Cílek: Legendy o Blaníku pochází z doby husitské a baroka. Ale příběhy o dutých horách jsou časté
Po staletí mají Češi horu Blaník spojenou s představou rytířů, kteří se v ní ukrývají. Geolog Václav Cílek přibližuje, jaké kořeny tento mýtus má v čase i na mapě. „Když Blaník posuzujeme jen z hlediska Blaníku, tak jsou zdroje velmi chudé. A většinou až z husitské doby,“ připomíná. Husitská verze legendy byla fascinována apokalypsou, a tak převzala lidovou pověst o vojsku v dutém kopci. „K dalšímu velkém budování blanické pověsti dochází v barokní době.“
„V baroku přicházejí četná, která ale mají dobrý základ – bitvu u Jankova,“ říká Cílek a přibližuje:
„Byla to jedna z největších bitev třicetileté války. Tehdy jsme prohráli všechno, Švédi se začali sápat na Vídeň, ale zastavili se u Brna a museli se vrátit. Ale podle dochované ikonografie víme, že zničili krajinu a všechno hořelo. Je to velká síla a potoky krve.“
Dvojhora, sedlo a vchod do podzemí
Blaník je také dvojhora, připomíná Cílek. „A nejstarší záznamy o dvojhoře pocházejí ze staré Mezopotámie. Je zajímavé, kolik posvátných hor jsou právě dvojhory.“
Čtěte také
„Mezopotámská představa byla, že mezi těmi dvěma horami je sedlo a v něm je vchod do podzemí. Takže i tady by nějaká paralela mohla být,“ naznačuje.
Pověsti o dutých kopcích se ale vyprávějí od Íránu až po Británii. „Mají podobnou strukturu, vždycky je to vojsko, které vede někdo významný a skoro vždy ta hora má nějaké archeologické osídlení.“
Z hlediska mytologie nemůžeme pochybovat o tom, že tyto pověsti mají pravděpodobně velmi, velmi staré základy.
Václav Cílek
„Z hlediska mytologie nemůžeme pochybovat o tom, že tyto pověsti mají pravděpodobně velmi, velmi staré základy a ty jsou potom transformované,“ dodává Cílek.
Dutý kopec se zámkem a jezerem
Duté kopce mají silnou náboženskou roli také v Indii nebo v Tibetu. „Putuje se k hoře, většinou nebezpečnou cestou. V Tibetu existují průvodci, někteří jsou tajní a jiní veřejní. Podle nich je tato hora dutá a v ní je zámek nad jezerem,“ popisuje geolog.
„A tento posvátný indický průvodce má zároveň charakter modlitební mapy. Jdete na určité místo, vzýváte určité božstvo a střed této hory září. Podobně jedna z pozdních blanických pověstí mluví o křišťálových slujích v Blaníku,“ připomíná.
Jak obcházíte horu, tak překonáváte různá božstva a propracováváte se nahoru. Neustále vedete s tou horou vnitřní dialog.
Václav Cílek
V některých průvodcích jsou otištěny imaginární mapy podzemí hory. „Většinou za jezerem je palác se vstupní branou, která je střežena draky nebo jinými hrozným bytostmi. A jak obcházíte horu, tak překonáváte postupně různá božstva a postupně se propracováváte nahoru. Neustále vedete s tou horou vnitřní dialog.“
Čtěte také
Tento proces je podle geologa spjat se silou a inspirací: „Proto jsou velmi často s těmito místy spjati básníci, hudební skladatelé nebo náboženské figury.“
„To všechno vás posune do světa tajných map, tajných nákresů podzemních paláců, ve kterých jsou ukryty klenoty, ale těmi není zlato. Nejen v pozdní buddhistické tradici jsou to klenoty poznání. A to je na těch horách fascinující,“ shrnuje mytologii spojenou s horstvy a vrchy Václav Cílek.
Jaké je doložené historické osídlení Blaníku? Co o dutých kopcích vyprávějí islandské a vikingské ságy? Poslechněte si celé Leonardo Plus.
Související
-
Václav Cílek: Reformu nemusíme provést svržením vlády, ale tak, že si uděláme pořádek na dvorku
Proč se lidé vrací k zahrádkaření? Co jsou to přírodní zahrady? Kde hledat jejich počátek? Jaké jsou zásady jejich tvorby a údržby? Odpovídá geolog Václav Cílek.
-
Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie
„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin,“ říká geolog Václav Cílek a vysvětluje, jak se v minulosti kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.
-
Zapomněli jsme, že půda je grunt, i když jsme ještě nedávno žili ve stínu hladu, říká Václav Cílek
Ne nadarmo se říkalo zemědělským statkům grunt, přičemž půda je jeho základním kamenem. Jaký vztah k půdě má moderní člověk a jak se liší od vztahu našich předků?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
