Mnohem více se napsalo a namluvilo, než skutečně zbudovalo. Ochrana přírody v rozhlasovém archivu
Mohlo by se zdát, že ochrana přírody, zejména ta na dobrovolné bázi, je záležitostí velmi moderní a současnou. Opak je pravdou. První soukromé přírodní rezervace vznikaly už během první poloviny 19. století, a to i v českých zemích. Postupem času se ochrana přírody stala záležitostí občanskou.
Čtěte také
Svědčí o tom i nahrávky dochované v rozhlasovém archivu. Tou asi nejstarší, kde se hovoří o ochraně přírody, je přednáška o ochraně rostlin ze srpna roku 1938 předního českého botanika Ivana Klášterského. Ten v ní shrnuje stav ochrany zejména flóry a zamýšlí se nad chybějící koncepcí.
„Mnohem více se napsalo a namluvilo, než skutečně zbudovalo,“ říká Klášterský a vypočítává, které lokality se zbytečně zničily a kdy se naopak postupovalo zbytečně přísně. Také připomíná, že široká veřejnost nemá ponětí o tom, které rostliny jsou chráněné. Navrhuje proto, aby se v knížkách o rostlinách po vzoru Německa informace o ochraně uváděly.
Těžní věže a martinské pece víc než příroda
Z bezprostředně poválečného období se žádné nahrávky, kde by se hovořilo o životním prostředí a jeho ochraně, nedochovaly. 50. léta se svým důrazem na těžbu a těžký průmysl tato témata naprosto ignorovala.
Čtěte také
Hovoří o tom i nestor českého ekologického hnutí zoolog Otakar Leiský na nahrávkách ze 60. let.
„V době, kdy jednotlivé složky národního hospodářství i soukromé zájmy občanů útočily sice nekoordinovaně, ale o to mocněji na přírodu a krajinu ze všech pozic, byl každý hlas čelící této neorganizované devastaci naší vlasti cenným přínosem,“ vzpomínal v roce 1968 Leiský na to, jak se jemu a jeho přátelům navzdory odporu režimu podařilo v roce 1958 při Společnosti národního muzea v Praze založit dobrovolnou organizaci Sbor ochrany přírody a krajiny.
TIS – první občanská ekologická organizace u nás
V roce 1969 získali členové Sboru na ochranu přírody konečně od ministerstva vnitra povolení k založení samostatného svazu na ochranu přírody a krajiny s pobočkami v krajích, plánem činnosti, stanovami a tak dál. Vznikla tak první občanská ekologická organizace u nás.
Čtěte také
Jeho plný název zněl TIS – Svaz pro ochranu přírody a krajiny. Ten nejen, že podněcoval své členy k ohleduplnému chování k životnímu prostředí v každodenním životě, vysazoval stromy, staral se o cenné lokality, ale také realizoval velké výzkumné projekty. Například výzkum Vysočanské výsypky u Tušimic, výzkum povodí Kamenice nebo pohoří Bílé Karpaty a další.
Dokázal se také postavit komunistickému režimu ve věci devastace krajiny. Asi nejznámějším příkladem je zabránění vybudování přehrady na Berounce v oblasti Křivoklátska. Mnohé z aktivit TISu Československý rozhlas monitoroval.
Nejen tyto nahrávky si můžete poslechnout v pořadu Archiv Plus věnovaném ekologickému hnutí v Československu.
Související
-
Nejvíc mi vadilo týrání mých dětí. Příběh Drahomíry Šinoglové a její rodiny
Když člověk vede rozhovor s někdejším slovenským disidentem, právníkem a po roce 1989 politikem Jánem Čarnogurským, má chvílemi pocit, že před ním sedí dva lidé.
-
Čeští politici Green Dealu nerozumí. Musíme ho lépe vysvětlovat, plánují do nového roku ekologové
Ekologické organizace čeká v roce 2022 nelehká úloha vysvětlit veřejnosti, že je správné pokračovat v transformaci na bezemisní energetiku navzdory rostoucím cenám energií.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
