Nejstarší protézy

Staří Egypťané chtěli mít na onom světě tělo v dokonalém pořádku. K tomu jim zdaleka nesloužila jen mumifikace. Pokud nebožtík přišel o některou část těla, balzamovači mu ji nahradili umělou náhražkou. Doplňovali tak třeba useknuté nosy nebo ztracené prsty. Náhražka palce pravé nohy, která je ve sbírkách egyptologického oddělení londýnského British Museum, nese tak zjevné stopy po opotřebení, až vědci pojali podezření, že ji její majitel používal už za života jako protézu. Odhaduje se, že náhražka palce vyrobená z drti papyru prosycené klihem a s povrchem zpevněným pomalovanou vrstvou sádry, pochází z doby kolem roku 600 př.n.l. Mezi odborníky je známá jako „palec Chestera Grevillea“ a je pojmenovaná podle sběratele, jenž v roce 1881 získal exponát pro muzeum.

Ještě starší je staroegyptská dřevěná náhražka pravého palce nohy vyrobená ze tří částí propojených koženými řemínky. Byla nalezena na noze ženské mumie pohřbené poblíž Luxoru a může být stará bezmála 3000 let. Tento umělý palec patřil dceři vysoce postaveného kněze, která se jmenovala Tabaketenmut. O prst na noze přišla zřejmě v důsledku gangrény vyvolané pokročilou cukrovkou. Tento umělý palec vlastní Egyptologické muzeum v Káhiře.

Tým vedený Jacquelinou Finchovou z university v Manchesteru obě náhražky palců důkladně prostudoval a pak získal ke spolupráci dva dobrovolníky, kterým chybí palec pravé nohy. Vědci pro ně vyrobili na míru uzpůsobené kopie staroegyptských palců. Dobrovolníci pak s každou náhražkou palce chodili po speciální podložce, jež zaznamenává rozložení tlaků. Testovali jak chůzi bez bot, tak i chůzi ve věrné replice staroegyptských sandálů. Vědci natáčeli každý krok na speciální video a následně srovnávali pohyb pravé nohy s protézou a pohyb levé zdravé nohy. Oba dobrovolníci také vyplnili rozsáhlý dotazník, v kterém hodnotili subjektivní pocity z chůze s každou z replik palce.

Výsledky publikované v lékařském časopise Journal of Prosthetics & Orthotics přinesly velké překvapení. Postižené noze umožnila staroegyptská protéza pohyb, který se z bezmála 90 % vyrovnal pohybového rozsahu zdravé končetiny. Historicky mladší model palce z vyztužené papyrové drti byl v tomto ohledu o něco lepší než starší třídílná protézy. U jednoho z dobrovolníků odraz nohy s protézou palce ještě zesílil v případě, že si obul sandály. Noha obutá do sandálů byla také díky protéze vystavena při chůzi menším tlakům a dobrovolníci hodnotili chůzi s náhražkou palce jako pohodlnější. Zvláště pohodlná jim připadala chůze se starší dřevěnou Tabaketenmutinou protézou.

Jacqueline Finchová je na základě výsledků měření přesvědčena, že oba palce sloužily jako vysoce funkční protézy. To dělá z umělého palce ze sbírek káhirského Egyptologického muzea nejstarší dochovanou protézu. Třídílný palec ze dřeva a kůže je asi o 400 let starší než dosud nejstarší známé protézy dolních končetin ze dřeva či železa nalezené při vykopávkách římského osídlení jihoitalské Capuy.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 5. října v 9:00.