Navzdory požárům jde australská vláda na ruku uhelné lobby

Australské vládě dominují popírači klimatických změn, kteří, jak se zdá, jdou na ruku průmyslníkům. Taková situace je ale ohrožením jak pro obyvatele, tak pro celý ekosystém nejmenšího kontinentu na světě.

Píše to deník Der Standard v souvislosti s katastrofálními požáry, které Austrálii sužují už dlouhé týdny.

Čtěte také

Podle rakouských novin nechal 15. prosince australský premiér svou zemi na holičkách. Na ten den předpovědi hlásily extrémní vedra a úřady počítaly s dramatickým rozšířením stovek požárů, které hořely především ve státě Nový Jižní Wales. Předseda australské vlády Scott Morrison přesto odletěl na Havaj na rodinnou dovolenou.

Austrálie se od září potýká s největší a nejdelší přírodní katastrofou za poslední staletí. O život přišly desítky osob, tisíce budov lehly popelem. Mnohé okrsky připomínají katastrofu v japonské Hirošimě z konce druhé světové války. Kvůli požárům uhynula podle odhadů více než miliarda zvířat a několika druhům dokonce hrozí vyhynutí. Škody na majetku se mohou vyšplhat až na stovky miliard dolarů.

Australská centrální vláda sice začala uvolňovat více prostředků na boj s ohněm a ochranu lidí, dělá tak ale spíše z politických důvodů než z vlastního přesvědčení. Poslanci se totiž podle Der Standardu obávají, že kvůli nezájmu premiéra a frustraci části obyvatel přijdou o volební hlasy.

Nevěří vlastním očím

Scott Morrison se ale do práce přece jen pustil. Ukázalo se však, že bývalý marketingový manažer a silně věřící politik empatií zrovna neoplývá. Lidem, kteří v ohni přišli o majetek a byli rozhněvaní kvůli nedostatku státní podpory, Morrison jednoduše potřásl rukou. Řada médií za to premiéra kritizovala, podle rakouských novin ale minuly hlubší příčiny jeho chování.

Čtěte také

Premiér a velká část jeho konzervativně laděného kabinetu totiž snad ve skutečnosti nechce věřit tomu, co vidí. „Konzervativní ideologie se v politice projevuje odmítáním a popíráním problematiky a poznatků okolo globálního oteplování,“ řekl jistý komentátor.

Změna klimatu samozřejmě za požáry vinu nenese sama. Vědci ale mají jasno v tom, že globální oteplování požáry výrazně zhoršuje a přispívá k jejich šíření. Podle meteorologů byl minulý rok v Austrálii nejteplejším rokem od počátku měření, přičemž průměrná teplota byla vyšší o 1,52 stupně oproti normálu.

V loňském roce na nejmenším kontinentu spadlo také nejméně srážek v historii měření. Následkem toho je současné období sucha intenzivnější a dochází k historicky největšímu usychání vegetace. Deštné pralesy, kterým se plameny po miliony let vyhýbaly, letos z velké části shořely.

Mnoho konzervativních členů vlády a dalších politických lídrů by ale jakékoliv uznání souvislostí mezi požáry a změnou klimatu zřejmě považovalo za nepřijatelný ústupek vůči progresivní levici, která nutnost ochrany klimatu propaguje už několik let.

Lehkovážné a nebezpečné

„Scott Morrison tvrdí, že neexistují důkazy pro vztah mezi množstvím emisí oxidu uhličitého a intenzitou současných požárů,“ napsal investigativní novinář Michael West.

Čtěte také

Podle tohoto žurnalisty není takové popírání fyzikálních zákonů pouze nebezpečné, falešné a lehkovážné, ale také prý dokazuje, že australská vláda je chycena do pasti vlastních hospodářských zájmů. Někdy se tento stav označuje pojmem state capture, tedy převzetí státu, který znamená ovládnutí politiky soukromými, často korporátními silami. Veřejné zájmy jsou v takovém případě spravovány silnými a mocnými zájmovými skupinami.

V Austrálii se to v pohledu Der Standardu týká především uhelného průmyslu, který je za emise nejvíce odpovědný. Australský kontinent je ostatně po Indonésii největším vývozcem uhlí na světě a 60 procent vyrobené elektřiny se zde vyrábí v uhelných elektrárnách.

Snad nejvýrazněji se propojenost politiky a soukromého sektoru ukázala v roce 2017. Morrison, tehdy stínový premiér, vešel do parlamentu s kusem uhlí a ubezpečoval Australany, že se tohoto nerostu nemusejí obávat. Hroudu poté předal jednomu z přítomných zástupců těžkého průmyslu. Novináři si všimli, že uhlí bylo nalakované, aby si politici neušpinili ruce.

Žurnalista West má propojení politiky a průmyslu v Austrálii za nesporné – vždyť poradní tým premiéra Morrisona z velké části tvoří významné osobnosti uhelného průmyslu. A také někteří členové vlády jsou s odvětvím úzce spojeni.

Pod ochranou vlády

Například ministr energetiky Angus Taylor byl před nástupem do politiky poradcem lobbystické Australské rady pro nerosty a je zároveň ostrým kritikem obnovitelných zdrojů energie.

Čtěte také

Poněkud zvláštně pak zní to, že Taylor je z titulu své funkce odpovědný také za snižování emisí. Jde tak o cynickou pozici pro muže, který dělá vše proti snahám klima ochránit, myslí si Der Standard. Taylor se nicméně brání tím, že je Austrálie zodpovědná jen za 1,3 procenta světových emisí a v ochraně klimatu prý země dělá dost.

Rakouské noviny ale tvrdí, že opak je pravdou. Na nedávné klimatické konferenci v Madridu podle nich Taylor jednal jako brzda. Podle Pařížské klimatické dohody přitom musí Austrálie během následujících deseti let snížit produkci škodlivin o 696 milionů tun. Pokud by se to povedlo, země by do roku 2030 snížila emise o 26 procent. V mezinárodním srovnání ale i tak jde o skromný cíl.

Australská vláda navíc chce přes polovinu tohoto závazku naplnit pomocí emisních kreditů získaných naplňováním Kjótského protokolu. Jedná se tak o trik s čísly, který se minimálně účastníkům konference v Madridu příliš nezamlouval.

V roce 2014 se současné vládě rovněž podařilo zrušit úspěšná a efektivní opatření, jež v oblasti uhelného průmyslu zavedlo předchozí sociálnědemokratické vedení země. Tento krok vedl k opětovnému zvýšení produkce škodlivých plynů.

Zlatý důl

Odborník na klima z Melbournské univerzity Simon Holmes à Court tvrdí, že Austrálie v boji proti změnám klimatu musí hrát zásadnější roli. S pouhými 25 miliony obyvateli je co do počtu vypuštěného oxidu uhličitého čtrnáctý největší znečišťovatel na světě.

Čtěte také

O tom, jestli současné požáry mezi Australany probudily nutnost rychlé akce na poli boje s klimatickými změnami, lze ale podle Der Standardu pochybovat. Vláda v Canbeře má totiž možná vůbec nejsilnějšího spojence – média.

Zprávy z koncernu Ruperta Murdocha, který ovládá 70 procent australského mediálního trhu, existenci klimatických změn popírají, odmítají jakékoliv souvislosti mezi oteplováním a spalováním nerostných surovin a vymazují se proti kritikům těžkého průmyslu.

Tato mediální mašinérie neutichá ani v době extrémních požárů. Murdochovy noviny se ohni věnují například až na čtvrté stránce. Sloupkaři, jako například Miranda Devinová píší o tom, že za požáry mohou zelení, a ne klimatické změny. Novinářka ve svém článku například napsala, že „dobrolidé“ léta bránili v preventivním vypalování ohrožených míst. To ovšem popřel jeden z představitelů hasičského sboru.

Austrálie vývozem uhlí ročně vydělává v přepočtu asi 45 miliard eur. A zatímco jih země sužují plameny, na severu se připravují nové doly. Austrálie tak má i do budoucna zajištěné místo mezi největšími exportéry uhlí. Dým ze současných požárů přitom mezitím doputoval až nad 12 tisíc kilometrů vzdálené Chile, poznamenává rakouský deník Der Standard.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související