„My lidé jsme arogantní.“ Italský novinář Federico Fubini se zamýšlí nad pandemií a globalizací
Svět, ve kterém žijeme, se nejspíše dost podstatně změní. Globalizace tak, jak dnes funguje, sice velmi často vytváří velké bohatství, z kterého profitují miliardy lidí, ale zároveň způsobuje to, že i zdánlivě malá krize, třeba i v relativně obskurní části světa může způsobit velké problémy prakticky všude. Píše o tom italský ekonomický komentátor Federico Fubini v knize Na sopce. Jak v této křehké globalizaci opět získat kontrolu nad budoucností. Listoval jí Ondřej Houska.
„My, lidé žijící v 20. století, jsme byli a stále jsme arogantní. Namlouvali jsme si, že dokážeme faktor vzdálenosti a času dostat prakticky na nulu, aniž jsme si uvědomili, že změna uspořádání, které tu bylo desítky milionů let, s sebou přinese také zvýšenou míru zranitelnosti. To, co zjednodušeně nazýváme globalizace, má nadále velký potenciál. Může sloužit v zájmu všeobecného dobra, ale pokud nechceme, aby zvítězili nacionalisté, musíme ji spravovat lépe,“ píše Fubini.
Globalizace může sloužit v zájmu všeobecného dobra, ale pokud nechceme, aby zvítězili nacionalisté, musíme ji spravovat lépe.
Federico Fubini
Lidstvo by si proto mělo přiznat, že dosavadní stav není udržitelný. Svět jako celek sice díky globalizaci neustále bohatl, přesto ale prožíval doslova jednu krizi za druhou. U těch, kteří na takové krize dopláceli, to celkem logicky vedlo ke ztrátě důvěry v celý systém, všímá si Fubini.
Čtěte také
„Koronavirus nás nutí uznat, pokud o tom ještě někdo pochyboval, že globalizace tak, jak se v posledních třicet letech vyvíjela, je jako velmi silné tělo, kterému ale chybí protilátky. Jeho jednotlivé orgány jsou na sobě přitom tak závislé, že jako celek je zranitelné mnohem více, než by se mohlo zdát. Viděli jsme to během posledních dvaceti let, během kterých docházelo k jednomu šoku za druhým. A přitom jsme se nedostatečně poučili ohledně toho, že jakýkoliv šok se okamžitě projeví i na dalších místech. I když postihne bezvýznamnou součást systému, celá struktura se okamžitě začne chvět,“ upozorňuje italský novinář.
Více si o knize Federica Fubiniho můžete poslechnout v audiozáznamu. Knihou provází Ondřej Houska.
Související
-
„Biodiverzita mizí rychle jako při hromadném vymírání.“ David Attenborough: Život na naší planetě
Naše zeměkoule má problém a my jí s tím můžeme pomoct, píše David Attenborough v knize Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost. Čte z ní Daniela Vrbová.
-
„Přežila jsem čínský gulag.“ Ujgurka Gülbahar Haitiwaji píše o svém věznění v převýchovném táboře
Převýchovnými tábory neboli takzvanými školami v Číně prošly až dva miliony lidí, hlavně Ujgurů. Mluvit o tom dokáže málokdo, výjimkou je Gülbahar Haitiwaji.
-
Fareed Zakaria: Může se stát, že největší škody od války způsobí lidstvu toto virové smítko. Co dál?
Rozsáhlý esej amerického politologa a novináře indického původu nese název Deset lekcí pro postpandemický svět a nově vyšel v českém překladu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
