Morčata zdomácněla v Peru. První evropské chovy začaly v pozdním středověku
Morčata pocházejí z peruánských And a jejich zdomácnění tam mohlo probíhat už zhruba před 10 tisíci lety. Do Evropy se podle nové studie mezinárodního týmu vedené badateli z Nového Zélandu domácí morčata dostala na přelomu 16. a 17. století a to přes karibské ostrovy.
Před 10 tisíci lety skončila doba ledová a v Jižní Americe zřejmě už tenkrát naši předkové konzumovali morčata. V Andách, v dnešním Peru sloužila jako obživa pro místní horaly. Podobnost peruánských morčat s těmi z Karibiku zaujala vědce. Zvažovali ale také, zda se na karibské ostrovy a pak dál do světa morčata nedostala spíš z geograficky bližší Kolumbie.
Stěhování do měst
Ve studii, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports, vědci potvrdili peruánský původ karibských morčat. „Zdomácnění zřejmě proběhlo v Peru a v Kolumbii zvlášť,“ říká Pavel Stopka, který se dlouhodobě zabývá studiem hlodavců.
Čtěte také
„Morčata jsou nenáročná,“ vypočítává zoolog důvody, proč obliba morčat postupně rostla. V 19. století se zvířata s obchodníky na Karibik zřejmě vrátila a v téže době se se odtamtud dostala také do Severní Ameriky. Tou dobou už existovaly domácí chovy v Evropě.
Ve středověku se morče stalo oblíbeným mazlíčkem v aristokratických rodinách. Souviset to podle něj mohlo i s rozvojem měst „Domácí mazlíčci, to je městská záležitost, lidé se přestěhovali do měst a chtěli tam mít kousek přírody,“ míní Stopka. Brzdou konzumace morčat podle něj mohlo být i šíření moru přes jiné hlodavce, potkany a krysy.
Studium obchodních stezek ze 16. až 17.století stojí podle Pavla Stopky za pozornost i dál. Tehdejší takzvaná zlatá stezka, která se táhne od Dánska k Turecku, se totiž například zčásti překrývá s takzvanou hybridní zónou, kde se potkávají dvě populace myši domácí.
Větší než myš
„Morče se domestikuje jednoduše, má malá teritoria,“ pokračuje zoolog. V Peru žilo v okolí sídlišť a konzumovalo zbytky. Autoři výzkumu proto postupovali tak, že odebrali DNA z kosterních pozůstatků morčat z archeologických vykopávek v Karibiku a dalších destinací.
„Využili přitom metodu sekvenování mitochondriálního genomu, té části DNA, která se dědí po matce,“ vysvětluje zoolog Pavel Stopka.
Vědci dokážou odebrat vzorky DNA staré i desítky tisíc let, zůstává totiž například na koncích kostí nebo v zubech. „Největší potíž spočívá v odběru vzorku, který má zajistit, abychom ho nekontaminovali,“ podotýká Stopka.
Morče je dnes i výhodným pokusným zvířetem „Je větší než myš, takže některé fyziologické procesy je jednodušší studovat na morčeti než na malé myšce,“ dodává zoolog.
Jak savci rozlišují tisíce různých vůní a pachů? A proč se některé rány hojí pomaleji? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové, debatují zoolog Pavel Stopka a herec Ondřej Kepka.
Související
-
Naši předkové už před 4 miliony let kradli úlovky zvířatům
O počátcích dorozumívání hlasem, predátorském chování pralidí a o nebezpečné kvasince. Debatují Anton Markoš, Jan Pačes a Igor Bareš. Moderuje Martina Mašková.
-
Různá plemena psů jsou různě úzkostná, k nejvyrovnanějším patří labradorský retrívr
O úzkostech psů, riskantní cestě rypoše z nory a o dvojím čichu myší. Debatují zoologové a etologové Marek Špinka a Daniel Frynta a herec Otakar Brousek.
-
Fatální úbytek mrožů. Vědci našli vysvětlení pro vymizení vikingské populace Grónska v 15. století
Grónsko nebylo dříve tím ledovým ostrovem, jak jej známe dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.