Domy po Němcích osidlovali Češi z domova i ze světa. Někteří loupili, jiní se učili pěstovat chmel

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odsun Němců z Brna na historickém snímku.
0:00
/
0:00

Konec druhé světové války znamenal pro více než 2,5 milionu československých Němců nucené opuštění domovů a odsun na německá, popřípadě rakouská území. Československá republika ovšem stála před úkolem zaplnit vylidněné pohraničí. 

A to rozhodně nebyl snadný úkol. Téměř okamžitě po skončení války začala vláda vyzývat obyvatele, aby šli osídlit pohraničí. Byty, domy a hospodářství po Němcích vyháněných v rámci tzv. divokého odsunu se zaplňovaly. Zprvu živelně, od léta už vcelku organizovaně.

Čtěte také

Do pohraničí přicházeli jak lidé s ideály počeštit pohraniční oblasti, tak zlatokopové, kteří vykrádali opuštěné domy a s lupem se vraceli zpátky do vnitrozemí. Opět zabydlit pohraničí, aniž by noví osídlenci chyběli ve vnitrozemí, samozřejmě nebylo možné.

Vláda se proto obrátila na Čechy žijící v zahraničí s nabídkou repatriace. Vyslyšeli ji zejména Češi z Francie, Rumunska a především tzv. volyňští Češi z Ukrajiny. Do pohraničí byli také přesunuti Maďaři z jižního Slovenska, kteří byli stejně jako českoslovenští Němci zbaveni Benešovými dekrety občanství a majetku a měli být původně odsunuti do Maďarska.

Nakonec se ukázalo jako výhodnější poslat je do prázdného pohraničí. Paradoxně byli později do pohraničních oblastí usazováni také Němci, kteří neodešli v odsunu. Ovšem většinou do jiných regionů, než ze kterých pocházeli. Historici hovoří o tzv. vnitřním odsunu.

Jak se pěstuje chmel?

Život nových obyvatel zejména v horských oblastech nebyl snadný. Mnozí z nich, například volyňští Češi nebo Maďaři, přicházeli z velmi úrodných oblastí a náhle měli hospodařit na chudých kamenitých horských půdách, se kterými neměli žádné zkušenosti. Výsledky jejich hospodaření proto nebyly valné.

Pamětníci ze Žatecka například vyprávějí, jak si volyňští Češi vůbec nevěděli rady s pěstováním chmele. Na základě svých zkušeností s obilím se ptali místních, kolik chmelových šišek si mají ze sklizně schovat, aby je mohli na jaře zasít na pole. Chmel ale plodí mnoho let a na chmelnice se vysazují sazenice.

Asi na 30 tisíc rodin z pohraničí odešlo zpátky do vnitrozemí. Oblasti, kde žili Němci, se nikdy nepodařilo plně dosídlit. Mnohé vesnice a osady proto zanikly. Výmluvná je například skutečnost, že dnes poloopuštěné Krušné hory patřily do roku 1945 k nejobydlenějším evropským pohořím.

Spustit audio

Související