Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato
Legendární muzikál Starci na Chmelu ze 60. let ukázal na fenomén studentských chmelových brigád, bez kterých by se naše chmelařství neobešlo. Za socialismu totiž jezdil česat snad každý student. Změnu přinesla až sametová revoluce, kdy brigády přestaly být povinné. U pěstitelů to ale vypadalo, že se schyluje k pohromě.
Listopad 1989 kromě politických změn přinesl i zásadní transformaci zemědělství, která se promítla i do pěstování chmele. V mnoha zemědělcích přitom vyvolala obavy. Zjara roku 1991 je v Rozhlasových novinách vyjádřil i hlavní koordinátor Zemědělského ekonomického fóra Stanislav Procházka. Podle něj trpěly zemědělské podniky v té době podnikatelskou i právní nejistotou.
„Na druhé straně jsou tlačeny trhem a podstatná většina podniků dodává méně svých výrobků na trh. Z toho vyplývá omezení finančních zdrojů,“ řekl koordinátor Procházka v roce 1991.
Najednou chybělo 20 tisíc brigádníků
Současný předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda potvrzuje, že chmelaři měli před 30 lety skutečně obavy. Největším problémem pro ně bylo především to, jak po zrušení povinných chmelových brigád získají sezónní pracovníky na zavádění a sklízení chmele. Náhle chmelařům chybělo až 20 tisíc studentů.
Čtěte také
„Naštěstí atmosféra chmelových brigád přitáhla dobrovolníky z řad studentů, přitáhla i volnou domácí pracovní sílu a od 90. let k nám začali jezdit za prací lidé z Ukrajiny,“ vzpomíná předseda Hejda.
Chmelaři podle něj měli i obavy z tlaku ze zahraničí – hlavně od velkých pivovarnických společností. Chmel ale i v 90. letech zůstal v českých rukách, protože všechny nástupnické organizace si chmelnice ponechaly a nadále je obdělávaly. Žádná nezůstala ležet ladem. Problém nastal až v polovině 90. let, kdy američtí pivovarníci odmítli kupovat český chmel. Tehdy začala plocha klesat z 10,5 tisíce hektarů na polovinu. Chmelaři museli dokonce ničit i chmelový granulát, protože ho nedokázali prodat.
Brigády s listopadem 1989 neskončily, stala se z nich sezónní práce jako každá jiná. Chmelaři za ni taky dnes už musí česáčům dobře zaplatit. Na druhé straně – přibývá těch, kdo si česání chmele volí jako zážitkovou dovolenou. Snad si tak chtějí připomenout právě doby, kdy mysleli jenom, na to, že chmel je naše zlato.
Poslechněte si celý díl série 30 let poté Mileny Štráfeldové.
Související
-
Zdraví prospěšný chmel? Na změně jeho genetického kódu pomocí nůžek CRISPR-Cas9 pracují čeští vědci
Metodou CRISPR-Cas9 lze upravit konkrétní část genetické informace. Tuzemští výzkumníci pracují na úpravě genomu chmele tak, aby ovlivnili tvorbu některých látek.
-
Domy po Němcích osidlovali Češi z domova i ze světa. Někteří loupili, jiní se učili pěstovat chmel
Konec druhé světové války znamenal pro více než 2,5 milionu československých Němců odsun. Československá republika ovšem stála před úkolem zaplnit vylidněné pohraničí.
-
Srpen 1969: Rodinné kombajny na chmelu i střelba do demonstrantů
Srpen roku 1969 byl pořádně horký měsíc. Teplotně i obrazně. Začínal tropickými třicítkami a končil demonstracemi, střelbou a mrtvými.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
