Německý farář žádá rehabilitaci pro desetitisíce upálených čarodějnic

Tématu se věnuje britský deník The Times.

Farář Hartmut Hegeler tvrdí, že jen v Německu bylo popraveno 25 tisíc žen. Ty by prý teď měly být omilostněny a uctěny památníky. „Tito lidé byli stižení tragickým bezprávím. Je hrozné, že ani církve se nepostavily čelem ke své vlastní minulosti a tomu, co se dělo v Ježíšově jménu,“ říká třiasedmdesátiletý farář.

Hergot!: Čarodějnické procesy, nelidská tvář křesťanských dějin

Historik Rudolf Vévoda se tématu čarodějnických procesů rozhodl věnovat mimo jiné proto, že je považuje za jednu z oblastí, kde se Evropa dosud nevyrovnala se svou minulostí, která je často velmi temná a krvavá. Desítky tisíc lidí, kteří byli s požehnáním světských i církevních autorit zavražděni pro údajné spojenectví s temnými silami, si zaslouží, aby se o jejich osudech vědělo.

Problémem čarodějnických procesů se zabývá od roku 2000. Prý jej velmi překvapilo, že soudy neorganizovala katolická církev, ale docházelo k nim v protestantských částech Německa. Navíc na hranici uhořelo daleko více žen v rané fázi novověku než ve středověku.

„A je chybou si myslet, že obětmi byly jen ženy. Asi dvacet až třicet procent upálených tvořili muži a děti,“ upozorňuje Hegeler. Co se slabšího pohlaví týče, popravovány byly hlavně vdovy a starší ženy.

Čarodějnice i čarodějové

Nejvíce procesů se odehrálo mezi lety 1500 a 1800. Případy řešily světské soudy, ovšem nikoliv na nátlak shora, nýbrž zdola. „Lidé si chodili za purkmistry stěžovat, že jinde pálí čarodějnic víc a je třeba s tím něco dělat i tady u nás,“ vypráví německý duchovní.

Mocenská elita pak zjistila, že dostává do ruky ideální nástroj k umlčení nepohodlných lidí. Někdy se na úkor obětí obohacovala, jindy jen posilováním myšlenky společného nepřítele upevňovala svou moc.

Obětem procesů se reálně přičítaly zločiny jako létání na koštěti, účast na čarodějnických sabatech či sexuální styky s ďáblem. Přiznání se vymáhalo na mučidlech a odsouzené pak pálili na hranicích.

„Dělo se to ve velkých městech i na vesnicích. Například v Bamberku či Würzburgu popravili tisíce lidí. Monstrprocesy se pak obrátily i proti elitám. V Bamberku upálili téměř celou městskou radu. Některé vesnice se zcela vylidnily,“ popisuje farář. Ovšem například v Porýní-Falci na jihozápadě Německa se nekonaly procesy žádné.

Stávající zastupitelstva v Kolíně nad Rýnem, Lipsku či zmíněném Würzburgu nakonec uposlechla volání aktivistů. Nevinným obětem věnovala pamětní desky, případně si je připomněla veřejnými mítinky či konferencemi. Hartmut Hegeler si myslí, že by bylo slušné, kdyby tyto iniciativy proběhly i v jiných zemích, nejen v Německu.  

Památníky čarodějnicím už stojí v britském Exeteru či Lancasteru. Naopak v jiných částech dnešního světa je perzekuce údajných čarodějnic stále realitou, například v Indii či Africe. V západní společnosti jsou zase stále více terčem útoků menšiny. „Hledání obětních beránků je staré jako lidstvo samo,“ citují londýnské Timesy faráře Hegelera.