Požáry a povodně na Sibiři nutí Rusko přehodnotit postoj ke klimatickým změnám

Požár na Sibiři

První, co člověk vidí a cítí po přistání ve východosibiřském Jakutsku, je hustý a štiplavý dým. Hlavní město Jakutské republiky je jedním z nejstudenějších obydlených míst na Zemi a v současnosti také jedním z desítek ruských sídel dusících se kouřem z katastrofálních požárů, které od července sužují Sibiř.

Server americké stanice CNN píše, že přírodní jevy, jako jsou požáry, povodně a hejna obtěžujícího hmyzu, postupně nutí Rusko k přehodnocení postoje ke klimatickým změnám.

„Poslední týdny se tady nedá dýchat. Kouř přichází z lesů kolem nás. Varovali nás, abychom zůstali doma,“ říká jakutský taxikář Murtaz. Dodává, že úplně nejhorší je ale všudypřítomný hmyz, který hledá úkryt před ohněm v domovech lidí.

S rozsáhlými požáry má svou zkušenost také Aljaška nebo Kanada, ale v Rusku se kouř z tisíců hektarů hořících lesů rozprostřel skoro přes polovinu země a dokonce dosáhl západního pobřeží Spojených států.

Porost v sibiřské tajze hoří každoročně, ale letošní požáry mají globální dopady. Jen během posledních tří let se oblast postižená ohněm ztrojnásobila, což podle odhadů ruských odborníků způsobilo únik milionů tun skleníkových plynů do atmosféry.

Oheň i voda

Zahřívání sibiřské tajgy tak může urychlit oteplování planety. Ruská vláda ale na situaci reaguje pomalu. Samospráva nejdříve požáry hasit odmítala, protože neohrožovaly obydlené oblasti a z hospodářského hlediska by se to prý nevyplatilo. Jinými slovy na hašení nebyly prostředky.

Další problém představuje chybějící infrastruktura, špatná logistika a nedostupnost terénu. Současné požáry jsou ale pouze jedním z celé škály projevů globálního oteplování. Podle vědců souvisí zvyšování teploty s odlesňováním. Dřevo je významnou položkou ruského vývozu, zejména do Číny, která lační po zdrojích.

Kácení stromů způsobuje odplavování vrchní vrstvy půdy, což oslabuje její schopnost zadržovat vlhkost a postižené oblasti se tak stávají náchylnější k povodním. Zatímco tak třeba sever Irkutské oblasti bojuje s lesními požáry, její jižní část se vzpamatovává z červnových povodní, během kterých přišlo o život 25 lidí a 30 tisíc dalších muselo opustit domovy.

V regionu přitom záplavy takového rozsahu nejsou obvyklé, a už vůbec ne v tomto ročním období. Podle výzkumníků z irkutské Státní univerzity povodně způsobily neobvyklé atmosférické procesy související jak s globální, tak regionální klimatickou změnou. Experti zároveň varovali, že Sibiř se v budoucnosti bude potýkat s ještě extrémnějšími projevy počasí.

Země posetá krátery

Zatímco východní oblasti Ruska sužují plameny a povodně, rychle odtává tamní permafrost tvořící dvě třetiny zdejší půdy. CNN píše, že například v Jakutské republice po mizícím permafrostu zůstávají obří díry připomínající krátery. Největší z nich, takzvaný Batagajský kráter, vzdálený několik tisíc kilometrů severně od Jakutsku, místní lidé nazývají bránou do pekla.

Přestože jsou klimatické změny často nepostřehnutelné, v Batagajském kráteru je možné je pozorovat téměř v reálném čase. To, co zní jako těžký déšť v dáli, je ve skutečnosti zvuk padající vody z ledovce do útrob kráteru. Slyšitelné je také praskání, když se uvolňuje led a zmrzlá zem, které následně padají stovky metrů do hlubin.

„Jako první jsme si mysleli, že nám sem spadnul meteorit. Ukázalo se ale, že za vším stojí člověk,“ říká místní obyvatel Erel Stručkov. „Bývala to těžařská oblast. Pak tady lidé vyšlapali stezky, které se proměnily v potůčky a poté se krajina proměnila v tuto obrovskou věc,“ dodává muž.

Kráter se každoročně zvětšuje až o 15 metrů. Obyvatelé vesnice Batagaj se proto obávají, že propadlina může pohltit jejich domovy. „Je to velký společenský problém,“ říká Alexandr Fedorov, geomorfolog z jakutského Ústavu pro výzkum permafrostu.

Dodává, že ztráta infrastruktury, jako jsou budovy, silnice, železnice a plynovody, je nejen finančně nákladná, ale ohrožuje také fungování společnosti. Podle Fedorova jsou současné požáry důvodem k obavám, protože lesní porost permafrost chrání a zabraňuje jeho další degradaci.

Na měnící se klima začíná pomalu reagovat také ruský prezident Vladimir Putin. Na červnovém summitu zemí G20 v japonské Ósace prohlásil, že Rusko se otepluje dvaapůlkrát rychleji než zbytek planety. „Proto povodně v Irkutské oblasti a tání permafrostu. Musíme tomu porozumět,“ řekl Putin.

Nicméně pro ruské hospodářství je důležitá těžba a využívání fosilních paliv. A to je v přímém rozporu s nutnými změnami v oblasti životního prostředí, které Rusko musí provést. Letošní požáry a povodně však mohou změnit způsob, jakým Rusové o stavu klimatu přemýšlejí, uzavírá CNN.

Spustit audio

Související