Mladí lidé potřebují lepší východisko než bezmoc, říká odborník na klimatické vzdělávání Daniš k roli českých škol
Podle hned několika sociologických průzkumů považují náctiletí Češi a Češky změnu klimatu za závažný problém a zdroj svých obav z budoucnosti. Kvůli tomu pociťují významněji bezmoc, strach a smutek. Tyto negativní emoce se dále prohlubují kvůli útržkovitým informacím o problematice změny klimatu a o možných opatřeních na zmírnění jejích dopadů. Jak jim s takovou situací mohou pomoci české školy – a jak jim skutečně pomáhají?
V jakých předmětech se budou zdejší žáci učit ve škole o tématu klimatických změn, si de facto rozhodují sami učitelé, upozorňuje Petr Daniš, který je odborníkem na klimatické vzdělávání a ředitelem organizace Tereza.
Čtěte také
„Existuje nějaký rámcový vzdělávací program toho, co mají učit, a změna klimatu v něm figuruje jen jako jedna z mnoha otázek průřezového tématu environmentální výchova. Což znamená, že si to školy můžou zařadit, kam chtějí, anebo také úplně nemusí. Není to povinné.“
Přitom když jako vedoucí týmu vytvářel pod hlavičkou Rady vlády pro udržitelný rozvoj metodickou příručku pro české pedagogy, jak učit o změně klimatu, došlo jim, že tuto problematiku lze zařadit prakticky do všech předmětů. Včetně dějepisu, češtiny nebo angličtiny.
„Není to téma navíc. Naopak – na tom tématu můžete cvičit různé jevy jako argumentaci, vědecké usuzování. A změna klimatu ty jevy může udělat přitažlivější,“ sdílí svoji zkušenost.
Fakta i pocity
Důležité je při tom mít na paměti, že pro žáky v tomto ohledu nejsou důležité jen poznatky, ale i emoce. Kvalitní klimatické vzdělání by proto podle něj mělo také sledovat postoje žáků a jejich prožívání. „Aby dostali bezpečný prostor, kde budou moct říct, jak se cítí. Za to dokážou být mladí lidé vděční, že mohou sdílet své niterné pocity a myšlenky.“
Čtěte také
A také prý není od věci trénovat psychickou odolnost. Podle Petra Daniše uslyšíme ještě spoustu nepříjemných zpráv týkajících se klimatu a situace se bude dál zhoršovat. „Ale neznamená to, že celý svět skončí. Ještě pořád máme šanci – a k tomu se hodí psychická odolnost. Ta se vlastně hodí nejen kvůli tomuto tématu,“ snaží se udržet optimismus Daniš.
Důležité je proto nabídnout mladým lidem i nějakou příležitost k akci. Nikdo je samozřejmě nemůže do ničeho nutit, ale pokud se zapojí do nějakého projektu jako třída nebo škola, mohou tím posílit právě svoji odolnost a důvěru ve vlastní schopnosti.
„Ukazuje se totiž, že když mám možnost cokoli malého udělat, rodí se naděje,“ připomíná Daniš. Chatrné informace o změně klimatu a neznalost možných řešení naopak sebevědomí podrývají.
Čtěte také
„Je těžké budovat zdravou, aktivní společnost, která řeší problémy, když lidé už na vstupu do ní vůbec nevěří svým možnostem něco ovlivnit,“ upozorňuje dále na obecnější rovinu problému.
Odmítá také poměrně častý názor, že břímě za řešení změny klimatu ponesou hlavně mladí lidé, protože dnešní dospělí už nedokážou změnit svůj navyklý způsob života.
„Nemůžeme na mladou generaci házet problémy tohoto světa, které je opravdu těžké vyřešit. Navíc, když za ně tak trochu můžeme my, protože takový svět jsme spoluvytvořili nebo nepřeměnili na jiný. Je naší odpovědností něco udělat a umožnit mladým lidem vstoupit do světa, kde mají pocit, že se v něm dá žít a že neskončí špatně.“
Kdo vzdělá vzdělavatele?
Z výše uvedeného plyne, že důležitější než učebnice jsou v tomto ohledu sami učitelé jakožto průvodci mladých lidí. Jejich příležitosti k dovzdělání se v tomto tématu v Česku jsou, je ale pravda, že všichni, včetně autorů takových učebních pomůcek a kurzů, se učí za pochodu.
Čtěte také
Sám Daniš se svojí organizací Tereza, ale i ve spolupráci s dalšími, doposud vytvořili například platformu Učím o klimatu, kde shromažďují materiály a metodické tipy pro zájemce z řad učitelů.
Další pomůckou je již výše zmíněná příručka Klima se mění a co my nebo online kurz s názvem Klimakurz. Od října bude dostupná i nová série lekcí vycházející z poslední knihy Petra Daniše Klima je příležitost – opravdová řešení pro naši budoucnost na Zemi.
Tu psal její autor s důrazem na co největší srozumitelnost i pro laickou veřejnost a také na co největší počet konstruktivních řešení. Přesto u zrodu knihy stála spíše negativní emoce: naštvání.
Čtěte také
„Štve mě, jak málo o klimatické změně a jejích řešeních víme. A to i my vzdělavatelé,“ říká Daniš. Napsáním knihy chtěl tedy aktualizovat vzdělání svoje i svého okolí a vystoupit trochu ze své sociální bubliny. Tím ale jeho vztek nevyprchal.
„Také mě štve, že je Česko pozadu v klimatických opatřeních a řešeních. Takže jsem chtěl posunout společenskou debatu. Štve mě, jak se to rámuje jako hrozba a průšvih. Přitom je změna klimatu také obrovská příležitost,“ myslí si.
Podle něj řada opatření může vyřešit i další problémy jako dostupnost zdravějších potravin a kvalitu ovzduší. „A možná i spravedlivější svět,“ dodává. „Pořád si myslím, že můžeme vytvořit lepší svět, že řešení existují.“
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Daniela Vrbová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
