Katastrofální požáry v Austrálii hasí převážně dobrovolníci. Už nyní jim dochází síly

Lesní požáry v Austrálii

Austrálie se potýká s rozsáhlými lesními požáry, a to v ročním období, kdy jejich obvyklá sezóna ještě ani nezačala. Hasiči, kteří se oheň ve venkovských oblastech pokoušejí dostat pod kontrolu, jsou převážně dobrovolníci.

Pokud požáry nepoleví, dostanou se bojovníci s plameny brzy na hranici svých sil, píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

Hasič David Loft mačká červené tlačítko. Na střeše jeho zásahového vozu se střídavě rozsvěcuje bílé a modré světlo. Zvuk sirény upozorňuje ostatní řidiče, že mají uvolnit cestu. „Teď musíme jet tam dozadu. Vytvořilo se tam nové ohnisko,“ říká Loft a přidává plyn.

Zasahuje u požáru v blízkosti vesnice Braidwood, která je vzdálená asi tři hodiny jízdy od největšího australského města Sydney. Jedná se o jeden ze stovek požárů, které v těchto dnech trápí spolkový stát Nový Jižní Wales. Oheň postupuje přes kopec a eukalyptový les a přibližuje se k polím, domům a statkům s dobytkem.

Loft má na starosti bezpečnost asi čtyř stovek zásahových jednotek sdružených v takzvané Venkovské požární brigádě. Se svými asi 70 tisíci členy se jedná o největší podobnou hasičskou organizaci na světě. Vydává všude tam, kde se plameny objeví. Vysvětluje, že jeho prací je analyzovat strategii hašení a poté kolegy upozorňovat na možná nebezpečí při jejich práci.

Noční můrou je podle Lofta situace, kdy by se kvůli náhlé změně směru větru oheň otočil a přehnal se přes místo, odkud jej požárníci hasí. „V našich vozech sice máme kropicí systém, přesto se ale objevují případy, kdy hasiči v plamenech přijdou o život,“ dodává Loft.

David Loft je zkušeným vyšetřovatelem. Už několik let se požáry zabývá a zkoumá dopad škod na lidi, domy a zvířata. Coby odborník na příčiny vzniku požárů je žádaný dokonce i v zahraničí. „Jsme tady všichni dobrovolníci. Kdyby nás chtěli zaplatit, cítili bychom se uražení,“ říká Loft, zatímco kolem něj v hustém dýmu projíždí tři požární vozy.

Asi 65letý hasič zná všechny své kolegy. „Tamten je povoláním řezník. Ten druhý podniká s helikoptérami. A ten vzadu je bývalý vysoce postavený armádní důstojník,“ vysvětluje muž. Mnozí z Loftových kamarádů jsou po mnohatýdenních zásazích na pokraji sil. „A to ještě ani pořádně nezačalo léto,“ podotýká zkušený hasič.

Za stravu a ubytování

Curyšský deník pokračuje, že v Novém Jižním Walesu působí okolo sedmi tisíc profesionálních požárníků. Jejich práce se ale soustředí na velká města a větší obce. Na venkově, který Australané jednoduše nazývají buší, zasahují výhradně jednotky dobrovolných hasičů.

Podle Stuarta Ellise, bývalého šéfa hasičů ve spolkovém státě Jižní Austrálie, existuje celá řada důvodů, proč v buši zasahují dobrovolníci. Jedním z nich je to, že potřeba jejich nasazení v různých ročních obdobích kolísá. Když už nějaký oheň hoří, může se kvůli změně směru větru nutnost nasazení hasičů změnit z minuty na minutu.

„Požárníci, kteří by pak mohli vyjet do terénu, proto musí být k dispozici ve velkém počtu,“ vysvětluje Ellis. Jak dodává, lokální hasiči se navíc dobře vyznají v terénu, vegetaci a klimatických podmínkách.

V Austrálii žije na ploše 7,7 milionů kilometrů čtverečních jen pětadvacet milionů lidí. A to je důvod, proč by bylo obtížné zaplatit potřebný počet profesionálních hasičů.

Zaměstnavatelé mají povinnost dobrovolného hasiče v případě potřeby uvolnit z práce. Už několik let jim dokonce hrozí pokuta, pokud by propustili člověka, který musel vyrazit k zásahu.

Složitější situaci ale mají živnostníci. „Když jsem u požáru, nevydělám si nic,“ říká poddůstojník Liam MacWilliams s tím, že v době zásahu dostane pouze stravu a ubytování.

Od září, kdy na australském východním pobřeží zuří rozsáhlé požáry, jezdí dobrovolní hasiči často stovky kilometrů, aby odlehčili svým kolegům. Únava je znát na všech frontách a i z toho důvodu opakovaně dochází k nehodám. Cisterny s vodou už nejednou sjely ze silnice. A když požárníci poleví v ostražitosti, hrozí, že je pohltí plameny.

Požáry jsou stále silnější

Australští hasiči by přitom podle expertů v dalších týdnech mohli narazit na hranu svých kapacit. Skupina bývalých požárních velitelů upozornila, že v souvislosti s klimatickými změnami přibývá požárů v buši a roste také jejich intenzita. Vyšší teploty totiž mnohem více vysouší vegetaci a to navíc v době, kdy většina kontinentu trpí suchem už několik let.

Ještě před několika lety bylo typické, že hasiči s požáry bojovali od konce prosince do února. V poslední době se ale toto období natáhlo až na půl roku.

Mnozí australští politici nicméně odmítají tezi, že za změnami klimatu stojí činnost člověka. Vláda se dokonce dohaduje o tom, jestli existuje souvislost mezi současnými požáry a globálním oteplováním, a to přes jasné vědecké poznatky, píše Neue Zürcher Zeitung.

Koalici hasičských důstojníků je každopádně jasné, že nebezpečí ještě větších a katastrofálnějších požárů může odvrátit pouze okamžitá náprava příčin změny klimatu. Nicméně i přesto australská vláda zamítla návrh na vyhlášení klimatické nouze.

David Loft nechce k této otázce zaujímat stanovisko. „Nemůžu být politický,“ říká v ohlušujícím hluku hasícího letounu typu Boeing 737, který z dvousetmetrové výšky shazuje červenou protipožární tekutinu. Krátce poté požárník Loft zamíří na další frontu boje s ohněm, uzavírá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.