximum pro to, abych tam natočil film.“

Snímek Mladí muži poznávají svět se natočit skutečně podařilo a začínající filmař s ním dokonce zabodoval na festivalech. Návrat domů ale nebyl lehký a Špaček se po pokusu o sebevraždu na několik dní ocitl v psychiatrické léčebně.

„Jako každý správný mladý rozháraný umělec jsem nebyl zcela psychicky vyrovnaný. Dokonce si myslím, že po tom ročním pobytu v Sarajevu se u mě mohlo projevit něco jako posttraumatická stresová porucha. Stresu opravdu bylo hodně a do toho jsem se nešťastně zamiloval,“ vysvětluje.

Ze sebevraždných tendencí ho údajně vyléčila smrt bývalého spolužáka, který nesehnal dárce kostní dřeně. „Tehdy jsem si řekl, jaký je to nevděk. On chtěl žít a nemůže a já s tím darem zacházím takhle lehkovážně,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Radimem Špačkem. Řeč přišla třeba i na to, co ho fascinuje na předlistopadové éře nebo na složité rodinné vztahy.

autoři: Barbora Tachecí , marz

Související