Nejslavnější český herec ve světě Herbert Lom. Byl v hledáčku StB?

Herbert Lom ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Herbert Lom ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře

O úmrtí pětadevadesátiletého Herberta Loma – bylo to v roce 2012 – informovala média po celém světě. Byl jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších herců vůbec.

Šarmantní a charismatický Herbert Lom

Uváděn byl vždy jako herec českého původu. Většinu svého života prožil v zahraničí. Nejprve utekl před nacisty, poté žil ve Velké Británii, později zůstal v USA.

Nebyl žádným klasickým politickým emigrantem či exulantem ve vztahu ke komunistickému Československu. Přesto se do estébáckého hledáčku dostal a nebylo to pro něj jednoduché. Na straně jedné se nechtěl „zaplést“, na straně druhé měl obavy o zbylé příbuzné v Československu a navíc ne zcela rozuměl tomu, oč v této „hře“ jde. 

Host pořadu, badatel Zdeněk Bauer o Herbertu Lomovi říká: „V první řadě to byl šílený inspektor Dreyfus ze série o Růžovém panterovi, tím se proslavil. Ale také byl gaunerem v Pokladu na Stříbrném jezeře, či postavou ze série detektivek se slečnou Marplovou.“

Herbert Lom při návštěvě ČsRo

Narodil se v roce 1917 v Praze, pocházel z rodiny zchudlé šlechty. Jeho maminka byla poloviční židovkou a zároveň byla její rodina německá. Přes ochotníky a veskrze kulturní rodinné prostředí se dostává až k filmu, v roce 1937 natáčí film Žena pod křížem a krátce poté se ocitá ve Velké Británii. Zde se mu podařilo nejen pokračovat v divadelní, posléze i filmové kariéře, ale také působil v rozhlasovém vysílání BBC.

Na konci 2. světové války mu bylo 27 let, byl už renomovaným hercem a získal také britské občanství. Ale „britští novináři mu nikdy neříkali, že je britským hercem, vždy uváděli, že je hercem českého původu,“ konstatuje Zdeněk Bauer.

„Lom má před sebou velkou budoucnost,“ uvedl americký filmový list Variety v roce 1946, po uvedení filmu Sedmý závoj.

Zajímalo mě zahrát si směšného blázna

Herbert Lom v roce 1960 na letišti Heathrow

Nabídka z hollywoodských ateliérů na sebe nenechala dlouho čekat. Objevily se ale pro Loma nečekané problémy. Ocitnul se na tzv. černé listině, kde byli uvedeni lidé podezřelí ze sympatií ke komunistům. „V lednu 1948 se vrátil do Československa, ale neuvědomoval si v té době, že vzniká bipolární svět, velmi nepřátelská ideologie komunistů, to on z Velké Británie vůbec neviděl,“ vysvětluje Zdeněk Bauer.

„Amerika mě nechtěla, většina umělců inklinovala k levici, ale já obdivoval Ameriku,“ vzpomínal sám Herbert Lom. Zůstal tedy prozatím ve Velké Británii s jistou pachutí. Jeho rodiče chtěli z Československa odejít, což se jim podařilo, ale v Československu zůstává jeho sestra.

Počátkem 50. let se Herbert Lom vypravil na československé velvyslanectví a „chtěl si vyřešit některé osobní záležitosti a zároveň chtěl spolupracovat v oblasti filmové distribuce, ale pro pracovníky rezidentury bylo zásadní, že takový schopný a zajímavý člověk by mohl být dobrým spolupracovníkem československé rozvědky,“ vysvětluje Zdeněk Bauer. Tato anabáze s estébáky pokračovala, občas se do Československa dostal, občas nedostal, dokonce ho chtěla Státní bezpečnost využít v rámci návštěvy u jeho sestry v Praze.

Herbert Lom jako inspektor Dreyfus

I ta se posléze ocitá ve Velké Británii, emigrovala po srpnové okupaci v roce 1968. Tím Státní bezpečnost přišla o svůj trumf a do jisté míry to i Herberta Loma „osvobodilo“, přesto se tak nějak snažil tyto vztahy zvládnout. Při nabídce podílet se koncem 70. let na činnosti britské pobočky Výboru pro ochranu nespravedlivě stíhaných (známého pod zkratkou VONS), „se aktivně nezapojil, ale nabídnul velmi velkorysý finanční dar,“ doplňuje Zdeněk Bauer.   

V té době už byl populárním inspektorem Dreyfusem. O této roli Lom řekl: „Dreyfus se vymykal všem mým rolím – byl výjimečný. Zajímalo mě zahrát si směšného blázna. A asi se mi to nějak podařilo.“ V 90. letech se pomyslně vrací do Československa, které objevuje svého slavného a populárního rodáka. 

O čem tedy vypovídá to, že i člověk tak nepolitického angažmá se dostal do hledáčku československé Státní bezpečnosti? Badatel Zdeněk Bauer vysvětluje: „Zájem estébáků svědčí o tom, že každý, kdo něco znamenal, něco skutečně uměl, tak o něj rozvědka, či kontrarozvědka měla zájem. Každý takový člověk mohl mít pro totalitní režim význam. A tak to zkoušeli.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem byl badatel Zdeněk Bauer, režii měl Michal Bureš.    

Spustit audio

Související