Ion Iliescu a krvavé rumunské Vánoce roku 1989
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.
Od roku 1965 vládl v Rumunsku Nicolae Ceaușescu, který komunistickou ideologii využil k vybudování autokratického režimu, despocii s kultem osobnosti. Po letech ponižovaní využili obyvatelé Rumunska první příležitosti, která se jim koncem roku 1989 nabídla, aby proti tuhému režimu povstali.
Konflikt s Ceaușescem
Historikové dodnes zkoumají mechanismus rumunského povstání v prosinci 1989 a následné změny v čele státu. Tam se totiž objevil opět komunista – Ion Iliescu (1930).
Čtěte také
Už ve 14 letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a později do komunistické strany. S vynikajícím prospěchem ukončil bukurešťský Polytechnický institut a v letech 1950 až 1953 studoval v Moskvě na Institutu pro energetiku.
V 60. letech se stal tajemníkem svazu mládeže, členem ústředního výboru rumunských komunistů a v roce 1967 ministrem pro záležitosti mládeže. V únoru 1971 začal pracovat jako tajemník pro propagandu a školství na ústředním výboru, ale po pěti měsících se dostal do konfliktu s Ceaușescem, protože kritizoval politickou linii strany.
Ceaușescu označil Ilieska za maloburžoazního byrokrata a intelektuála postupně ho zbavil všech důležitých funkcí. Rok 1989 ho zastihl coby ředitele bukurešťského vědeckotechnického nakladatelství a v prosinci se nečekaně objevil v čele Fronty národní spásy, která převzala hlavní roli ve vedení lidového povstání. Jejím jménem také vznikl tribunál, který narychlo zorganizoval „soud“ a popravu diktátora Ceaușesca i jeho nepopulární manželky 25. prosince 1989.
Komunista prezidentem
Iliescovi odpůrci tvrdí, že Frontu národní spásy založil až poté, co se Ceaușescův režim zhroutil a vůdčí roli v povstání si dodatečně přisvojil. Dodnes také není jasné zákulisí ozbrojených střetů v prosinci 1989, protože více než polovinu z tisícovky obětí mají na svědomí střety mezi povstalci samotnými, nikoliv se složkami věrnými Ceaușescovi.
V roce 1990 se Iliescu stal poprvé prezidentem Rumunska, jakkoliv se volba bývalého komunisty neobešla bez protestů převážně studentů a rolníků. Pro většinu národa byl ale Iliescu tím, kdo se dokázal postavit Ceaușescovi. Prezidentem byl znovu zvolen v letech 1992 a 2000, dnes ale tento senior rumunské politiky čelí vyšetřování kvůli údajným zločinům, kterých se měl dopustit během povstání v prosinci 1989.
Právě do dnů před lety zavede posluchače pořadu Portréty historik Jan Adamec, který se zamyslí nad rolí Iona Iliesca při přechodu Rumunska od diktatury k demokracii.
Související
-
Sekretariát ÚV KSČ jako slepé střevo. Listopad 1989 očima šéfredaktora Rudého práva
Víme už vše o listopadu 1989 a detailech pádu komunistické moci? Nové informace přináší i deník tehdejšího šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Hořeního.
-
Brutální sadista „balkánské Osvětimi“ Vjekoslav Luburić. Vraždění říkal akt vlastenectví
Ve Španělsku byla v roce 1969 objevena mrtvola Vjekoslava Luburiće; muže, který za 2. světové války velel síti chorvatských koncentračních táborů.
-
Teror je pouze nouzové opatření, říkala Rosa Luxemburgová
15. ledna 1919 byla v Berlíně zavražděna Rosa Luxemburgová, respektovaná teoretička marxistické politické ekonomie a významná levicová aktivistka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.