„Přežila jsem čínský gulag.“ Ujgurka Gülbahar Haitiwaji píše o svém věznění v převýchovném táboře

9. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Gülbahar Haitiwaji

Převýchovnými tábory neboli takzvanými školami v Číně prošly až dva miliony lidí, hlavně Ujgurů. Mluvit o tom dokáže málokdo, výjimkou je ujgurská ropná inženýrka Gülbahar Haitiwaji, která vydala své otřesné svědectví společně s francouzskou novinářkou Rozenn Morgatovou v knize Přežila jsem čínský gulag. „Sin-ťiang je strategický koridor příliš bohatý na to, aby si ho Čína mohla dovolit ztratit. Prezident Si Ťin-pching chce Sin-ťiang bez Ujgurů,“ tvrdí Haitiwaji.

„Sin-ťiang. Tento klenot leží na nejzazším západě Číny. Rostou v něm citrusy, je v něm zlato, diamanty, ale i další bohatství skryté pod povrchem země. Plyn, uran a hlavně ropa,“ popisuje Haitiwaji a pokračuje:

Čtěte také

„Země zažila jen krátké epizody národní svobody přerušované dlouhými obdobími čínské anexe za císařství a po příchodu komunistů v roce 1949. Ti ji překřtili na Sin-ťiang, což v čínštině znamená nová hranice. Vzpoury separatistů, kteří snili o nezávislé republice východní Turkestán, na tom nic nezměnily.“ 

„Komunisté zalili naše kamenité cesty betonem a otevřeli útroby země, aby odtamtud čerpali ropu a plyn. Od té doby jsme my, Ujgurové, otravným kamínkem v botě Říše středu. Sin-ťiang je strategický koridor příliš bohatý na to, aby si ho Čína mohla dovolit ztratit,“ vysvětluje si Haitiwaji, proč čínský režim zavírá Ujgury do táborů, kde podstupují týrání a převýchovu.

Sama tímto táborem prošla. Na jejím osvobození v roce 2019 pracovala francouzská diplomacie. Ve Francii totiž tato Ujgurka žila legálně deset let, než ji čínské zpravodajské služby zatkly. Zárukou bezpečí a normálního života nejsou pro Ujgury zjevně ani exil, ani nezájem o politiku. 

Více si poslechněte v Ex libris Daniely Vrbové.

autor: Daniela Vrbová
Spustit audio