Domy po Němcích osidlovali Češi z domova i ze světa. Někteří loupili, jiní se učili pěstovat chmel
Konec druhé světové války znamenal pro více než 2,5 milionu československých Němců nucené opuštění domovů a odsun na německá, popřípadě rakouská území. Československá republika ovšem stála před úkolem zaplnit vylidněné pohraničí.
A to rozhodně nebyl snadný úkol. Téměř okamžitě po skončení války začala vláda vyzývat obyvatele, aby šli osídlit pohraničí. Byty, domy a hospodářství po Němcích vyháněných v rámci tzv. divokého odsunu se zaplňovaly. Zprvu živelně, od léta už vcelku organizovaně.
Čtěte také
Do pohraničí přicházeli jak lidé s ideály počeštit pohraniční oblasti, tak zlatokopové, kteří vykrádali opuštěné domy a s lupem se vraceli zpátky do vnitrozemí. Opět zabydlit pohraničí, aniž by noví osídlenci chyběli ve vnitrozemí, samozřejmě nebylo možné.
Vláda se proto obrátila na Čechy žijící v zahraničí s nabídkou repatriace. Vyslyšeli ji zejména Češi z Francie, Rumunska a především tzv. volyňští Češi z Ukrajiny. Do pohraničí byli také přesunuti Maďaři z jižního Slovenska, kteří byli stejně jako českoslovenští Němci zbaveni Benešovými dekrety občanství a majetku a měli být původně odsunuti do Maďarska.
Nakonec se ukázalo jako výhodnější poslat je do prázdného pohraničí. Paradoxně byli později do pohraničních oblastí usazováni také Němci, kteří neodešli v odsunu. Ovšem většinou do jiných regionů, než ze kterých pocházeli. Historici hovoří o tzv. vnitřním odsunu.
Jak se pěstuje chmel?
Život nových obyvatel zejména v horských oblastech nebyl snadný. Mnozí z nich, například volyňští Češi nebo Maďaři, přicházeli z velmi úrodných oblastí a náhle měli hospodařit na chudých kamenitých horských půdách, se kterými neměli žádné zkušenosti. Výsledky jejich hospodaření proto nebyly valné.
Pamětníci ze Žatecka například vyprávějí, jak si volyňští Češi vůbec nevěděli rady s pěstováním chmele. Na základě svých zkušeností s obilím se ptali místních, kolik chmelových šišek si mají ze sklizně schovat, aby je mohli na jaře zasít na pole. Chmel ale plodí mnoho let a na chmelnice se vysazují sazenice.
Asi na 30 tisíc rodin z pohraničí odešlo zpátky do vnitrozemí. Oblasti, kde žili Němci, se nikdy nepodařilo plně dosídlit. Mnohé vesnice a osady proto zanikly. Výmluvná je například skutečnost, že dnes poloopuštěné Krušné hory patřily do roku 1945 k nejobydlenějším evropským pohořím.
Související
-
Zlínská rodina Miesbachů přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní problémy
V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.
-
Pokládat odsun Němců za bezpráví svědčí o nevyrovnání se s...
Před 20 lety podepsali tehdejší premiéři a ministři zahraničí České republiky a Německa Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Ka...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
