Nemyslím, že Rusko chce plně anektovat Ukrajinu. Půjde tak daleko, jak dovolíme, míní generál Šedivý

Připomíná, že to není poprvé, kdy Rusko hrozí použitím síly: „Jsou připraveni a zároveň testují Západ v tom, jak daleko mohou jít. To se jim povedlo v roce 2008, kdy v krátké válce přišla Gruzie o část svého území a úplně tragická byla invaze zelených mužíčků na východní Ukrajinu a Krym. Rusům se ukázalo, že Západ není schopen reagovat.“

Čtěte také

Putin musí vojáky brzy využít. Jinak ho čeká ponížení z toho, že je stáhne, věří exministr USA Gates

„Nyní to de facto zkouší znovu. Ale je potřeba vidět, že i Rusové chápou, že je poněkud jiná situace, než byla v roce 2014. Ale určitě půjdou tak daleko, jak jim dovolíme,“ dodává generál ve výslužbě.

Šedivý naznačuje, že cílem Ruska by mohlo být uznání autonomie povstaleckých republik ze strany Ukrajiny, případně vytvoření pozemního koridoru, který by propojil Rusko a Podněstří, což je separatistické území na východě Moldávie.

To rozmístění skutečně nahání hrůzu. Je třeba se na to dívat reálně: Nestačí provést útok a území ovládnout.
Jiří Šedivý

„Soustředění vojsk je poměrně velké a mechanizované tankové divize jsou de facto určeny především k ofenzivnímu boji, takže to rozmístění skutečně nahání hrůzu. Ale je třeba se na to dívat reálně: Nestačí provést útok a území ovládnout,“ podotýká s tím, že dobyté území je třeba zajistit, nezdá se ale, že by takové síly mělo Rusko připravené.

Útok na evropskou jednotu

Rusko požaduje záruky, že se Ukrajina nebo například Gruzie nestanou členem Severoatlantické aliance a že se rozmístění sil NATO vrátí do situace z roku 1997.

Šedivý zdůrazňuje, že tyto podmínky jsou pro Západ neakceptovatelné, zároveň už prý ale Američané připouštějí diskuzi o omezování cvičení a pohybů vojsk nebo stažení sil z některých států bývalé Varšavské smlouvy.

Může se stát, že to začne rozmělňovat jednotu Evropské unie i evropských spojenců v rámci NATO. To Putina do budoucna hodně zajímá.
Jiří Šedivý

„Je to řízený konflikt, který Putin de facto vytvořil. A zatím se zdá, že v něm docela dobře manévruje,“ poznamenává s tím, že už nyní se v rámci Evropy začínají tříštit názory mezi jednotlivými státy.

Čtěte také

Evropa nabízí peníze, Pentagon je v pohotovosti. Podle OBSE je riziko války největší za třicet let

Šedivý vyjmenovává, že například Německo blokuje dodávky zbraní Ukrajině, Rakousko odmítá spojovat sankce s dodávkami plynu a chorvatský prezident dokonce pohrozil stažením vojsk z Aliance.

Otázkou prý ale je, jak se stát zachovají, pokud bude Rusko konflikt dále vyostřovat.

„Pokud se zastaví na určité čáře, která bude bodem pro balancování, tak to dá určité možnosti těm státům, které vidí své zájmy v lepších vztazích s Ruskem. Může se stát, že začne rozmělňovat jednotu Evropské unie i evropských spojenců v rámci NATO. To Putina do budoucna hodně zajímá,“ uzavírá.

Jaké jsou možné směry ruského útoku na Ukrajinu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.