Katastrofální požáry v Austrálii hasí převážně dobrovolníci. Už nyní jim dochází síly
Austrálie se potýká s rozsáhlými lesními požáry, a to v ročním období, kdy jejich obvyklá sezóna ještě ani nezačala. Hasiči, kteří se oheň ve venkovských oblastech pokoušejí dostat pod kontrolu, jsou převážně dobrovolníci.
Pokud požáry nepoleví, dostanou se bojovníci s plameny brzy na hranici svých sil, píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Hasič David Loft mačká červené tlačítko. Na střeše jeho zásahového vozu se střídavě rozsvěcuje bílé a modré světlo. Zvuk sirény upozorňuje ostatní řidiče, že mají uvolnit cestu. „Teď musíme jet tam dozadu. Vytvořilo se tam nové ohnisko,“ říká Loft a přidává plyn.
Čtěte také
Zasahuje u požáru v blízkosti vesnice Braidwood, která je vzdálená asi tři hodiny jízdy od největšího australského města Sydney. Jedná se o jeden ze stovek požárů, které v těchto dnech trápí spolkový stát Nový Jižní Wales. Oheň postupuje přes kopec a eukalyptový les a přibližuje se k polím, domům a statkům s dobytkem.
Loft má na starosti bezpečnost asi čtyř stovek zásahových jednotek sdružených v takzvané Venkovské požární brigádě. Se svými asi 70 tisíci členy se jedná o největší podobnou hasičskou organizaci na světě. Vydává všude tam, kde se plameny objeví. Vysvětluje, že jeho prací je analyzovat strategii hašení a poté kolegy upozorňovat na možná nebezpečí při jejich práci.
Noční můrou je podle Lofta situace, kdy by se kvůli náhlé změně směru větru oheň otočil a přehnal se přes místo, odkud jej požárníci hasí. „V našich vozech sice máme kropicí systém, přesto se ale objevují případy, kdy hasiči v plamenech přijdou o život,“ dodává Loft.
David Loft je zkušeným vyšetřovatelem. Už několik let se požáry zabývá a zkoumá dopad škod na lidi, domy a zvířata. Coby odborník na příčiny vzniku požárů je žádaný dokonce i v zahraničí. „Jsme tady všichni dobrovolníci. Kdyby nás chtěli zaplatit, cítili bychom se uražení,“ říká Loft, zatímco kolem něj v hustém dýmu projíždí tři požární vozy.
Asi 65letý hasič zná všechny své kolegy. „Tamten je povoláním řezník. Ten druhý podniká s helikoptérami. A ten vzadu je bývalý vysoce postavený armádní důstojník,“ vysvětluje muž. Mnozí z Loftových kamarádů jsou po mnohatýdenních zásazích na pokraji sil. „A to ještě ani pořádně nezačalo léto,“ podotýká zkušený hasič.
Za stravu a ubytování
Curyšský deník pokračuje, že v Novém Jižním Walesu působí okolo sedmi tisíc profesionálních požárníků. Jejich práce se ale soustředí na velká města a větší obce. Na venkově, který Australané jednoduše nazývají buší, zasahují výhradně jednotky dobrovolných hasičů.
Čtěte také
Podle Stuarta Ellise, bývalého šéfa hasičů ve spolkovém státě Jižní Austrálie, existuje celá řada důvodů, proč v buši zasahují dobrovolníci. Jedním z nich je to, že potřeba jejich nasazení v různých ročních obdobích kolísá. Když už nějaký oheň hoří, může se kvůli změně směru větru nutnost nasazení hasičů změnit z minuty na minutu.
„Požárníci, kteří by pak mohli vyjet do terénu, proto musí být k dispozici ve velkém počtu,“ vysvětluje Ellis. Jak dodává, lokální hasiči se navíc dobře vyznají v terénu, vegetaci a klimatických podmínkách.
V Austrálii žije na ploše 7,7 milionů kilometrů čtverečních jen pětadvacet milionů lidí. A to je důvod, proč by bylo obtížné zaplatit potřebný počet profesionálních hasičů.
Zaměstnavatelé mají povinnost dobrovolného hasiče v případě potřeby uvolnit z práce. Už několik let jim dokonce hrozí pokuta, pokud by propustili člověka, který musel vyrazit k zásahu.
Složitější situaci ale mají živnostníci. „Když jsem u požáru, nevydělám si nic,“ říká poddůstojník Liam MacWilliams s tím, že v době zásahu dostane pouze stravu a ubytování.
Od září, kdy na australském východním pobřeží zuří rozsáhlé požáry, jezdí dobrovolní hasiči často stovky kilometrů, aby odlehčili svým kolegům. Únava je znát na všech frontách a i z toho důvodu opakovaně dochází k nehodám. Cisterny s vodou už nejednou sjely ze silnice. A když požárníci poleví v ostražitosti, hrozí, že je pohltí plameny.
Požáry jsou stále silnější
Australští hasiči by přitom podle expertů v dalších týdnech mohli narazit na hranu svých kapacit. Skupina bývalých požárních velitelů upozornila, že v souvislosti s klimatickými změnami přibývá požárů v buši a roste také jejich intenzita. Vyšší teploty totiž mnohem více vysouší vegetaci a to navíc v době, kdy většina kontinentu trpí suchem už několik let.
Čtěte také
Ještě před několika lety bylo typické, že hasiči s požáry bojovali od konce prosince do února. V poslední době se ale toto období natáhlo až na půl roku.
Mnozí australští politici nicméně odmítají tezi, že za změnami klimatu stojí činnost člověka. Vláda se dokonce dohaduje o tom, jestli existuje souvislost mezi současnými požáry a globálním oteplováním, a to přes jasné vědecké poznatky, píše Neue Zürcher Zeitung.
Koalici hasičských důstojníků je každopádně jasné, že nebezpečí ještě větších a katastrofálnějších požárů může odvrátit pouze okamžitá náprava příčin změny klimatu. Nicméně i přesto australská vláda zamítla návrh na vyhlášení klimatické nouze.
David Loft nechce k této otázce zaujímat stanovisko. „Nemůžu být politický,“ říká v ohlušujícím hluku hasícího letounu typu Boeing 737, který z dvousetmetrové výšky shazuje červenou protipožární tekutinu. Krátce poté požárník Loft zamíří na další frontu boje s ohněm, uzavírá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.