Mít čtyři sourozence mě naučilo, abych pořád někoho nesoudila, říká castingová režisérka Maja Hamplová
Způsob práce castingové režisérky Maji Hamplové charakterizují podle jejího okolí slova empatie a laskavost. Ona sama tvrdí, že ji to naučilo dětství a dospívání se čtyřmi sourozenci v Liberci. „Mít čtyři sourozence mě naučilo jít do života tak, abych pořád někoho nesoudila. Vždy jsem si dělala rychlý závěry, říkala jsem si, co oni mají právo cítit a necítit, zvlášť když jsme mluvili o nějakých křivdách z dětství,“ vysvětluje v Hovorech Tatiany Čabákové.
Maja Hamplová se díky sourozencům naučila dobře komunikovat a to jí zásadně pomáhá v její práci castingové režisérky. Obsazovala filmy Bába z ledu, Polednice, Národní třída či americko-anglický film Anthropoid.
Mezi herci má mnoho přátel, a tak ví, jak je pro ně těžké chodit se předvádět na castingy a přesvědčovat o tom, že něco umí.
„Jsem ke hercům empatická a laskavá. Snažím se, aby se u mě nepotkávali. Máme dost času na to, abychom si mohli povídat o scénáři a textu. Dávám jim čas na to, aby mohli ze sebe dostat to nejlepší, a ne aby v pěti minutách měli ze sebe vymáčknou vše, co si připravili,“ vysvětluje v Hovorech.
Čtěte také
Maja Hamplová nezůstává jen u castingu. Produkuje reklamy, hrané a dokumentární filmy, vydala se i na pole scenáristiky a režie. Za videoklip pro Vladimíra Mišíka k jeho písní Jednou dostala cenu Anděl.
V šoubyznysu se jí nežije lehce, říká. V tomto prostředí, kde každý každého hodnotí a kritizuje, trpěla úzkostmi, až po dlouhých letech terapií se už netrápí tím, kdo ji pomlouvá: „Dnes už jsem naštěstí tak velká, že když slyším, že o mě někdo, někde, něco řekl, už ani nemám potřebu obhajovat se.“
K mikrofonu ji pozvala Tatiana Čabáková, poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
