Matesová: Z geopolitiky je hra silných. Nejsem si jistá, že Česko bude ve skupině se silným hlasem

„Americký pohled na svět a na svou roli ve světě se výrazně změnil,“ poukazuje ekonomka v kontextu dění ve Venezuele. „Už v inauguračním projevu prezidenta Trumpa téměř před rokem bylo zjevné, že najednou vidí svět jako kolbiště pro silné hráče. Že Spojené státy opouští mezinárodní pravidla, která byla všemi dohodnutá,“ všímá si Matesová. 

Čtěte také

Mezinárodní právo nikdy nikoho neochránilo. Doufám, že k rozkolu západního světa nedojde, říká Pojar

Pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že operace ve Venezuele proto v první řadě potvrzuje pád systému, kterým jsme se v globální ekonomice a politice řídili posledních osmdesát let.

„Jsme v éře, kdy se geopolitika změnila na hru silných, přičemž Spojené státy Evropu mezi ty silné nezahrnují. Zahrnují tam sebe a Čínu, svým způsobem Rusko,“ nastiňuje ekonomka. 

Podle Matesové je Čína jediným pro Ameriku srovnatelným soupeřem. Operací ve Venezuele tak chtěl Washington Pekingu ukázat, jak rychle dokáže podobné zásahy naplánovat a provést. Spojené státy zároveň vnímají obě Ameriky a celou západní polokouli jako své teritorium, míní ekonomka. 

„Trump to myslí vážně“

V současném světovém uspořádání hrají podstatnou roli nerostné zdroje. Zejména vzácné, které jsou dnes klíčové pro moderní, elektronický průmysl. V posledních dvaceti letech získala v nějaké formě 90 procent z nich pod kontrolu Čína, upozorňuje Matesová. 

Čtěte také

Trump si myslí na Grónsko. Klvaňa: V sázce je existence Evropy i NATO. Američané ji ale potřebují

Spousta nerostných surovin se nachází například na Ukrajině nebo v Grónsku, které je autonomním územím Dánska a spojencem NATO. Donald Trump ale tvrdí, že strategické a na vzácné zdroje bohaté území získá – a zopakoval to i po americkém útoku na Venezuelu. 

„O tom, že má Trump v úmyslu získat Grónsko pod americkou kontrolu, nepochybujme ani na vteřinu. To je naprosto vážné a zcela vážně myšlené,“ apeluje Matesová a připomíná, že se Amerika o Grónsko dlouhodobě zajímala ze strategických důvodů. 

„Spojené státy nicméně vždy chtěly Grónsko koupit. Nikdy nemluvily o tom, že si ho prostě přivlastní, že ho anektují,“ upozorňuje. „Kdyby tohle nastalo, bude to rozpad NATO. To je jednoznačné.“

Evropa pod tlakem 

Pod tlakem napjatých geopolitických okolností si Evropa nebo alespoň některé její státy uvědomí vážnost situace, věří Matesová. „Jsem spíše skeptická, ale přece jen si myslím, že nakonec vznikne část současné Evropy, včetně Velké Británie, Norska, asi Švýcarka, která si uvědomí, že situace je extrémně vážná,“ odhaduje.

Čtěte také

Trump by si Nobelovu cenu míru zasloužil. Je ale velkohubý a sebestředný, hodnotí analytik Bříza

Česko ale podle ní výrazným hráčem spíše nebude. Určitou bariéru může představovat vlastní měna a zemi může znevýhodnit i vyhýbavý postoj k finanční podpoře Ukrajiny. 

„Nejsem si úplně jistá, že Česká republika zůstane součástí toho, co zase jednou možná bude nějaká síla nebo silný hlas v geopolitice,“ namítá Matesová. 

Evropa podle ní musí posílit svou konkurenceschopnost, tedy vybudovat si vlastní vědu a výzkum, jednotné kapitálové trhy, obranu nebo přístup k nejdůležitějším surovinám. 

Čtěte také

Stromšíková: Rusko se snaží rozdělit NATO. Evropa a Amerika ale chápou, že o mír musí usilovat spolu

„Evropa má šanci, protože je to pořád nejbohatší trh na světě, ale musí si uvědomovat, že nebezpečí je velké a budovat svou konkurenceschopnost,“ uzavírá ekonomka se zkušenostmi ze Světové banky. 

„Pokud dojde k nějaké anexi Grónska, rozpadu NATO, pokud západní země pochopí, že teď jde opravdu o budoucnost lidí a najdou cestu, jak to obyvatelům vysvětlit – a to možná najdou, protože Evropa vždy to nejlepší produkuje pod extrémním tlakem – tak pak je šance udržet si roli jedné ze supervelmocí.“

Má Česko skutečně jednu z nejúspěšnějších ekonomik světa? Co je největší slabinou Evropy? A proč mají Češi odpor k přijetí eura? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.