Při požárech v Austrálii už zahynula více než miliarda zvířat. Vymírají celé druhy

Čtěte také

Austrálie v plamenech: Tři měsíce jsme neviděli modré nebe a dusili jsme se, popisuje novinářka ze Sydney

Teď už se ale počet zvířecích obětí v tomto státě podle něj zvýšil na více než 800 milionů a v celé Austrálii přesáhl jednu miliardu, píše server americké televizní stanice CBS News.

Dickmanův odhad zahrnuje savce, včetně netopýrů, ptáků a plazů, ale nikoli žáby, hmyz a další bezobratlé živočichy. Se závěry vědce souhlasí i australská pobočka Světového fondu na ochranu zvířat.

Ekologové vycházejí ze zprávy fondu z roku 2007, kdy odborníci zjistili, že vykácení 650 tisíc hektarů lesa připraví o život asi 104 miliony obratlovců, kteří tak přijdou o potravu a úkryt. V současnosti už však podle CBS News shořelo přes osm milionů hektarů.

Stanice CNBC přidává, že jihovýchodní Austrálie se změnila na zuhelnatělou apokalyptickou noční můru, a to se přitom požáry zřejmě ještě zhorší, protože letní měsíce bez deště pokračují. Oheň, který vyvolaly rekordně vysoké teploty a sucho v důsledku klimatických změn, už zničily více než tisíc domů a zabily přes dvě desítky lidí.

Požárů přibývá

V Austrálii panují obavy, že v zemi vyhynou celé druhy. Už tak tam jejich vymírání postupuje nejrychleji na světě. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují spálené koaly v nemocnicích, těla mrtvých zvířat nebo klokany zoufale prchající před ohněm.

Australské požáry také dopadnou na místní velbloudy. Úřady jedné místní domorodé vlády v Jižní Austrálii schválily zastřelení až deseti tisíc těchto zvířat, která mají kvůli suchu žízeň a při hledání vody poškozují infrastrukturu|foto: Profimedia

Podle expertů pravděpodobně zahynuly miliony koalů, klokanů, jejich menších příbuzných wallabyů a vombatů. Podle ekologa Dickmana většina zvířat uhořela a další uhynula hladem či kvůli nemožnosti se schovat anebo je ulovily větší šelmy.

V Austrálii za posledních 200 let vyhynulo 34 druhů a poddruhů domorodých savců. Požáry obzvlášť zdecimovaly populaci koalů, která se už tak snižovala. Vládní úřady odhadují, že jich při požárech mohla zahynout až celá třetina, protože byla zničena třetina jejich biotopu.

Profesor Dieter Hochuli ze Sydneyské univerzity upozorňuje, že i když jsou požáry tradiční součástí australského ekosystému, jejich stále vyšší četnost a intenzita mají pro budoucnost rostlin a zvířat obrovské následky

„Nejde jen o známé druhy. Požáry ohrožují i hmyz, na němž je tolik našich ekosystémů závislých kvůli opylování a koloběhu živin,“ zdůrazňuje profesor. Podle něj bude jejich přežití záviset na tom, jak a zda se vůbec z požárů vzpamatují, uzavírá CNBC.

Australské požáry také dopadnou na místní velbloudy. Stanice CNN si všímá, že úřady jedné místní domorodé vlády v Jižní Austrálii schválily zastřelení až deseti tisíc těchto zvířat, která mají kvůli suchu žízeň a při hledání vody poškozují infrastrukturu. Vláda své rozhodnutí zdůvodňuje stížnostmi obyvatel.

Ohňová bouře

Požáry v Austrálii zároveň generují tolik tepla, že si vytvářejí vlastní systém počasí, včetně suchých bouří s blesky nebo ohnivých tornád, dodává agentura Reuters. Požární služba Nového Jižního Walesu varovala, že právě to dělá i požár na pobřeží necelých 300 kilometrů jižně od Sydney.

Čtěte také

Klimatické rekordy padají a přírodní katastrofy jsou čím dál horší

Kvůli ohni tam vznikla velmi nebezpečná bouře, a lidé proto mají pozorně sledovat, co se kolem nich děje. Situace je výsledkem vzniku mraků, jimž se říká pyrocumulonimbus. Ty se sice vyskytují na celém světě, ale vzhledem ke klimatickým změnám se teď mohou častěji objevit v Austrálii, uvedla australská Klimatická rada ve zprávě za rok 2019.

Před dvěma týdny zabil pyrocumulonimbus jednoho hasiče, když se takový mrak zhroutil a vytvořil ohnivé tornádo, které se převalilo přes hasičský vůz. Mělo takovou sílu, že ho zcela zničilo.

Pyrocumulonimbus je v podstatě bouře, která se vytvoří z chocholu kouře požáru, kdy intenzivní teplo z ohně způsobí, že vzduch rychle stoupne a nasaje vzduch chladnější, vysvětlil Australský meteorologický úřad. Mrak stoupá vzhůru a pak se v nízkých teplotách horní atmosféry ochladí, a jak na sebe narazí ledové částice v horních částech mraku, vznikne stejný elektrický výboj, jaký dokáže vyslat i blesk.

To může způsobit nebezpečné a nepředvídatelné změny v chování požáru, který může vyvolat požáry nové. Stoupající vzduch také pohání intenzivní vzhůru stoupající proudy, které nasávají tolik vzduchu, že vzniká silný vítr. Ten je pak příčinou, že je oheň teplejší a rychleji se šíří, vysvětluje agentura Reuters.