Můj konec starých časů: Ne všichni s námi musí souhlasit, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský

1. leden 2020

Překladatel, tlumočník, psycholog, textař, publicista, spisovatel, diplomat a bývalý politik České republiky, dnes ředitel Knihovny Václava Havla, ale především neúnavný organizátor a osobnost plná energie, nadhledu i sebeironie. To vše je Michael Žantovský. 

Jistým způsobem je po více než tři desetiletí spojen s osobností Václava Havla spojen, a to nejen v období před listopadem 1989, kdy také jeho život „nabral rychlý spád“.

Z psychologa mluvčím prezidenta

„Nedokážu si stěžovat skoro na nic, co se mi v životě stalo, protože mi to vždy něco přineslo,“ konstatuje Žantovský. Pochází z literárně zaměřené rodiny a po studiích psychologie se stává klinickým psychologem v rámci výzkumného projektu pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích. Souběžně ale také překládal a psal texty například pro zpěváky Pavla Bobka, Petra Nováka a další.

Čtěte také

V 80. letech se pak stává pražským korespondentem agentury Reuters, což nebylo vždy jednoduché a bezpečné, jak vzpomíná: „Tehdy jsem zažil pár situací, kdy mi bylo ouzko. V srpnu 1988 začaly první demonstrace na Václavském náměstí, a když to člověk zažije poprvé, tak to nebyl příjemný pocit. Psi, obušky, no a na třetí demonstraci člověk pochopil, že to tak hrozné nebude, že maximálně dostane obuškem. Vybavil jsem se teplým kabátem… Po zádech jsem dostal, dokonce i 17. listopadu 1989.“  

Listopad 1989 ho přivedl na pomyslnou druhou stranu barikády, stává se mluvčím prezidenta Václava Havla. „Rozuměli jsme si i po kulinární stránce, třeba jestli se nalévá omáčka do smetany nebo smetana do omáčky,“ vzpomíná a tím navazuje na svou poslední knihu, kterou byla kuchařka receptů Václava Havla Kančí na dančím.

Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský natáčejí s Michaelem Žantovským

Unaven diplomacií

Život Michaela Žantovského tak pádem komunistického režimu nabral zcela jiný směr.  Nespornou výhodou byla nejen znalost psychologie, novinářské práce, ale i perfektní znalost angličtiny. Přesto nebyl vstup do prezidentových služeb jednoduchý, ale nikoliv prací samotnou. Prostředí, kde se ocitnul, bylo tak nějak ze zcela jiného světa. Ostatně tak vzpomínají všichni „pamětníci“ a popisují, že Hrad byl tehdy vskutku téměř nedobytným. Tak na to vzpomíná i Žantovský.

Čtěte také

Dva roky v roli mluvčího prezidenta, dva roky, které byly jednou souvislou a překotnou změnou všeho, nač byli občané do té doby zvyklí. Řada přelomových událostí, okamžiků, setkávání, které by samy vydaly na několik pořadů.  V té době byl také prezident Havel pozván do Kongresu Spojených států amerických, kde poté přednesl svůj projev. Získal za něj dlouhé ovace, kdy všichni zúčastnění povstali ze svých lavic a vzdávali mu tak úctu. 

Havel mluvil česky a Žantovský ho přímo na místě překládal. Do jeho portfolia patřilo setkávání s řadou významných osobností politického i veřejného života, také jeho diplomatická dráha byla na prestižních velvyslaneckých místech: USA, Izrael a Velká Británie. Přesto říká: „Poté mi docházela motivace v diplomatické činnosti pokračovat a pro mě bylo čím dál tím složitější zastupovat tento stát.“  

Stále plný diář

Michael Žantovský je neodmyslitelně spjatý s osobou Václava Havla

Vrací se do České republiky a stává se ředitelem Knihovny Václava Havla. Se stejně neutuchající energií, se stejným zápalem pro věc. Nenavázal tím ale na svůj návrat, který byl koncem 90. let 20. století – byl zvolen senátorem za ODA a posléze byl předsedou této politické strany.

Stává se nedílnou součástí veřejného prostoru, vycházejí jeho knihy, publikuje své komentáře, účastní se diskusí a především několik dnů v každém měsíci vyjíždí z Prahy na venkov, na besedy a vede diskuse s návštěvníky mimo jiné o současnosti a minulosti.  I proto je jeho diář – tak jako vždy před tím – plný a najít termín pro setkání není jednoduché.

Navíc, jak sám říká:  „Jsem člověk, který žije přítomností. Sentimentální nejsem, ale co se týká dětí a zvířat, tak to sentimentálním jsem.“

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.