Moderní člověk svobodu neunese, tvrdil Mircea Eliade

10. březen 2022

Světoznámý historik náboženství, spisovatel a religionista. Tím vším byl Mircea Eliade, od jehož narození uplynulo 7. března už 115 let. Rodáka z Rumunska, který se proslavil v americkém exilu, připomene v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.

Příběh Jana Amose Komenského, kterému požár v polském Lešně na jaře 1656 zlikvidoval prakticky celou knihovnu, vlastní rukopisy i další majetek, je dobře známý. Uvážíme-li, že Poláci v té době válčili se Švédy, může nám taková událost přijít jako odpovídající době.

Čtěte také

Jenže požáry hrály smutnou roli i v dobách docela nedávných. Až neuvěřitelný byl požár, který ve druhé polovině 80. let zničil v USA podstatnou část rozsáhlé knihovny světoznámého historika náboženství, filozofa, spisovatele a religionisty Mircei Eliadeho, původem z Rumunska. Příčiny tohoto požáru se nikdy nepodařilo vysvětlit, sám Eliade po pár měsících zemřel. Jenže to ještě není všechno: v prosinci 1989 shořely při požáru v bukurešťské Státní knihovně všechny knihy a další písemnosti, které Eliade této instituci věnoval v polovině 70. let.

Mircea Eliade (1907 až 1986) se proslavil rozsáhlým literárním dílem, ve kterém se jedinečným způsobem prolíná fantastické a reálné, posvátné a světské, sny i skutečnost. Coby absolvent bukurešťské univerzity odjel v roce 1929 do Indie. Studoval tam pod vedením filozofa Surendranatha Dásgupty, žil v poustevně na břehu Gangy a osvojoval si principy jógy. Po návratu do Rumunska vyučoval na univerzitě a od 30. let už mu v Rumunsku vycházejí i knihy. Mezi lety 1940 až 1944 působil v rumunských diplomatických službách v Londýně a Lisabonu.

Kritika konzumního života

Až po letech vyšlo najevo, že před druhou světovou válkou sympatizoval s krajně pravicovou rumunskou Železnou gardou, jejíž členové se netajili vypjatým nacionalismem a antisemitismem.

Čtěte také

Po válce se do Rumunska, kde byl uznáván jako vůdčí intelektuální osobnost své generace, nevrátil a jako historik náboženství začínal znovu ve Francii, kde učil na Sorbonně, a od roku 1957 v USA, kde vedl katedru dějin náboženství na univerzitě v Chicagu.

První překlady jeho beletristických knih vyšly v češtině ještě před rokem 1989, práce z dějin filozofie a náboženství až po roce 1990. Od roku 2007 jsou k dispozici i mimořádně zajímavého Eliadeho paměti.

Jeho složitý život i rozsáhlé dílo připomene v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý; ten upozorňuje zejména na Eliadeho kritiku konzumního života, kterému řada lidí obětuje vše: „Moderní člověk je sice svobodný, ale vytouženou svobodu nedokáže unést, neboť svět kolem něho pozbyl smyslu.“

autor: David Hertl
Spustit audio