Mladí Evropané by chtěli prezidenta Unie voleného přímou volbou

12. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropská unie přerozdělí členským státům dvakrát vyšší částku než dosud

Kam by měla Evropská unie dál směřovat? Na jaké oblasti se soustředit a jaké nástroje k dosahování cílů používat? Svá doporučení formulovali mladí lidé z celé sedmadvacítky na Evropském setkání mládeže na začátku podzimu v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nápady a návrhy účastníků setkání budou na počátku příštího roku podkladem pro plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, tedy celounijní občanské debaty, která začala letos na jaře.

Evropského setkání mládeže se mohli zúčastnit jen občané EU ve věku 16 až 30 let. Navrhují například nahradit jednomyslné hlasování o zavedení sankcí proti členskému státu EU, kde jsou ohrožené hodnoty právního státu hlasováním kvalifikovanou většinou.

Čtěte také

Chtěli by, aby se ve více oblastech Evropská unie chovala jako federace.

Například v otázkách mezinárodní bezpečnosti, boje s klimatickými změnami nebo zvládání pandemie covidu-19. Pro volby do Evropského parlamentu by se měly používat nadnárodní kandidátní listiny. Občané by tedy mohli volit kandidáty nejen z vlastního státu, ale měli by možnost dát hlasy i kandidátům z jiných zemí.

Líbilo by se nám vytvoření postu jakéhosi prezidenta Evropské unie, kterého by si volili občané sedmadvacítky.
mladý Rumun

Podle účastníka štrasburského setkání Giorgia Vasiliua z Rumunska je potřeba udělat změny v infrastruktuře Unie, aby se na jejím chodu mohli více podílet sami občané. Dnes cítí, že existuje určitá bariéra, která brání zapojení občanů do unijní politiky.

„Podle mě by to mohlo zlepšit například vytvoření postu jakéhosi prezidenta Evropské unie, kterého by si volili občané sedmadvacítky sami. Dnes předsedu Evropské rady vybírají šéfové států a vlád EU na unijním summitu. Další možností by pak mohlo být například vytvoření politických stran, které by nepůsobily jen v rámci jednotlivých členských zemí, ale výrazně by překračovaly hranice unijních států.“

Vyšší forma federalizace EU?

K větší federalizaci by měla Evropská unie směřovat podle vize nové německé spolkové vlády složené ze Sociálních demokratů, Zelených a Svobodné demokratické strany. Jaký názor na to mají členové mládežnických organizací politických stran v Česku?

Čtěte také

Podle Nikoly Řezáčové, členky vedení organizace Mladí Konzervativci (ODS) to není dobrý plán. „Evropská unie si stále ponechává prvky mezivládního principu a mělo by to tak i zůstat. V některých ohledech jsme oblast velice různorodá a sladit některé politiky je velice těžké. To můžeme znát z historie i z aktuálního dění.“

Lukáš Ulrych předseda Mladých sociálních demokratů si myslí, že by EU rozhodně měla směřovat k vyšší formě federalizace.

„Domnívám se, že neschopnost současné EU je daná tím, že je nedostatečně integrovaná. V novém globalizovaném světě budou dějiny tvořit větší uskupení států. Pokud my řekneme integraci ne, tak v podstatě  říkáme, že chceme, aby globální dějiny tvořily Spojené státy, Čínská lidová republika a Ruská federace.

Druhá věc je, že Evropa, aby byla konkurenceschopná a mohla jít dopředu, musí spolupracovat. Ani Velká Británie, když bývala velká říše, ani dnešní Německo ani Amerika by nebyly tam, kde jsou, kdyby nebyly federacemi. Dnešní ekonomika stojí na vynálezech a inovacích. Ty stojí neuvěřitelné množství peněz. Česká republika v tomto světě atomizované Evropy nemá šanci jít nějakým způsobem dopředu.“

Čtěte také

Pro Markétu Plesníkovou, předsedkyni organizace Mladé ANO nepředstavuje evropská federace nějaký všemocný superstát, kde by se o všem rozhodovalo v Bruselu.

„Pro mne federace znamená, že by se decentralizovali některé záležitosti a opravdu by to bylo v rámci principu subsidiarity, že by se všechny věci řešily na těch úrovních, kde je to nejefektivnější. Podle mne je to cesta, jak vůbec v globálním světě přežít. Když se na to podíváme, tak EU už částečně jako federace funguje.

Máme tu dvě úrovně vlád. Máme tady svrchovanost evropského práva. Z Konference o budoucnosti Evropy by mělo vzejít, co je vlastně ten cíl. To je jedna z těch věcí, ve které Evropská unie pokulhává, že nevíme, kam kráčíme. Je třeba si tedy říct, jestli to je náš cíl. Za mne ano.“

Názory nastupující generace na budoucnost EU si poslechněte v Evropě Plus.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související