Mohl hokejista Bóža Modrý vyhrát svůj zápas s komunisty? Ne, totalitní režim hokejového gentlemana podvedl, odpovídá historik

5. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Věznice, vězeň, vězení, mříže, odsouzený, vazba, cela, zločin, kriminalita, ruka, pouta, výkon trestu. Ilustrační foto

Bóža Modrý – tak fandové hokeje říkali hokejistovi-brankáři Bohumilu Modrému (1916–1963). Jeho popularita byla mimořádná. Hokej totiž k Česku tak nějak patří.

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Jan Kalous.

Sportovní celebrity pak nejsou žádnou novinkou současnosti, ale najdete je třeba už po 2. světové válce, tehdy totiž Bohumil Modrý Československo reprezentoval. Jeho kariéra pak ale vzala za své, dokonce se dostal do komunistického kriminálu, ale celý jeho příběh je víc než podivný. 

Na místě, které se stalo základem obžaloby, vůbec nebyl, takže ani inkriminované výroky neřekl. Mohlo by se zdát, že odsouzení bylo nemožné, ovšem skutečnost byla jiná. Hokejista Bohumil Modrý tak musel hrát svůj další zápas – značně nerovný a sportovní terminologií „unfair“.

03711009.png

Hokejisté se v roce 1949 vraceli z úspěšného Mistrovství světa ve Švédsku za nadšených ovací fanoušků. Vítal je i komunistický ministr Václav Kopecký.

Tehdy jim řekl: „Drazí přátelé, milí kamarádi. Chci vás ujistit, že celý náš národ, pracující lidé, dělníci, všechna mládež sledovali s nebývalým napětím vaše zápolení na ledě a zahrnou vás vděčnou láskou za váš světový úspěch.“ Mohl to být i jistý slib od politika, ale jak říká dětská říkanka „Sliby se slibují, blázni se radují“.

Byli jsme dobří

Fantastický výkon československého hokejového mužstva ale nebyl ojedinělý, jak konstatuje host pořadu historik Jan Kalous.

„Po 2. světové válce nám hokejový tým záviděl celý svět. Naši hokejisté dokázali dvakrát vyhrát mistrovství světa – 1947 a 1949. Dokázali vyhrát a konkurovat i neporazitelným Kanaďanům.“ 

Čtěte také

Fantastický výkon československého hokejového mužstva ale nebyl ojedinělý, jak konstatuje host pořadu historik Jan Kalous.

„Po 2. světové válce nám hokejový tým záviděl celý svět. Naši hokejisté dokázali dvakrát vyhrát mistrovství světa – 1947 a 1949. Dokázali vyhrát a konkurovat i neporazitelným Kanaďanům.“ 

Socialistický sportovec

Ovšem mezi těmito dvěma mistrovstvími světa v hokeji se zásadně změnila situace v Československu: proběhl únorový převrat 1948 a komunisté ovládli zemi. A to doslova, protože se to týkalo také sportu.

„Ideálem se stával socialistický člověk, socialistický sportovec. Ve vedení sportovních svazů se začali objevovat prověřené ,kádry´. Tato situace donutila některé sportovce emigrovat – třeba hokejistu a tenistu Drobného či krasobruslařku Áju Vrzáňovou,“ vysvětluje Kalous.

03711008.png

Bohumil Modrý chtěl využít slibu ministra Kopeckého, takže chtěl využít nabídku na hostování v zaoceánském hokejovém světě. Ale dozvěděl se, že nikam nepojede. Následovalo hokejistovo rozhodnutí, že s hokejem končí, a že se chce vrátit ke svému původnímu povolání stavebního inženýra.

Mohlo by se zdát, že tím jeho příběh končí, ale on teprve začínal: Hokejisté měli odjet na vrchol sezóny, na šampionát do Velké Británie. Celá příprava byla ale zvláštní a ani nikam nejeli. Záminka se našla – týkala se víz pro československé reportéry. Pro hokejisty to byla těžká rána, celou situaci šli zapít do pražského hostince, kde si nebrali servítky. Jejich kritická slova směrem ke komunistům byla jadrná.

15letý trest?

Následovalo udání aktivní občankou Annou Kalvodovou, přijeli estébáci a zatýkali. To bylo v sobotu 11. března 1950. Bohumil Modrý byl také zatčený, ale až 24. března. Přestože v hostinci nebyl, takže ani nic tvrdit nemohl, ale stačilo, že byl slavným a populárním sportovcem.

Čtěte také

Politicky vykonstruovaný proces pak dokonce dostal název Modrý a spol., hrozil mu dokonce trest smrti. Absurdní situace, které ilustruje tehdejší dobu. Rozsudek – o kterém se nerozhodovalo v soudní síni, ale v bezpečnostní komisi komunistů – byl na 15 let tvrdého vězení v Jáchymově, kde vězni těžili uran.

Bohumil Modrý se z věznice dostal na jaře roku 1955, po dalších osmi letech ale, ve věku 46 let, vážně onemocněl a následně zemřel.

Na otázku, jestli mohl hokejista Bóža Modrý vyhrát svůj zápas s komunisty, Jan Kalous odpovídá: „Nemohl, totalitní režim tohoto hokejového džentlmena podvedl a nakonec ho profesně zničil. Jeho případ je jasným důkazem zásahu komunistického režimu do celé společnosti, včetně sportu. Nikdo z těch, kdo se angažovali na straně státu, potrestán nebyl.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související