Mechanismy, které umožnily nástup komunismu, fungují stejně, myslí si režisér Radim Špaček
Radim Špaček je známý český režisér, který se kromě filmové tvorby věnuje také televizní a divadelní režii. Aktuálně pracuje na dokumentu, který mapuje 90. léta.
„Původní nabídka zněla: Pojďme natočit dokument o devadesátkách se zaměřením na hudební scénu,“ říká. Forma se ale tvůrcům trošku vymkla z rukou a z dokumentu se postupně klube spíš hraný film, ve kterém půjde kromě hudby také o politiku a společenské změny.
Měl by tam vystoupit Allen Ginsberg, legendární klub Bunkr nebo Radio 1.
Radim Špaček
Doba komunismu ho svým způsobem fascinuje. Chuť pracovat s aktuálnější látkou prý sice má, ale uvědomuje si, jak nebezpečné může být točit o současnosti bez potřebného odstupu.
Dnešní dobu by charakterizoval jako studenou občanskou válku. „Mechanismy, které umožnily nástup komunismu nebo zvěrstva v 50. letech, fungují stejně. Lidé i dnes selhávají, snaží se zaplašit své černé svědomí a občas musí ohnout páteř,“ vysvětluje jak vnímá paralely mezi minulostí a současností.
Vzpomínky na Sarajevo
Špaček zavzpomínal i na své bouřlivé mládí, kdy k nelibosti otce Ladislava Špačka vycestoval na vlastní pěst do Sarajeva zmítaného válkou. „Odjel jsem tam proto, abych pochopil, o co tam přesně jde. Chtěl jsem tomu přijít na kloub. Tam jsem samozřejmě zjistil, že to nejde pochopit během několika dnů. Ale rozhodl jsem se, že udělám maximum pro to, abych tam natočil film.“
Snímek Mladí muži poznávají svět se natočit skutečně podařilo a začínající filmař s ním dokonce zabodoval na festivalech. Návrat domů ale nebyl lehký a Špaček se po pokusu o sebevraždu na několik dní ocitl v psychiatrické léčebně.
„Jako každý správný mladý rozháraný umělec jsem nebyl zcela psychicky vyrovnaný. Dokonce si myslím, že po tom ročním pobytu v Sarajevu se u mě mohlo projevit něco jako posttraumatická stresová porucha. Stresu opravdu bylo hodně a do toho jsem se nešťastně zamiloval,“ vysvětluje.
Ze sebevraždných tendencí ho údajně vyléčila smrt bývalého spolužáka, který nesehnal dárce kostní dřeně. „Tehdy jsem si řekl, jaký je to nevděk. On chtěl žít a nemůže a já s tím darem zacházím takhle lehkovážně,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Radimem Špačkem. Řeč přišla třeba i na to, co ho fascinuje na předlistopadové éře nebo na složité rodinné vztahy.
Související
-
V policii sledujeme návrat k nostalgii po časech StB, tvrdí bývalý protidrogový koordinátor Vobořil
Klíčovou osobou boje proti drogám přestal být Jindřich Vobořil už před rokem. Prohlašuje se za pravicového liberála, který věří v sociální politiku.
-
Havel viděl Kouř a říkal mi, ať točím pozitivnější filmy, vzpomíná režisér Vorel
Režisér a scenárista Tomáš Vorel je podepsaný pod filmy Kouř, Cesta z města nebo Gympl. V souvislosti s prvním zmíněným vzpomíná na návštěvu prezidenta Václava Havla.
-
Morálka musí být silnější než právo, ale dnes to tak není, myslí si ředitel Divadla Archa
Experimentální scénu Archa založil Ondřej Hrab před 25 lety. Už před sametovou revolucí ale zval do Československa zahraniční soubory, které mu pro ni daly inspiraci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.