Nemyslím, že Rusko chce plně anektovat Ukrajinu. Půjde tak daleko, jak dovolíme, míní generál Šedivý
Bezpečnostní analytici rozebírají různé scénáře ruské invaze na Ukrajinu – od podpory separatistických regionů na východě až po okupaci celého území Ukrajiny až k hranicím s Polskem a Slovenskem. „Nemyslím si, že by Rusko mělo skutečně úmysl úplně anektovat Ukrajinu. Na to nemá Rusko potenciál,“ soudí Jiří Šedivý z CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky.
Připomíná, že to není poprvé, kdy Rusko hrozí použitím síly: „Jsou připraveni a zároveň testují Západ v tom, jak daleko mohou jít. To se jim povedlo v roce 2008, kdy v krátké válce přišla Gruzie o část svého území a úplně tragická byla invaze zelených mužíčků na východní Ukrajinu a Krym. Rusům se ukázalo, že Západ není schopen reagovat.“
Čtěte také
„Nyní to de facto zkouší znovu. Ale je potřeba vidět, že i Rusové chápou, že je poněkud jiná situace, než byla v roce 2014. Ale určitě půjdou tak daleko, jak jim dovolíme,“ dodává generál ve výslužbě.
Šedivý naznačuje, že cílem Ruska by mohlo být uznání autonomie povstaleckých republik ze strany Ukrajiny, případně vytvoření pozemního koridoru, který by propojil Rusko a Podněstří, což je separatistické území na východě Moldávie.
To rozmístění skutečně nahání hrůzu. Je třeba se na to dívat reálně: Nestačí provést útok a území ovládnout.
Jiří Šedivý
„Soustředění vojsk je poměrně velké a mechanizované tankové divize jsou de facto určeny především k ofenzivnímu boji, takže to rozmístění skutečně nahání hrůzu. Ale je třeba se na to dívat reálně: Nestačí provést útok a území ovládnout,“ podotýká s tím, že dobyté území je třeba zajistit, nezdá se ale, že by takové síly mělo Rusko připravené.
Útok na evropskou jednotu
Rusko požaduje záruky, že se Ukrajina nebo například Gruzie nestanou členem Severoatlantické aliance a že se rozmístění sil NATO vrátí do situace z roku 1997.
Šedivý zdůrazňuje, že tyto podmínky jsou pro Západ neakceptovatelné, zároveň už prý ale Američané připouštějí diskuzi o omezování cvičení a pohybů vojsk nebo stažení sil z některých států bývalé Varšavské smlouvy.
Může se stát, že to začne rozmělňovat jednotu Evropské unie i evropských spojenců v rámci NATO. To Putina do budoucna hodně zajímá.
Jiří Šedivý
„Je to řízený konflikt, který Putin de facto vytvořil. A zatím se zdá, že v něm docela dobře manévruje,“ poznamenává s tím, že už nyní se v rámci Evropy začínají tříštit názory mezi jednotlivými státy.
Čtěte také
Šedivý vyjmenovává, že například Německo blokuje dodávky zbraní Ukrajině, Rakousko odmítá spojovat sankce s dodávkami plynu a chorvatský prezident dokonce pohrozil stažením vojsk z Aliance.
Otázkou prý ale je, jak se stát zachovají, pokud bude Rusko konflikt dále vyostřovat.
„Pokud se zastaví na určité čáře, která bude bodem pro balancování, tak to dá určité možnosti těm státům, které vidí své zájmy v lepších vztazích s Ruskem. Může se stát, že začne rozmělňovat jednotu Evropské unie i evropských spojenců v rámci NATO. To Putina do budoucna hodně zajímá,“ uzavírá.
Jaké jsou možné směry ruského útoku na Ukrajinu? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů
Jak se na hrozbu války dívá ruská společnost? Na to se pokouší odpovědět ruský sociolog Denis Volkov, ředitel nezávislého Střediska Jurije Levady.
-
EU není schopna mít jednotné stanovisko, proto do jednání o Ukrajině nepatří, zlobí se Zaorálek
Evropská unie dál věří v diplomatické řešen ukrajinské krize. „EU nikdy nebyla tak jednotná, pokud jde o politiku vůči Rusku,“ říká bývalý evropský komisař Füle.
-
Putin promeškal správný moment překvapení. Navíc se mu podařilo sjednotit Západ, analytik Stulík
Napětí na Ukrajinské hranici s Ruskem nepolevuje. Česká vláda proto v průběhu středečních jednání rozhodla o předání 4 000 dělostřeleckých granátů Ukrajincům na obranu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.